(21.40 hodin)
(pokračuje Robert Králíček)

V kapitole Zdravotnictví, kde jsme v předchozím volebním období zřídili například eRecept, eNeschopenku, služby zdravotních pojišťoven, Portál pacienta Moravskoslezského kraje či zavedení přeshraničních služeb eHealth v České republice, jsem v současném programovém prohlášení našel pouze větu: "Podpoříme sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty, tedy urychlený rozvoj digitalizace českého zdravotnictví a propojení systému jednotlivých zdravotnických zařízení." Proto se ptám, kdo tedy bude zodpovědný za rozvoj digitalizace ve zdravotnictví? Bude to ministr zdravotnictví pan Válek, nebo to bude opět pan Bartoš, a kdo bude výše uvedené prohlášení uvádět v život? Budete zřizovat centrální subjekt zodpovědný za implementaci a rozvoj digitalizace, a to například transformací z již stávajících subjektů pod Ministerstvem zdravotnictví? Kdo bude například realizovat projekty a investice do kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví jako klíčového prvku bezpečnosti nás všech? Je to opět pan Bartoš? I toto zůstává v programovém prohlášení nezodpovězeno.

Jeden z líbivých bodů, který může některé z nás zdánlivě nadchnout, je eDokladovka, ale ptám se, proč ji budeme vyvíjet v České republice? Proč nepoužijeme platformu vyvíjenou a implementovanou v rámci Evropské unie? Nebo jde jen o čerpání dalších prostředků pro vybrané firmy? A s tím samozřejmě souvisí otázka, jak je vláda připravena v oblasti digitalizace čerpat evropské peníze? Kdo a jak bude koordinovat čerpání z Národního plánu obnovy? Kdy se začnou peníze čerpat a jak efektivně?

V programovém prohlášení vlády mi také chybí strategie státních podniků, které v současné době poskytují některé služby, platformy a aplikace eGovernmentu. Jakou strategii má vláda s podniky NAKIT, Státní pokladnou Centrum sdílených služeb? Jak vláda využije možné kapacity České pošty v oblasti eGovernmentu, kde bychom mohli výrazně ulehčit městům a obcím? V návaznosti na to se můžeme dále ptát, co pisatelé mysleli prohlášením: Zrealizujeme koncept eGovernment cloudu ve státní i komerční části a přijmeme flexibilnější pravidla pro nákup cloudových služeb v souladu se standardy EU. Zajistíme uložení osobních údajů obyvatel v bezpečných datových centrech na území ČR nebo ve státech Evropské unie. Jaká je tedy strategie v oblasti vybraných služeb, jako je cloud či například Czech POINTy? Vrátíme například Czech POINTy vybraným původním firmám, které je provozovaly pro stát? Bude to efektivnější, nebo zůstanou v rukou státu a budeme je rozvíjet dále například ve státních podnicích?

Jak jsem zmínil na začátku, podobnost programového prohlášení s koncepcí Digitální Česko je čistě náhodná, jsou zde však i pasáže, které chce nová vláda prosadit, ale v předchozím volebním období je - v uvozovkách - úspěšně blokovala či zdržovala. Při čtení pasáže "Posílíme význam a koordinaci informační a kybernetické bezpečnosti v bezpečnostní politice státu při zachování práva na soukromí a svobodu jednotlivce" si kladu otázku, kdo vlastně v minulém volebním období zdržoval zákon o vojenském zpravodajství, kdy jsme díky tomu nebyli schopni efektivně bránit Českou republiku v kyberprostoru.

Rád bych však poděkoval za zařazení digitální ekonomiky a také nutnosti spolupracovat s Evropskou unií v oblasti digitalizace a digitální ekonomiky do programového prohlášení. Když se na tyto dvě oblasti v koaliční smlouvě pozapomnělo, byla tady velká obava, že to nejsou oblasti, které chce nová vláda řešit. Také zde vidím inspiraci v koncepci Digitální Česko a jsem velmi rád, že tyto důležité oblasti naší ekonomiky již programové prohlášení neopomíjí.

Závěrem bych chtěl vyslovit obavu o naplnění jinak ambiciózního plánu na pokračování úspěšného projektu digitalizace státní správy. V tomto mě utvrzuje i pasáž - cituji: "Pro zlepšení životních podmínek a služeb ve městech a obcích využijeme plně potenciál technologické revoluce a inovací, například dle koncepce Smart Cities." Když vidím, jaké proklamace měl primátor Hřib a Piráti o tom, jak z Prahy udělají digitální město, které bude postaveno výhradně na jedničkách a nulách, avšak výsledek je zatím spíše nula. Máme tu předražený Portál Pražana, IT zakázky na magistrátu prověřuje policie a Úřad pro hospodářskou soutěž a ve finále si Praha druhým rokem výrazně pohoršuje v žebříčku takzvaných chytrých měst, a to z 28. na 78. místo. Proto mě naplňuje obava, aby v tomto trendu nepokračovali i v digitalizaci státu.

Za nás mohu slíbit, že na tomto tématu budeme aktivně spolupracovat, přicházet i s vlastními návrhy, které budeme projednávat i na podvýboru pro eGovernment, který, jak pevně věřím, se bude scházet vícekrát než třikrát za rok, jak tomu bylo pod vedením současného politického náměstka pana Profanta. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli tady mám přednostní právo ministra pro místní rozvoj, pana Ivana Bartoše. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Dámy a pánové, děkuji panu Králíčkovi, neboť jsem očekával jeho vystoupení a zazněla tam spousta inspirativních - některé pravdivé, některé trochu nepravdivé - informací. Já bych začal vůbec koncepcí Digitální Česko. Já jsem i s Piráty a se spoustou dalších lidí, nejen z politické scény, ale i z odborné scény a profesní, řešil koncepci Digitální Česko, dodali jsme do ní dokonce komponentu, která se týká open source a jak se nedostat do zhouby toho, co se v České republice děje, takzvaného vendor lock-inu, kdy je vám dodána zakázka, už navždy jste spjat s dodavatelem a jste zcela v područí jakékoli možnosti nějakým způsobem rozvíjet ten systém, pouze vždycky jenom řeknete požadavky, ty jsou vám naceněny a nemáte možnost modulárně řešit tu digitalizaci.

My jsme k Digitálnímu Česku měli jednu významnou, a ukázalo se, že i oprávněnou kritiku. Digitální Česko má několik pilířů a vyžaduje vysokou míru koordinace, protože digitalizace není otázka jednoho člověka, není otázka jedné instituce nebo jedné společnosti, jako je třeba NAKIT, který řeší velkou část digitalizace pod vnitrem, ale je to otázka meziresortní a je to otázka, jak se již ukázalo, kterou s osvíceným a férovým byznys sektorem řešit lze. Ukázalo se to v covidu a ukázalo se to v minulém volebním období na přípravě asi tří nejdůležitějších zákonů české digitalizace, které nevznikly na vládě, které vznikly zde ve Sněmovně spoluprací opozičních stran a nakonec i vládních a ministerstev. Bylo to právo občana na digitální službu, byl to zákon, který jsme potřebovali, který dává zákonnou povinnost ministerstvům digitalizovat postupně služby pro občany, protože zde byla častá výmluva: My bychom to rádi dělali, ale přece nemůžeme investovat do digitalizace, když k tomu nemáme onu zákonnou povinnost. Byly to digitální technické mapy, které opět vzešly iniciativou Sněmovny ve spolupráci následně s ministerstvy, které dávají základ digitalizace stavebního řízení a vlastně mapových systémů, které budeme v budoucnu používat, a byla to bankovní identita, kterou řešila i paní poslankyně Kořanová, opět ve spolupráci s byznysovým sektorem napříč politickými stranami. Ve finále i za podpory vlády se nám podařilo dostat do veřejného prostoru projekt, který umožňuje 4,5 milionu občanů využívat služby státní správy.

Vy jste se ptal na moji roli. Já jsem historicky mohl spolupracovat i s Vladem Dzurillou, vládním zmocněncem pro digitalizaci, kde jsem viděl velký elán, velké odhodlání ty věci řešit, přesto poměrně malý výtlak, a to z jednoduchého důvodu. Pana premiéra digitalizace někdy zajímala, někdy ho nezajímala, Vlado Dzurilla často narážel na problematiku resortismu, který je v České republice dán, a zároveň v momentě, kdy byly potřeba peníze, tak se vždycky ukázal celkový rozpočet, který je na jednotlivých resortech jako investice do české digitalizace, ale on si nemohl říct: Tady přidejte, tady uberte. Byly to dlouhé debaty s paní ministryní Schillerovou, pravděpodobně nakonec nějaké ty peníze vždycky do té digitalizace přitekly. A my jsme se rozhodli změnit ten koncept. Ne že bychom si ho vymysleli my tady ve Sněmovně, Piráti, ODS, TOP, STAN, ale je to debata, která se dlouho vede s odbornou sekcí, s odbornou veřejností, kde digitalizace má mít jasné kompetenční centrum, jasné centrum, takzvané governments, které určuje metodologii, které kontroluje efektivitu jednotlivých projektů i plánů tak, jak se třeba už nyní děje pod celou sekcí architektury, které dává instrukce a ve finále může i říct: Tento projekt, například e-shop na dálniční známky, nedělejte, nebo novou Wikipedii v kultuře, které dokáže dát metodologii pro kontrolu vypisovaných zakázek. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP