Podle platných norem, tedy školského zákona, má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše pět volných dnů ve školním roce. Většina škol již těchto pět volných dnů ve školním roce 2021 a 2022 využila nebo jejich využití naplánovala.

Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto takzvané ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit důsledky výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze pět dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytu nákazy a omezení z toho plynoucích. Výše popsané právní nástroje však bohužel nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhnou primárně pedagogické pracovníky školy a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava totiž neobsahuje možnosti řešení vysoké absence pedagogů, kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona. Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až deset dnů v období vyučovacího školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy covid-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Zde pevně věříme...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale poprosím vás, kolegyně a kolegové, kteří diskutujete, abyste šli diskutovat do předsálí, aby bylo rozumět, co pan poslanec říká. Prosím, pokračujte.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji, pane místopředsedo. Zde pevně věříme, že věřitelé jsou plně odborně kompetentní posoudit reálný stav a že nebudou tento další nástroj sloužící jim k výkonu jejich pravomocí zneužívat. Ředitelé by měli tuto možnost vždy dobře vyhodnotit a včas dát vědět hlavně žákům, potažmo jejich rodičům nebo zákonným zástupcům odpovídajícím za jejich výchovu.

Domníváme se, že z důvodu omezeného účelu, pro který je možné mimořádné dny volna, respektive mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah na až deset dní, je zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky. Navrhovaný zákon dává do rukou ředitelů škol nástroj, který má umožnit velmi rychle reagovat na epidemickou situaci v určité škole. Mimořádné instituty, které se návrhem vkládají do rukou ředitele, umožní volit takovou variantu řešení, která reaguje jak na vliv, na šíření covid-19, tak na možnost poskytování vzdělávání. Zejména se však bere ohled na možnost zachování práva na vzdělávání v co největší míře, která je v dané chvíli možná. Pokud je možné, aby pedagogický sbor i přes výskyt nákazy zajišťoval vzdělávání distančním způsobem, umožňuje tento návrh jeho dočasné zavedení i v situaci, kdy by vzdělávání podle obecné právní úpravy vůbec neprobíhalo.

Vzhledem k aktuální situaci budou navržené nástroje ředitelé škol potřebovat nejvíce a nejčastěji pravděpodobně v nejbližších týdnech, a proto - jak jsem už zmínil v úvodu svého vystoupení - hnutí SPD, potažmo všichni jeho poslanci, budou hlasovat pro jeho přijetí. Vítáme, že se v zákoně počítá, že oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku. Ředitelům škol, vyjma mateřských škol, se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem, tedy konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit. Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, to jest jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem, dává k dispozici celkem až deset dnů. Je tedy například možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil například šest dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu zbylé čtyři dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno - při splnění stanovených zákonných podmínek.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a zvážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Jak jsem již zmínil, vždy to bude v pravomoci ředitele konkrétní školy. Je zcela logické, že na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno. Možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem, mají pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že instituty podle tohoto zákona je nezbytné aplikovat na školy jako celek, respektive na jednotlivá pracoviště školy, není v této souvislosti institut mimořádného vzdělávání distančním způsobem pro mateřské školy využitelný.

Vítáme, že v zákoně je stanoveno, že zákonní zástupci dětí mají nárok na ošetřovné. Tímto se také stanovuje okruh dětí, žáků a studentů, kterých se týká mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Zde jenom upozorním, že z výše navrhovaného zákona vyplývá ředitelům důležitá povinnost. Řediteli školy se stanovuje oznamovací povinnost. Ředitel je povinen kromě samotných žáků a studentů, případně zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků informovat o vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distanční formou i svého zřizovatele. Všechny aktéry informuje ředitel školy co nejdříve poté, co učiní příslušné rozhodnutí.

Oblast školství byla po zdravotnictví snad nejvíce zasaženou oblastí v době pandemie. Vzpomeňme si, že přechod na distanční způsob výuky nebyl zcela bez problémů. Učitelé na tuto formu nebyli zcela připraveni. Diskutabilní zůstává kvalita tohoto vzdělávání. Tím ale vůbec nechci naznačovat, že učitelé se výuku nepřipravovali nebo vedli výuku na nižší úrovni. Problémy se projevily tím, že u distančního vzdělávání byl problém udržet bezprostřední kontakt se všemi žáky. Také při prověřování vědomostí učitel hodnotí výkon žáka nebo studenta komplexně, jeho znalosti, ale i verbální projev a tak dále.

U distanční výuky se oblast hodnocení zúžila ve většině případů pouze na faktografické znalosti a vyplňování elektronických testů. To vše se ale může projevit s odstupem času, kdy budeme pozorovat, že není na čem stavět, že mnohdy faktografické znalosti nejdou do hloubky. Velký problém distanční výuky vnímáme hlavně u prvňáčků, kdy učitel nemá možnost přímo pozorovat úchop tužky, je problém udržovat pozornost dětí na dálku, dětem chybí přímý kontakt se spolužáky. U středních škol, zejména odborných, se v prvních ročnících studenti seznamují se základy studovaného oboru a výuka některých odborných předmětů dálkovou formou nemusí být efektivní, například výuka rýsování, technického kreslení a tak dále.

Velký handicap vidíme ve výuce učňovských oborů, kdy hodnocení dovedností se nahradilo hodnocením vědomostí, a přitom u tohoto typu studia jde právě o nabytí vědomostí i dovedností. Kdo z nás by si například nechal seřídit brzdy u on-line vystudovaného automechanika? Nic proti automechanikům, uvedl jsem to jen pouze jako příklad. Proto naše hnutí SPD preferuje možnost, aby výuka probíhala kontaktně, a to standardním způsobem. Uvědomujeme si ale to, že prosazovat klasickou formu výuky může způsobovat provozní problémy. Každá škola má své specifické podmínky, učitelský sbor, umístění, žáky nebo studenty. Vidíme, že podmínky, které měli k dispozici ředitelé, nejsou v době pandemie postačující. V současné době upravuje povinnou školní docházku v České republice zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, takzvaný školský zákon, který vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání. Tento zákon jednak vymezuje povinnou školní docházku jako zákonnou povinnost dětí navštěvovat v určitém věkovém rozmezí školu, respektuje ale také mimořádné události ve škole, například provozně-technické poruchy, a umožňuje ředitelům škol udělovat takzvané ředitelské volno, a to v rozsahu nejvýše pěti dnů v jednom školním roce, viz § 24 školského zákona.

Pandemická situace způsobila, že na hodně školách ředitelé byli nuceni z různých důvodů ředitelské volno udělit, a již v polovině školního roku ho vyčerpali. Důvody byly různé. Měly ale společného jmenovatele a tím byl covid. V případě, že několik učitelů onemocní a další část učitelů je v karanténě, ředitelům nezbývá nic jiného než ředitelské volno udělit. Stává se, že pozitivita se odhalí ráno u testování. Ředitelé jen stěží umí zabezpečit adekvátní náhradu pedagoga. Proto myšlenka navýšení ředitelského volna o deset dní je racionální. Musíme si uvědomit, že pandemie je mimořádná situace, a proto respektujeme, že se postupuje jinak, než jsme zvyklí.

Hnutí SPD považuje návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, za konstruktivní, za zákon, který nabídne ředitelům větší rozsah kompetencí při řešení mimořádné situace na školách, a proto naše hnutí tento zákon podpoří. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.) ***