(14.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
To, že když tady mluvíme o využívání soukromých prostředků ve financování zdravotnictví, tak chci říct: žádná z těch úvah nemůže vést a nepovede v žádném případě ke snižování standardu zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění v současnosti. To je naprosto jasné a zdravotní péče - a, dámy a pánové, kteří nás sledujete mimo tento sál, nenechte se strašit - zdravotní péče bude i nadále bezplatná, tak jak je to uvedeno v ústavě a jak nám to ukládá zákon.
Přestože zdravotní systém České republiky je na vysoké úrovni, je schopen zajistit dostupnou kvalitní péči bez rozdílu všem pacientům, a to je velká výhoda a jsme rádi všichni, že to tak je, tak je potřeba se dívat i do blízké budoucnosti. Součástí programového prohlášení vlády je v oblasti zdravotnictví právě i důraz na posílení soukromých prostředků, v jejichž využití, a to si také přiznejme, jsme úplně na chvostu zemí OECD. A to je věc, kterou chceme a můžeme změnit po vzájemné diskusi a po nalezení co nejvhodnějšího řešení, které, jak doufám, se bude těšit širšímu politickému konsenzu.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a nyní se táži pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku? Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Já bych chtěl jenom podotknout, jakým způsobem chcete dosáhnout té cenové konkurence zdravotních pojišťoven, pokud nestanovíte zákonným způsobem standard zdravotní péče a nadstandard zdravotní péče, protože žádným jiným způsobem nelze uskutečnit cenovou konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, a stanovení standardu a nadstandardu prakticky vlastně stanoví dvojkolejnost zdravotnictví pro bohaté a pro chudé.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za doplňující otázku a poprosím pana předsedu vlády o odpověď. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ta doplňující otázka se týkala té druhé teze. Doufám, že tu první, pokud jde o dobrovolné pojištění, jsem odpověděl panu poslanci k úplné spokojenosti.
Pokud jde o cenovou konkurenci zdravotních pojišťoven, diskusi chceme teprve zahájit, to je jasně napsáno. Vlastně děkuji i vám, že ji i touto formou otvíráte. Hlavním cílem vlády v této věci je kvalitní a dostupná zdravotní péče pro všechny bez regionálních rozdílů, a právě dostupnost je klíčovým slovem. To znamená, aby všichni nemocní se dostali k té co nejlepší péči, aby nebyli znevýhodněni kvůli finanční, ale ani kvůli sociální situaci nebo místu bydliště. Chceme posílit efektivitu a transparentnost toho systému a chceme, aby ty změny pocítili pacienti v maximálně možné míře pozitivně. Cenová konkurence by měla vést k efektivitě stávajícího systému zdravotních pojišťoven.
Asi se shodneme, pane poslanče, že systém zdravotních pojišťoven má nyní, přestože rámcově funguje, svoje problémy, i řekněme strukturální. Je tu jedna velká Všeobecná zdravotní pojišťovna, jsou tu další menší pojišťovny, každá z těch pojišťoven má jinou strukturu pojištěnců, a my chceme jenom dosáhnout toho - a bavme se o tom, jakým způsobem a jaká míra konkurence těch pojišťoven k tomuto cíli povede - aby toto nemělo vliv na pacienty, aby to nemělo vliv na dostupnost zdravotní péče, aby to nemělo dlouhodobý vliv na její kvalitu. Jak jsem říkal, děkuji, vy jste se vlastně už do té debaty zapojil, a určitě ji povedeme na půdě... (Předsedající: Pane předsedo, čas.) ... zdravotního výboru této Sněmovny i jinde.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď. Vypořádali jsme se s interpelací pod pořadovým číslem 2 a s další interpelací vystoupí pan poslanec Radim Fiala, který byl vylosován s pořadovým číslem 3, a připraví se paní poslankyně Alena Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, možná se zeptáte, proč se na vás obracím se zemědělskou problematikou a neobracím se přímo na ministra zemědělství v této věci. Ale já jsem přesvědčen o tom, a chci, aby vy sám jste jako premiér této země věděl, co se chystá v zemědělství, a mně jako občanovi této země není jedno, co tady za několik let budeme jíst a kolik za to budeme platit. Současná vláda rozhodla, to znamená vaše vláda, pane premiére, že z přímých plateb bude 23 % vyplaceno na prvních 150 hektarů zemědělcům. Česká republika je jediná země Evropské unie, která tak vysokou částku poskytne na redistributivní platbu. Ostatní země jako Německo a podobně s výjimkou Litvy to mají kolem 10, 12 %.
Teď mě jenom krátce nechte říct, prosím, co podle mého názoru tady ta vaše změna dotačních pravidel způsobí. Jednak se vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, protože se tímto zcela odliší systém dotací od zbytku Evropské unie. Za druhé naopak větší farmy, které mají vyváženou rostlinnou a živočišnou výrobu, budou přicházet o podpory. Za třetí dojde k zdražení potravin.
Nejviditelnější dopad pro občany bude prudký růst cen potravin, a my už jsme si řekli, že po krizi energetické nás čeká potravinová krize, a vy k tomu ještě tímto přispíváte. Dále to bude snížení potravinové soběstačnosti. Od roku 1989 jdeme neustále dolů s potravinovou soběstačností, takže my už to nazýváme potravinovou bezpečností. Tu také porušujete. Kdo nakrmí národ v případě pandemie? Je tady spousta dalších otázek. Zhorší se naše životní prostředí. Budeme všechno dovážet z Jižní Ameriky. Sníží se počet pracovních míst, zvýší se nezaměstnanost. (Předsedající: Pane poslanče, čas.) A tak bych mohl pokračovat dál.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace a nyní předávám slovo předsedovi vlády panu Petru Fialovi.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane předsedo, děkuji za tu otázku. Dotýkáte se dalšího důležitého tématu, zemědělství a schopnosti českého zemědělství plnit všechny funkce, být konkurenceschopné a poskytovat kvalitní produkty a kvalitní potraviny českým občanům. To je určitě důležité a věřím, že to je náš společný cíl.
Když jste ale zmínil tu zemědělskou politiku a změny, které vláda v této oblasti dělá, chci vysvětlit jednu věc. Já si nejsem jist, jestli všichni vědí, co to znamená ta redistribuce neboli platba na první hektary. To je speciální podpora, která se vyplácí na prvních 150 hektarů obhospodařené půdy a vyplácí se všem bez rozdílu, tedy malým, středním i těm velkým, všem bez rozdílu. Ale jejím cílem je samozřejmě podpořit především ty menší, kteří nemají úspory z rozsahu a soustředí se na náročnější plodiny, jako je třeba ovoce nebo zelenina. A 150 hektarů, to už je samo o sobě velká farma v kontextu zemědělských podniků, ne v České republice, ale v Evropské unii. Já si tady dovolím připomenout, a to je také důležité veřejnosti říkat k těm číslům, co jste uvedl vy, že zatímco v České republice je průměrná velikost farmy asi 130 hektarů, průměrná velikost farmy v Evropské unii je 16 hektarů. A toto zvětšování farem se v České republice nezastavuje, za předchozích vlád se nezastavilo a naopak rostlo. Za posledních dvacet let vzrostla průměrná velikost farmy v České republice o 30 hektarů a občas slyšíme: No, tak to je celosvětový trend, pomáhá to konkurenceschopnosti našeho zemědělství, a současně slyšíme, jak jsou naši zemědělci vlastně nekonkurenceschopní, a tak dál a tak dál. To nejde dohromady. Koncentrace farem není jenom výhodná, představuje i určitá rizika. Nákupem jedné tak obrovské farmy může získat někdo přístup k desítkám tisíc hektarů zemědělské půdy a nikdo nezaručí, abych přijal vaši rétoriku, nikdo nezaručí, že potraviny na této ploše vypěstované nebudou vyváženy do Asie nebo někam jinam a v Česku jich bude v kritické chvíli nedostatek. Naopak při větším počtu menších farem se toto riziko výrazně snižuje. A to si myslím, že je v zájmu všech, je to v zájmu českých občanů. ***
