(13.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
K § 9. Vládní návrh zákona zcela bezprecedentně omezuje nárok na náhradu škody vzniklé právnickým i fyzickým osobám ve stavu pandemické pohotovosti. Vztahuje se přitom nejen na škody vzniklé v důsledku opatření vydaných dle tohoto návrhu zákona, ale rovněž na škody vzniklé v důsledku opatření dle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, a to bez ohledu na to, zda byla vydána během nouzového stavu, nebo mimo něj.
Je nutné zdůraznit, že se v současnosti převažující část odborné právní veřejnosti přiklání k názoru, že náhrada škody, kterou přiznává ustanovení § 36 krizového zákona, se v dobách nouzového stavu vztahuje i na škodu způsobenou opatřeními dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Přijetím tohoto návrhu zákona tak tedy dojde nikoliv k zavedení možnosti náhrady škody se domáhat, ale k jejímu zcela zásadnímu omezení.
Omezení spočívají zejména v následujícím: Z náhrady je vyloučen ušlý zisk. To ve vztahu k podnikatelům znamená, že budou mít možnost na náhradu pouze svých nákladů. Přitom právě zisk představuje pro podnikatele jejich příjem, protože náklady jsou, nula k nule pojde. To znamená, že návrh zákona zbavuje podnikatele nároku na příjem a ponechává je tak plně v režimu státní pomoci. A já si myslím, že tady u toho je potřeba se opravdu chvíli zastavit, protože vy jako vláda, vládní pětikoalice ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti, chcete vlastně direktivně, v rozporu s ústavou, protože právo podnikat je v ústavě dokonce, je napsáno, že občané mají právo podnikat, to je přímo v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavy, takže vy je chcete omezit na základě běžného zákona, což je v rozporu s ústavou, ale zároveň je zbavujete nároku na příjem, protože z náhrady je vyloučen ušlý zisk. A v podstatě podnikatelé, vy jim pokryjete třeba nájem. Ale z čeho tedy mají oni žít, ti živnostníci a ti podnikatelé? Takže vy v podstatě protiústavně omezíte lidem pracovat, ale zároveň je plně odkážete na státní pomoc, která, jak víme, ani na opakované dotazy tady noví ministři nedokážou odpovědět, co s těmi kompenzacemi vlastně bude. S těmi, co už byly tedy mimochodem slíbené. Takže to... Jasně, kdyby tady byla nějaká schopná vláda, která je schopná říct, ano, když je A, B. Ale u vás se zatím ukazuje neschopnost, to znamená, v podstatě tady občané nic dobrého očekávat nemohou.
A znovu se vrátím k té pointě, že tady vaším jediným tématem v lednu je, celé vaší vládní pětikoalice, je pandemický zákon, korespondenční volba a soutěž o národního ptáka, místo abyste přišli s řešeními zdražování energií a potravin občanům, jako to dělá polská a maďarská vláda, která už konkrétní řešení prosazuje. Takže tady od vás opravdu nemůže pracující člověk v podstatě nic dobrého v tuhle chvíli čekat.
A co se týče, o jakých nákladech vlastně mluvím. Protože jak jsem říkal, vlastně na základě vašeho návrhu zákona vyplývá, že podnikatelé budou mít možnost pouze na náhradu svých nákladů. To znamená, přijdou vlastně o jakýkoliv příjem. Protože část toho zisku je pro ně logicky příjmem. Takže takové náklady pak lze s určitým zjednodušením rozdělit takto: náklady na mzdy, ano, s tím lze souhlasit s ohledem na ochranu zaměstnanců, náklady na energie, služby operátorů a podobně. To v zásadě znamená, že návrh zákona neumožňuje podnikatelům náhrady škody v podobě ušlého zisku, současně však garantuje příjmy energetických, telekomunikačních a podobně společností. Přitom jejich ceny v době zisku jistě zahrnují další náklady. V sobě zisk jistě zahrnují i další náklady, které v sobě často zahrnují opět zisk třetích osob. A z náhrady jsou vyloučeny náklady na protiepidemické prostředky. Zcela nepochopitelně nemají právnické ani fyzické osoby nárok na kompenzaci nákladů vzniklých v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků, ačkoliv právě jejich používání může být na základě návrhu zákona přikázáno. Takže v tomto směru jde tedy rovněž o zcela zásadní omezení náhrady škody oproti současnému stavu. A my v SPD jasně říkáme, že pakliže stát něco povinně nakáže, tak to přece musí taky těm občanům a firmám hradit, když to povinně nakáže. Protože ti občané pak nemají volbu. To je prostě úplně jasné. Takže podívejte se, jak je ten váš zákon, prostě jak je špatně napsaný. Já už to slovo paskvil tady nebudu opakovat.
V § 9 odst. 3: Toto ustanovení upřesňuje postup, jímž se má poškozená osoba náhrady domáhat. Tento postup výrazně překračuje dosavadní požadavky právních předpisů, a ztěžuje tak poškozeným náhrady škody se účinně domoci. Za zcela absurdní považujeme zejména povinnost uvádět - cituji - počátek plynutí doby, ve které právo zaniká. Jak může laik tuto skutečnost zjistit a co to vlastně znamená?
V § 9 odst. 4: Ve spojení s odst. 3 ukládá poškozenému prokázat, že vzniku nebylo možné předejít ani zabránit. Ale jak má poškozený takovou skutečnost prokazovat? Škoda se navíc snižuje kromě jiného též o návratnou finanční výpomoc. To tedy znamená, že ačkoliv je osoba povinna v budoucnu výpomoc vrátit, na náhradu škody tímto způsobenou nárok nemá. Takže vidíte, jakým způsobem je ten návrh zákona úplně nepromyšlený. No hlavně je problém v tom, a na to tady znovu chci upozornit, že může způsobit skutečně fatální škody našim občanům. Fatální, nevratné škody našim pracujícím a vůbec slušným občanům. Těm nepřizpůsobivým nezpůsobí nic, protože ti mají ty dávky. Těm takzvaným nepřizpůsobivým. Takže vláda tady cíleně... já vůbec nechápu, co to do té vlády vjelo, že takhle chtějí prostě poškozovat, nejasnými pravidly a těmito omezeními, slušné lidi.
V § 10: A znovu říkám, že mluvím tady v diskusi k bodu, proč to nemá být v legislativní nouzi. Já vím, že vládní poslanci, že je asi těmi argumenty nepřesvědčíme. Ale aspoň to, doufám, slyší veřejnost. A dají nám za pravdu, že prostě zákon takto omezující základní práva a svobody občanů v čase, kdy to není vůbec potřeba, a vláda to tady prosazuje, že je tam u toho prostě tolik právních výtek, že dokonce to tady musím vysvětlovat tři hodiny, že prostě to přece nejde, abychom to tady, abyste to tlačili v legislativní nouzi. A znovu vás vyzývám, abyste to stáhli. Můžete to udělat. Stáhněte, prosím vás, ten zákon, teď ho prosím stáhněte. Stáhněte tuhletu mimořádnou schůzi, hlasujte prostě, můžeme to udělat jednoduše, teď se bude hlasovat o tom, nebo bude se hlasovat za nějaký čas o tom, až tady vystoupí další diskutující, zdali souhlasíte, aby to bylo v legislativní nouzi. Můžete hlasovat ne, i vládní poslanci, stačí jeden tisk tlačítka. Jeden tisk. Jeden stisk vám stačí, aby to nebylo v legislativní nouzi. A zároveň když se bude schvalovat program této schůze, tak případně stačí, a je to na vás, zmáčknout ne, neschvalujeme program této schůze, a zcela elegantně tuto schůzi ukončíme, zcela elegantně ukončíme tuto schůzi a vy prostě přijdete s vaším návrhem. Ano, vy si můžete navrhnout, co chcete, my taky. Otázkou je, jestli se to projedná. Vy máte většinu. Tak máte prostě přijít s tím návrhem, máte přijít prostě normálním procesem, a aby to tady bylo prostě široce diskutované. Opravdu je otázkou, proč to takhle tlačíte za každou cenu. Když tady máme zákony na to, jak se postarat o občany, zákon o ochraně veřejného zdraví, takže ani nemusí mít obavu, že tady osmadvacátého něco skončí, a my se obejdeme bez toho totalitního pandemického zákona. ***
