(1.20 hodin)
(pokračuje Jaroslav Foldyna)
A já jsem se dočetl, že tam je nějaký ten dobrovolnický prapor Azov. Vlastně ten prapor má insignie divize das Reich. To je docela velmi vážné. To je taková nacistická divize, dokonce ten jeden pan Kolomojskij, který má izraelský pas, podporoval tu divizi toho praporu Azov, respektive ten prapor Azov. Nechtěl jsem říct, že podporoval tu divizi das Reich, to nevím, jestli podporoval divizi das Reich, ale myslím si, že ne, protože má ten izraelský pas, nicméně on, ač má izraelský pas a podporoval divizi - pardon, promiňte, podporoval ten Azov, tak mu vlastně Izrael odmítl povolení vstupu do Izraele, protože Izrael, a teď nevím, jestli to vlastně ta česká vláda ví, když tedy posílá na Ukrajinu ty šrapnely, těch 4 006 kusů za 36 milionů 600 tisíc korun, jestli to vlastně ví, že vlastně ti kluci, co tam jsou vyholení a mají ty insignie, tak že vlastně ten Izrael, a myslím si, že Izrael je náš přítel, ten Stát Izrael, a my s ním velice rádi spolupracujeme a vždycky jsme se na to odvolávali, tak nespolupracuje s lidmi, kteří se přiklánějí k nacismu. A tihle hoši v tom Azovu, v tom praporu, vlastně používají ty insignie nacistů. Takže vlastně Izrael odmítl povolit vstup pana Kolomojského, přestože má izraelský pas, tak mu zakázali přijet do Izraele. Jestli to třeba ví ta česká vláda, aby se ty naše patrony, které zaplatili babičky a dědečkové a důchodci, zaměstnanci třeba ve Šluknovském výběžku. Šluknovský výběžek má 55 tisíc obyvatel, máme tam jednu nemocnici, která se pomalu rozpadá. Těch 55 tisíc lidí velmi složitě hledá kvalitní lékařskou péči, ta její dostupnost významně klesá, tak my třeba ten rumburský špitál potřebujeme opravit v Ústeckém kraji. A ty peníze, těch 36 milionů, by se nám fakt hodně hodily, a když si vezmete, že tam lidi pracovali dřív ve firmě Elitka Varnsdorf, Velveta Varnsdorf, to jsou firmy, které tam dřív byly. Elitku, ta už zkrachovala, no tak ty lidi jsou tam jaksi jakoby na kraji světa a potřebovali by pomoc od té vlády asi víc než ta Ukrajina, když ten pan Zelenskyj říká, co tady jakoby vyšilujeme v té Evropě a v těch Spojených státech, že oni vlastně necítí, že by to riziko konfliktu bylo větší než kdykoliv jindy.
Na to Česká televize každý den začíná Ukrajinou, končí Ukrajinou. To vypadá, jako kdyby ten konflikt byl na spadnutí, že už to tam začalo. Nevím, možná mají nějaké jiné informace, ale divím se, že ten ukrajinský prezident říká to, co říká, že tedy ta krize není o nic větší, než byla od roku 2014. A víte, jak to tam vypadalo, že oni jak byli vyplašení, ti Ukrajinci, z toho všeho, tak tam dokonce upalovali lidi v Oděse. Představte si! Oni tam normálně vypalovali dům odborů, zahynulo tam spousta lidí. Dodneška to není vyšetřeno. Dodneška nikdo neví nebo nechce vědět, kdo vlastně ty lidi tam upálil. To máte jako na tom Majdanu, že když se dělal ten převrat, ona ta vláda vlastně je legitimní a není legitimní, protože tam existovala nějaká vláda a pak tam byl takový převrat, kdy se tam bojovalo. My jsme se na to dívali v televizi, bylo to jako z hororových filmů. Tady se všelijací poslanci křižovali a chtěli to podporovat. Já bych chtěl vidět, kdyby ti demonstranti na tom Malostranském náměstí byli jako ti ukrajinští na tom Majdanu, tak jste se tady všichni to... lekli. Že jo, takhle se jako říká v ranních hodinách.
Takže já znovu opakuji, abych nebyl dlouhý a neobstruoval jsem tady, já bych chtěl, aby se zařadila na jednání podrobná informace české vlády o všech detailech kolem toho daru, který se jmenuje, který je solidární dar. Předtím jsme měli tu politiku humanitární, to jsme souhlasili s tím bombardováním Jugoslávie. Teď máme tu politiku solidární a posíláme na Ukrajinu místo třeba helem nebo obvazů, tak tam posíláme šrapnely - 4 006 kusů šrapnelů, respektive dělostřeleckých nábojů za 36 milionů 600 tisíc korun, peněz českého daňového poplatníka. Takže to je ten bod, který jsem chtěl navrhnout, který navrhuju, a děkuju vám, že jste mě tak poslouchali. Ještě jednou vám děkuju a přeju vám, aby to ráno bylo krásné. Děkuju moc.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za navržený bod. Jenom se ještě omluvím, protože tak jak je to napsané na těch zelených lístcích, tak jsem při vašem příchodu řekla, že to je k návrhu na změnu schváleného pořadu. Tímto se omlouvám, protože my jsme ještě žádný pořad schůze neschválili a v tuto chvíli jsme v návrhu, tak bych to pouze chtěla uvést na pravou míru. Je to těmi lístky, které jsou tady předloženy.
Takže jsme v návrhu pořadu 8. schůze a další, kdo se hlásí, je pan poslanec Jaroslav Bašta. Poprosila bych, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já svým dotazem navážu trochu na kolegu Foldynu. Chtěl bych znát, chtěl bych vědět, proč se česká vláda minulý týden také rozhodla k dodávce munice, ačkoliv v té době proběhly zásadní změny právě v otázce možného konfliktu na východní Ukrajině. Ono totiž krvavou občanskou válku mezi dvěma povstaleckými, takzvaně lidovými, republikami, Doněckou a Luhanskou, s Kyjevem se podařilo zmrazit před sedmi lety v polovině února 2015. Pravda, až na druhý pokus po vážné porážce ukrajinských ozbrojených sil u železničního uzlu Debalcevo a smrti asi 14 000 lidí. Většina obětí byli neozbrojení civilisté. Formálně horkou fázi konfliktu ukončily Minské dohody 2 dojednané v tzv. normandském formátu tří prezidentů - Ruské federace, Ukrajiny, Francie - a německé kancléřky Angely Merkelové. Jejich nejdůležitější výsledek představovalo zastavení palby a vytvoření pásma bez těžkých zbraní. Konflikt se tím sice nevyřešil, ale stal se aspoň zamrzlým. To vydrželo až do konce listopadu loňského roku, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj poslal do ukrajinského parlamentu návrh zákona o přechodném období. Ten se týkal dočasného omezení občanských a lidských práv obyvatel Donbasu a Krymu poté, co Ukrajina na jejich teritoriu obnoví svou suverenitu. Aby nenechal nikoho na pochybách o tom, jak chce tohoto obnovení suverenity dosáhnout, pan prezident převelel k linii příměří 120 000 vojáků s těžkými zbraněmi, včetně zázračných tureckých dronů.
Ruská federace to vyhodnotila jako přípravu na rozmrazení konfliktu a znovurozpoutání horké fáze občanské války. Proto protestovala proti porušení Minských dohod a stáhla k ukrajinským hranicím také přes 100 000 ozbrojenců s těžkou technikou. Od té doby nejprve Ukrajina a potom celý Západ hovořily o přípravě ruského vpádu do země aspirující na členství v NATO. Příprava na válku došla tak daleko, že i na dvou setkáních prezidentů, USA Joe Bidena a Ruské federace Vladimíra Putina, oba státníci ujišťovali sebe navzájem a pak také veřejnost, že jaderné zbraně použity nebudou. Američané k tomu dodávají, že plánované ekonomické a politické sankce proti Rusku totiž budou mít podobnou razanci. ***
