(14.20 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Ale já si ještě dovolím přečíst omluvy, protože těch omluv teď chodí opravdu hodně. Mám tady omluvenku pana ministra Mikuláše Beka dnes, 2. 2., od 14 hodin do konce jednacího dne, důvod tady nevidím. Dále tady mám omluvu paní poslankyně Barbory Urbanové z jednání 2. 2. od půlnoci do 14 hodin ze zdravotních důvodů, omluvenku pana poslance Šimona Hellera, a to 2. 2. od 14 hodin do čtvrtka 3. 2. do 9 hodin z rodinných důvodů. Pak tady mám omluvenku paní poslankyně Táni Malé od 13.30 do konce jednacího dne, z dnešního dne, a to z pracovních důvodů. Pak tady mám omluvenku paní poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která je omluvena dne 2. 2. z důvodu nemoci, a pak poslední omluvenka paní poslankyně Bačíkové, a to ve středu 2. února od 14 do 18 hodin z pracovních důvodů.
Tak to byly v tuto chvíli všechny omluvy, a pane předsedo, v tuto chvíli máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že už jsme toho hodně řekli jak včera, tak dnes, a já se omezím už jen na krátké stanovisko za poslanecký klub SPD, protože i přes omezení doby ještě vystoupí poslanci poslaneckého klubu SPD a řeknou k pandemickému zákonu svoje. My pořád si stojíme za tím, jako poslanecký klub hnutí SPD stojíme za tím, že uděláme všechno, aby tento zákon, který je podle nás protiústavní, nebo neústavní, můžeme to nazvat, jak chceme, a zavádí covidovou diktaturu, aby nebyl schválen.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová svolala na 1. února ve stavu legislativní nouze schůzi Sněmovny k projednání novely takzvaného pandemického zákona, jehož platnost má ke konci února skončit. Pandemický zákon hnutí SPD kritizuje od samého počátku a považujeme i tuto vládou předkládanou novelu za další legislativní paskvil. Jedná se v podstatě o kodifikaci nouzového stavu, který je ale součástí opatření v rámci ústavního zákona o bezpečnosti, kterým jsou občané omezováni na svých právech, a proto tento ústavní zákon nemůže být nahrazen v uvozovkách obyčejným prováděcím předpisem, obyčejným prováděcím zákonem, v tomto případě pandemickým zákonem. Proto jsou práva jasně daná v Základní listině práv a svobod, proto jsou ta práva dána ústavou, aby se tak jednoduše nemohla omezovat. Poslanecký klub SPD udělá opět maximum, aby tato novela schválena nebyla. (Hluk v sále přetrvává.) Pandemický zákon totiž omezuje základní svobody, například svobodu podnikání. Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby po 28. únoru 2022 Ministerstvo zdravotnictví mělo příležitost regulovat hospody, provozovny a základní a střední školy podle svého vlastního uvážení. Aby ten triumvirát ministerstev, to znamená Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, rozhodoval i o bezpečnostních složkách, aby rozhodoval de facto bez kontroly Parlamentu o všem v tomto státě. Navíc se má podle novely také rozšířit okruh zařízení, která vláda může omezit.
Opatření mohou dokonce nově vydávat nejen Ministerstvo zdravotnictví, ale také ministerstva obrany a vnitra. Navíc bude možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test nebo se vracejí ze zahraničí z nějaké rizikové oblasti, přičemž tato riziková oblast v návrhu není ani blíže specifikována. Znamená to de facto, že jsou i třeba pomocí SMS na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost žít odděleně od ostatních osob. To je zcela nepřijatelné. Nikde například není zákonem upravena povinnost být držitelem mobilního telefonu. Nikdo nemá povinnost mít u sebe stále mobilní telefon a číst SMS zprávy z neznámých čísel, což se netýká pouze našich seniorů.
A výhrad k pandemickému zákonu máme samozřejmě mnohem více. Podle SPD se jedná v případě jeho přijetí pouze o jinak pojmenovaný nouzový stav, a to je pro nás zcela nepřijatelné. Vláda chce zavést zákonem covidovou diktaturu. Vláda Petra Fialy tvrdila, že bude v případě pandemie postupovat jinak než Babišova vláda, ale zatím s ničím novým nepřichází. Není schopna řídit stát v době krize stávající legislativou, například zákonem na ochranu veřejného zdraví, tak jak to od začátku navrhuje hnutí SPD s tím, že by se tento zákon novelizoval, anebo krizovým zákonem.
Hnutí SPD se rozhodlo v případě schválení tohoto zákona podat ústavní stížnost. Jsme přesvědčeni, že je naprosto neslučitelné, abychom projednávali tento zákon v legislativní nouzi a přitom premiér a ministři říkali veřejně do televizních obrazovek, že vlastně ten zákon schvalujeme jenom pro takovou jistotu, co kdyby přišla jiná mutace anebo nějaký velký náraz v respiračních onemocněních v sezóně na podzim. Jestli to tak je, tak máme dostatek času schvalovat tento zákon v běžném legislativním procesu, nikoliv v legislativní nouzi. Jsem přesvědčen, že v tomto případě institut legislativní nouze je nadužíván a je nesmysl, abychom to řešili takto. A je to jeden z důvodů, proč my podáme ústavní stížnost, pokud tento zákon bude schválen. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji. To byl Radim Fiala s přednostním právem. Nevyvolalo to žádnou faktickou poznámku. Další s přednostním právem je přihlášen Marek Výborný. Ale nevidím ho v tuto chvíli v sále. (Poslanec Výborný vchází do jednacího sálu a naznačuje, že přihlášku stahuje.) Už vidím, ano. Nevím, jestli - ano, stahujete, děkuji, pane předsedo. Takže další s přednostním právem je pan poslanec Julius Špičák, který přichází s přednostním právem se stanoviskem klubu hnutí ANO. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající (otáčí se pohledem do vládních lavic), pan ministr není, dámy a pánové, dovolte, abych zde deklaroval stanovisko klubu ANO, které vzešlo z naší tedy velmi podrobné diskuse. Já bych úvodem si dovolil říct... (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám o klid v jednacím sále. Znovu vás požádám, pokud si potřebujete vyřídit, něco potřebujete komunikovat, prosím, běžte do předsálí jednacího sálu. Děkuji mnohokrát a omlouvám se.
Poslanec Julius Špičák: Děkuji, paní předsedající. Já bych si dovolil svou řeč zahájit určitým mottem, které ilustruje tu situaci. V podstatě ten biologický proces je tak rychlý, že předbíhá úmysly, natož tedy legislativu. A já musím říci, že v oblasti přírodních věd a medicíny jsem nikdy tak rychle neměnil své názory jako tedy v případě koronavirové pandemie. Takže nejprve k charakteristice pandemické situace, která je pochopitelně - její zvládnutí je podmíněno implementací vhodné legislativy. Takže ta pandemie, stále tedy překvapující svou nepředvídatelností, odlišným průběhem, a to v relativně blízkých zemích, a také velmi odlišnou reakcí jednotlivých, zdánlivě podobných společenství. Takže epidemiologické charakteristiky se u jiných chorob liší v procentech, ale tady je to v násobcích. Incidence dokáže neobvykle rychle stoupat a klesat a předpovědi se velmi často nenaplní. Usuzovalo se na katastrofické scénáře v lidnatých městech Indie a Afriky, ale k tomu nikdy nedošlo. V roce 2020 ÚZIS předpovídal denní incidenci 100 000, ale k tomuto číslu jsme se ani zdaleka nepřiblížili. Naopak v letošním podzimu se předpokládaný vývoj incidence přirovnával ke stolové hoře, ale místo toho došlo k prudkému poklesu. Připusťme, že statistiky ne vždy odpovídají intenzitě deklarovaných opatření a předpokládané kvalitě zdravotní péče. ***