A teď si řekněme, co se děje s opatřeními. Tak já jsem řekl jasně, že na konec roku, na silvestra, na tu dobu, kdy jsem vlastně byl ve vládě, já nevím týden, sedmnáctého jsem byl jmenován, že tedy není nutné po konzultaci s AntiCovid týmem tehdy ještě, s tou skupinou odborníků, kterou jsem shromáždil, že není nutné mít nouzový stav, že dokonce není potřeba mít omezenou provozní dobu. Dostával jsem za to neskutečné výtky od řady poslanců. Neříkám, od kterých, ale dostával jsem od některých, co sedí tady, jak dostaneme armagedon, ono se nic nestalo. Ta opatření byla dobře nastavená, já neříkám, že to byla moje zásluha, to bych si nikdy netroufl říct, byla to zásluha profesora Chlíbka a řady těch dalších odborníků. Dneska je to téměř čtyřicet lidí, kteří spolu dvakrát týdně diskutují a navrhují různé variantní postupy. My z toho vybíráme optimální cestu. Snažíme se dojít ke shodě. A jsem rád, že se to takhle podařilo nastavit. Koneckonců pokud si vzpomenete, tak to byla moje hlavní výtka. Já měl vždycky jenom dvě výtky. Že se střídají strategie, což bylo dáno tím, že se vystřídalo za rok pět ministrů. S panem ministrem Vojtěchem jsem vždycky velmi dobře spolupracoval, vždycky jsem ho chválil, ví to i zdravotní výbor. Stejně pozitivně jsem se tvářil, nebo stejně pozitivně jsem hodnotil, pokud ta opatření byla nějak kontinuální, (byl) problém, že se střídali ti poradci a každý měl na to trošku jiný názor, jiný Sníh, jiný pan náměstek Černý a tak dále. To nemá smysl se k tomu vracet. Já jenom kdybychom to chtěli dát do toho kontextu.

Takže teď jsem předložil pandemický zákon, protože od osmadvacátého tady musíme mít nějakou normu, která jednak umožní dál udržovat pro cestování do zahraničí a tak dále covid pasy. Jednak nechci, abychom se stali zemí, která bude svítit na mapě světa červeně a bude označena za rizikovou. Chci, aby naši občané mohli co nejjednodušeji cestovat do zahraničí. A co dělám s opatřeními: tedy konec roku bez nouzového stavu, všechno, co jsem slíbil v rámci opatření, realizuji, ukončuji testování, ukončuji osmnáctého testování ve firmách a ve školách, tak jak jsem slíbil v půlce února, že dojde k nějaké změně. To, co v dalších krocích bude následovat, zase vychází z doporučení odborníků, z jejich návrhů. A budu v tom pokračovat, protože nemám nejmenší důvod a nebudu nikdy navrhovat, a já myslím, že ten necelý měsíc a půl je toho jasným důkazem, že nenavrhuji nic, co bych považoval za nadbytečné, co by bylo nadbytečné.

Ta opatření, která máme, jsou jedny z nejměkčích v Evropě. Z nejměkčích v Evropě. A ta kritika, kterou dostávám, nebudu některé jmenovat, je za to, že jsou takto měkká ta opatření. Kritika není za to, že jsem jaksi zavedl tvrdá opatření, ale že je změkčuji. Kritika je za to, že přes Vánoce nebyl nouzový stav a přes silvestra tedy že nebyl nouzový stav. Kritika je za to, že jsem zrušil povinné očkování a vyhlášku o povinném očkování. Kritika je za to, že ta opatření nejsou tak tvrdá jako v okolních zemích. A nejsou. A já nechci, aby byla tak tvrdá. Že tým odborníků, který této vládě a mně radí, a já jim za to strašně děkuji, spolupracuje velmi intenzivně s profesorem Duškem a ty jejich predikce (třikrát poklepává na řečnický pultík) stoprocentně vycházejí. Jsou to ti, co měli přijít, v tomto případě přišli a já jim naslouchám. Proto to takto realizuji. A rozhodně mám nulový zájem cokoliv kritizovat na tom, co bylo loni, co bylo předloni, protože si uvědomuji svízelnou situaci. Uvědomuji si, že to nebylo jednoduché. V řadě případů, v řadě případů jsem za těmi rozhodnutími stál. V řadě případů, v řadě případů jsem pana ministra Vojtěcha podporoval, on to ví, já to vím, nemusíte to přiznávat, je to tak. A často jsem byl daleko víc koaliční poslanec než někteří koaliční. V případě minimálně dvou zákonů ano. Stačí si přečíst zápisy ze zdravotních odborů. Ale prostě mám nějaký přístup a hodnotím to, co si myslím, že je správné, a vždycky budu hodnotit to, co si myslím, že je medicínsky správné. Proto potřebujeme pandemický zákon.

Ano, já doufám v nejlepší. Vždycky budu doufat v nejlepší. Kdybych nedoufal v nejlepší, nesnažím se léčit jako lékař svoje pacienty. Ale připravuji se na nejhorší. Připravuji se, že bude nejhorší. Na to musím být připraven. Pokud na to nejsem připraven, dělám chybu. A pak přijmu to, co se bůh rozhodl seslat. Pandemický zákon je příprava na to nejhorší. Nic víc, nic míň. A já udělám všechno pro to, aby opatření byla to nejlepší. To, co nebude tvrdé, to, co umožní lidem normálně žít.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš příspěvek vyvolal dvě faktické poznámky. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne. Nejprve vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Robert Králíček, připraví se pan poslanec Kamal Farhan a poté paní předsedkyně Schillerová. Jenom se chci zeptat, pane poslanče Svobodo, vy se hlásíte s faktickou poznámkou, nebo s předností? (Poslanec Svoboda odpovídá mimo mikrofon.) Já jsem převzal řízení schůze, neměl jsem to poznamenáno. Vy jste se hlásil s přednostním právem? S faktickou poznámkou? Omlouvám se, pane poslanče. Prosím, máte slovo. Pane poslanče Svobodo, máte slovo.

Poslanec Bohuslav Svoboda: Omlouvám se, ale zmizel jsem. Já odpovím kolegovi Nacherovi. Ten problém spočívá v tom, že my tady skutečně nehrajeme člověče, nezlob se. Náš cíl by měl být ten, abychom minimalizovali počet těch, kteří s touto nemocí budou bojovat, a neúspěšně bojovat. Aby počet těch lidí, kteří klečí na všech čtyřech, protože jinak dýchat nemůžou, byl co nejmenší. Aby ten počet zemřelých intrauterinně, tedy v děloze, dětí byl co nejmenší a nepotkávali jsme se s tím na porodních odděleních v současné době. To je cíl. To, co vy říkáte, je nějaká cesta. A mně skutečně je jedno, jestli už je to dobré, to říká ANO nebo Trikolóra. Jako říkat, že se v něčem nedodrží nějaká pravidla, opozice, koalice... Cíl je rozhodující, ne cesta, ta skutečně rozhodující není. A já jsem přesvědčen o tom, že jsme ve fázi, kdy ještě musíme sbírat údaje, abychom mohli říct ano, tato cesta je ta správná. Dokud ji nemáme, tak v té medicíně prostě musíme dělat tak, že nenecháme toho člověka, aby nakazil ty ostatní, že ho nenecháme, aby sám sebe poškodil. V okamžiku, kdy budeme vědět s pravděpodobností hraničící s jistotou - nikdy to nevíme, medicína neumí nic stoprocentně - že ten vývoj je takový, že si to lze dovolit, můžeme si dovolit cokoliv. Žádné odvolání na to, co dělají v Holandsku, co dělají někde jinde nehraje vůbec žádnou roli. Každé podmínky jsou jiné a každý ten virus v té zemi je trošičku jiný, protože on mutuje v rámci toho světa, ve kterém je. A to je ta základní chyba a problém toho celého vašeho povídání, že jste zcela zapomněl na to, že nehovoříme o pindíkách na člověče, nezlob se, ale že hovoříme o živých lidech a že ti lidé také nemusí mezi námi být.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní tedy čtyři faktické poznámky. Nyní pan poslanec Robert Králíček, potom pan poslanec Kamil Farhan a další. Máte slovo, prosím.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, oni mi to pan ministr Válek a pan Svoboda rozbili. Já jsem chtěl reagovat na pana Haase. Ale myslím si, že jsem měl jít před panem ministrem, protože doopravdy si myslím, že faktické mají přednost před přednostními právy. A já jsem chtěl jenom doplnit Patrika Nachera.

K tomu, jak to probíhalo, jak jste říkal, jak to probíhalo minule. No, minule to probíhalo tak, že opozice nám řekla, že ten pandemický zákon prostě neprojde, pokud nebude dohoda před jednáním. Před jednáním. A i před jednáním o pandemickém zákonu proběhl zdravotní výbor, kde musela být dohoda s opozicí. Jinak nám bylo řečeno, že nám to nepustíte a zobstruujete. To je taky rozdíl. Protože dneska to drtíte na sílu bez dohody. Bez dohody. Na sílu. To je ten zásadní rozdíl. A jak tady pan ministr říká, že se těší na tu diskusi, tak on tu diskusi měl na tom zdravotním výboru a na jednání na plénu byla jasná dohoda, v jaké podobě pandemický zákon projde. Kdyby to tak bylo i teď, nemusíme tu sedět dva dny.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kamal Farhan a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty. ***