(19.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže už máme zkušenosti a to je referendum, se kterým tady v podstatě i ti současní odpůrci referenda z řad probruselské pětikoalice souhlasí a vždycky se na něj odvolávají. Ale odvolávají se jenom, když se jim to hodí. Znovu připomínám, že to referendum v roce 2004 - tuším že to bylo 2003, 2004 - bylo bez kvora, to znamená, že tam vůbec nebylo určeno, kolik občanů se referenda musí účastnit, aby bylo platné. Neboli, když to řeknu logicky, až bych řekl polopaticky, jeden občan mohl rozhodnout o vstupu České republiky do Evropské unie. Kdyby k tomu referendu přišel jeden jediný občan, rozhodne o vstupu České republiky do Evropské unie. Ty parametry referenda, které bylo v roce 2004, považuji za demokratické z pohledu kvora. Teď mluvím o kvoru. A teď je právě zvláštní, že když jsme tady diskutovali v minulém volebním období, a my jsme navrhovali referendum i v předminulém volebním období, jaké parametry by mělo referendum mít, tak najednou právě zastánci referenda o vstupu do Evropské unie protestují, najednou říkají, jak by bylo nebezpečné, kdyby tam nebylo kvorum, a najednou se jim to nelíbí.
Já jsem tady chtěl k zákonu o referendu vstřícně říct: tady jsem rád, že se mě zastane pan doktor Dvořák, náš poslanec neurolog, asi tady potřebuje kolega z vládní strany vyšetřit. (K poslanci, který dlouhodobě stojí proti řečnickému pultu.) Ale on si neuvědomuje, že potřebuje vyšetřit, to je ten problém, ale ani po domluvě. Škoda že se tady ztrácí čas, protože mně je to úplně jedno. Klidně se tady stavějte na hlavu. Já jsem chtěl říct, že k tomu chceme být maximálně vstřícní. Už mi přibývají diváci. (K postávajícímu poslanci se přidali další kolegové.) To je paráda, ještě vstupné, vidíte, a to bychom dali do pokladničky právě zdravotně postiženým spoluobčanům, proti kterým vy hlasujete. To by vám slušelo, červený nos, vaší vládní koalici, to máte pravdu. Důležité je, že nejste nikdo tak vysoký, protože tamhle je ta kamera, takže se můžete snažit, jak chcete, ale to je v pořádku. Stejně mi to nevadí, ale vidíte, jak tady přibývají diváci. Nechci mluvit k věci, ale tohle je raritní strana. Můžu poprosit naše poslance, aby mi to vyfotili, protože to dáme na Facebook, jakou tady mám pozornost. To bude dobré, abychom to dali, protože čím více diváků, tím lépe.
Je vidět, že ve vládní koalici nervozita stoupá, protože chcete prosadit totalitní pandemický zákon - my nechceme. My chceme prosadit podporu invalidním a starobním důchodcům - vy nechcete. Tyhle všechny body jsem tady navrhoval. My chceme ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými, ale vy to nechcete. (Poslanců vládních stran stojících před řečnickým pultem opět přibylo.) A teď už se pomalu blížíte ke mně, ještě chybí nějaký fyzický atak. K tomu už je jenom krok, protože vaše nervozita stoupá. Ale já tu vaši agresivitu znám, všiml jsem si toho i v minulosti, je to takové nepříjemné, ale ne pro mě.
Takže pojďme k tomu zákonu o referendu. Zákon o referendu - pojďme k němu. Já jsem chtěl za nás říct, že my už jsme ochotni udělat i kompromis. Vy nesouhlasíte většinově jak s referendem, tak samozřejmě budete mít problém s tím, aby tam bylo nějaké kvorum. Za mě říkám, že tady byly v minulém volebním období návrhy, jak jsem říkal, kvorum 35 %, 30 %, 25 %, tuším 20 %, že my bychom chtěli, aby aspoň prošel nějaký zákon o referendu. V každém případě bychom to chtěli a chtěl bych vás požádat o podporu.
V neposlední řadě takovým tím parametrem, který se také diskutoval, bylo, jestli budou mít občané dost informací o tématu, které se má hlasovat, protože to mi připadlo takové zvláštní, politici, kteří jsou proti zákonu o referendu - a naopak zase myslím, že v tomto pohledu je poctivý přístup ODS, protože ODS na rovinu říká, že nesouhlasí se zákonem o referendu, a na nic si nehraje, ódéeska řekne, úplně na rovinu přiznala, že je proti zákonu o referendu, a prostě hlasují proti zákonu o referendu, takže to je takový ten přístup, který je v pořádku, protože když politicky řeknete, že jste proti zákonu o referendu, a podle toho pak hlasujete, tak proti tomu přece nemůžeme vůbec nic říct. Nesouhlasíme s vámi, ale aspoň nehrajete komedii. Jinou otázkou je, když jsou tady třeba Piráti, a Piráti slibovali před volbami referendum, tedy už před těmi minulými, před čtyřmi roky, a potom, když přišlo na lámání chleba tady ve Sněmovně, slibovali dokonce Piráti, jestli si pamatujete dobře, ve volebním programu, že lidé budou moct hlasovat i o členství České republiky v Evropské unii. A potom, když se dostali do Sněmovny, tento svůj program opustili a najednou souhlasili s variantou, když jsme o tom diskutovali tady ve Sněmovně, aby se možnost hlasování o členství České republiky v mezinárodních organizacích, neboli například v Evropské unii, z toho vyjmula. (Nyní si před řečnický pult stoupli rovněž někteří poslanci SPD. Neklid v sále.) Tak já myslím, že je čas na to, aby se asi zjednal pořádek, abych mohl mluvit.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážení kolegové, jestli můžu poprosit, uvolněte prostor před mikrofonem, ať může pan předseda pokračovat. Pokud možno se tam utište, nejlépe, když zaujmete místo ve svých lavicích. Děkuju pěkně. Pane předsedo, prosím.
Poslanec Tomio Okamura: Ale evidentně vaši vládní poslanci vaši výzvu nerespektují. (Před řečnickým pultem zůstal stát vládní poslanec, který tam byl původně sám.) Teď nevím, vyzval jste vaše vládní poslance, aby zaujali místo ve své vlastní lavici, a oni vás nerespektují, jenom na to upozorňuji. Ale já si vážím vaší výzvy. Já si myslím, že bychom se tady k sobě měli chovat slušně, neměli bychom se tady záměrně provokovat a dělat si naschvály, jak to tady předvádí poslanci vládní koalice. Já to vydržím, ale jestli toto je politická kultura, kterou tady zavádí vládní pětikoalice, tak je to pěkný hnus, musím říct. Já to tady zvládnu, ale jestli se takhle chovají dospělí lidé, že se tady vzájemně snaží poslanci vyprovokovat a provokovat - já si myslím, že to není dobře. Znovu říkám, že to není správný přístup. ***
