(2.50 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Zahalování obličeje také snižuje možnost bezpečnostních služeb odhalovat pachatele protiprávních jednání a osoby, které jsou hledány nebo které se pohřešují. Je také zapotřebí zdůraznit, že zahalený obličej neznemožňuje pouze identifikaci fyzické osoby, ale má i značný psychologický vliv na zahalenou osobu, která, pokud je její identifikace ztížená, má větší pocit nepostižitelnosti, a to snižuje její zábrany páchat protiprávní jednání.
Zákaz se vztahuje pouze na veřejná prostranství nebo na pobyt ve veřejně přístupných objektech. Veřejným prostranstvím podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejně přístupným objektem je takový objekt, kam má přístup více lidí a kde se zpravidla více lidí zdržuje, přičemž se nemusí nutně jednat o objekt přístupný bez omezení kdykoliv a komukoliv, přičemž není rozhodné, je-li takový objekt přístupný jen určitému okruhu osob a v určitou dobu.
Zákaz zahalování obličeje se však netýká běžných životních situací, jako je například bezpečnostní helma policisty, maska herce v divadle či ochranná přilba brankáře při hokeji a podobně. Zákaz zahalování na veřejnosti není v rámci států Evropské unie ojedinělý a obdobná právní úprava, jako je náš předkládaný návrh, je přijata ve Francii, Belgii, Rakousku a také v Dánsku. V případě francouzské právní úpravy byl takový zásah shledán přípustným podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 1. 7. 2014. Byl to případ S. A. S. proti Francii.
Zákaz zahalování ve vymezených objektech nebo vztahující se pro pouze některé osoby, například zákaz učitelům, popřípadě jiným státním zaměstnancům nosit náboženské symboly při výkonu povolání včetně šátků, je přijat také ve Španělsku, Německu, Švýcarsku a Velké Británii. V případě švýcarské právní úpravy byl takovýto zásah shledán přípustným podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 15. 2. 2001. Byl to případ Dahlab proti Švýcarsku. Předkládaný návrh vycházel z právních úprav v Rakousku.
Důsledkem přijetí navrhované úpravy by mělo být výrazné zvýšení bezpečnosti osob a veřejného pořádku a tím předcházení protiprávnímu jednání, zejména na veřejnosti a ve veřejně přístupných objektech. Za přestupek podle § 5 tohoto zákona o některých přestupcích lze uložit pokutu do 10 000 korun. S ohledem na specifičnost právní úpravy podle zákona o právu shromažďovacím není tato tímto návrhem zákona dotčena. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, stejně jako s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Podle čl. 16 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků, dále jen Listina základních práv a svobod, má každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováním obřadu, kdy výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobody druhých. Podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod je svoboda projevu zaručena a každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, kdy svobodu projevu lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Návrh zákona je tak právě tímto opatřením demokratické společnosti, které je nezbytné pro takovouhle ochranu. Naše navrhovaná právní úprava není v rozporu ani s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty, ani rozpočty krajů a obcí, ani na podnikatelské prostředí České republiky, a zároveň nepředpokládá žádné sociální dopady ani nemá vliv na životní prostředí. Neobsahuje žádná ustanovení, která by byla diskriminační vzhledem k ústavním požadavkům rovnosti žen a mužů. Stávající právní úprava ani navrhovaná právní úprava se nedotýká soukromí ani osobních údajů, nepřináší žádná korupční rizika a nemá vliv na obranu státu, ale má pozitivní vliv na bezpečnost, a to ve směru zvýšení bezpečnosti.
Takže závěrem, jak jsem se již na začátku zmínil, žádám vás tedy tímto o předřazení tohoto bodu číslo 29, sněmovní tisk 6, za bod, který uvedl můj předřečník. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. Jsme pořád u návrhu pořadu schůze. A další, kdo se hlásí, je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, v tuto pozdní noční hodinu. Raději bych spal, přiznám se, nicméně chtěl bych zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny České republiky jeden bod, a ten jeden bod by se jmenoval Podrobná informace o průjezdu vojenského konvoje U. S. Army přes Českou republiku.
Já se o tu situaci kolem vojenských událostí NATO, a zejména když se to týká nás, velmi zajímám. To se vlastně datuje od té doby, kdy jsme vstoupili do NATO. My jsme vstoupili do NATO někdy v roce 1999 a za chvíli, za pár dní nato, jsme byli součástí bombardování Jugoslávie.
Já jsem se chtěl zeptat vlády, kdo o průjezdu této vojenské techniky rozhodl a na jakém základě. Vlastně je to strašně důležité v jedné věci - abychom se nestali součástí nějakého velkého problému, protože v té době, o které jsem mluvil, v době, kdy byla bombardovaná Jugoslávie, byla bombardovaná v rozporu s mezinárodním právem a v rozporu s Washingtonskou úmluvou, to znamená bez mandátu OSN, a my jsme se stali součástí agrese. Do dneška se to neřeší. Zabilo se tam asi 2 500 lidí, 700 000 lidí přišlo o práci. ***
