(13.20 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

Dál se hlásí s přednostním právem - a ruší toto přednostní právo - pan předseda Výborný. Pokračujeme tedy v předložených návrzích přihláškami - pan poslanec Karel Rais a následně je přihlášen pan poslanec František Petrtýl. Prosím tedy pana poslance Raise. Nevidím ho přítomného, tudíž jeho přihlášku - prosím o klid v jednacím sále - posouváme na konec jednání. Máme tady už dalšího přihlášeného, pana poslanec Petrtýla. (V sále je velký hluk.) Prosím o klid, aby pan poslanec mohl přednést svůj návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Ještě upozorním dalšího přihlášeného, kterým je pan poslanec Kamal Farhan.

Prosím, pane poslanče, ale ještě tady podle mého názoru stále není dostatečný klid. Kolegyně, kolegové, prosím, abyste své rozhovory, které můžete, přesunuli do předsálí. Ještě jednou vás k tomu vyzývám, dámy a pánové, prosím o klid. Poprosím například pana poslance Nachera, aby s panem ministrem ten rozhovor přesunuli do předsálí, stejně tak i v levé části spektra, v levé části sálu paní místopředsedkyni a pana předsedu klubu Fialu a další. Prosím, vytvořme panu kolegovi důstojné podmínky pro to, aby mohl přednést svůj návrh. A už vás, prosím, vyzývám naposledy. Myslím, že už tu je dostatečný klid, takže, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych požádal o předřazení bodu, který jsem nazval Rozpočtové určení daní. Původně jsem ho chtěl nazvat Spravedlivé určení daní, ale ono to slovo "spravedlivé" nejde nějakým způsobem absolutně specifikovat. Zanedlouho budeme schvalovat rozpočet a já si myslím, že by bylo dobré se v rámci rozpočtu vypořádat i s tímto rozdělením daní pro jednotlivé kraje, hlavně se jedná o rozpočtové určení, a to zpravidla je určení daní pro kraje, ale samozřejmě se to dotýká i obcí.

Kraje vznikly v roce 2000. V tomto roce při zřizování krajů byly určeny podle některého klíče výše příspěvku pro jednotlivé kraje. Samozřejmě jedním z nejdůležitějších kritérií byl počet obyvatel v kraji, a to je vlastně pro některé kraje kámen úrazu. V některých krajích došlo k poklesu počtu obyvatel, ale v některých krajích došlo i k dynamickému nárůstu počtu obyvatel, a právě pro tyto kraje je současný systém rozdělování daní velmi nespravedlivý. Těch krajů je víc, ale jako Středočech si dovolím upozornit, že jedním z takto nejvíce v uvozovkách postižených krajů je kraj Středočeský. V tomto kraji došlo od zřízení krajů k nárůstu počtu obyvatel zhruba o 25 %. Jen pro zajímavost, v některých obcích byl nárůst obyvatel i dvacetinásobný, takže je jasné, že tyto obce úplně zcela změnily svůj charakter. Toto je však pouze oficiální nárůst počtu obyvatel, ale mnoho nových obyvatel kraje si nechává stávající trvalý pobyt. Většinou se jedná o lidi, o rodiny, které se přestěhovaly z Prahy, chtějí bydlet v takzvaném prstenci kolem Prahy, ale logicky z jejich pobytu nemá kraj nic pozitivního, žádné finance, ale oni chtějí těch výhod kraje využívat, to znamená, například využívají každodenní dojíždění do zaměstnání, což je jeden z největších problémů v tomto kraji.

Myslím si, že i tady by bylo dobré se zamyslet někdy v budoucnosti nad statutem trvalého a přechodného bydliště, protože se nejedná jenom o tyto obyvatele, kteří mají například v Praze byt, který pronajímají, někteří členové rodiny si tam nechají i stálý pobyt, a někteří bydlí v tom prstenci nebo na území Středočeského kraje, a může to být samozřejmě na území i některého jiného kraje.

Jak jsem říkal, velký nárůst těchto obyvatel samozřejmě zasahuje nejvíce do oblasti hromadné dopravy, kdy vlastně příspěvky kraje pro tuto oblast se stávají již téměř neudržitelnými. Jen pro dokreslení, vlakem dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje - jsou to údaje, protože teď je to velmi turbulentní, co se týče covidové situace - je to zhruba 150 000 cestujících, autobusem je to také zhruba 150 000, a nemluvím ani o automobilech. Samozřejmě i v tomto kraji se tímto velkým přesunem jedná o obrovské zatížení komunikací jak první, tak druhých a třetích tříd především, kdy vlastně přes Středočeský kraj jednak jezdí ti každodenní cestující autem do Prahy, ale potom i vnitrostátní přeprava ze severu na jih a z východu na západ. Všecko vede přes Středočeský kraj a jsou tady také hlavně dvě velké tepny - dálnice D3, která vede vlastně z Balkánu přes Středočeský kraj do Skandinávie, a D1 a následně na Rozvadov, to znamená směr východ-západ.

Proto bych prosil o zařazení tohohle bodu do dnešního jednání a jsem přesvědčen, že se jedná opravdu o velice složitou problematiku, proto na ni upozorňuji nyní, protože to nebude tak jednoduché okamžitě na to reagovat, ale myslím si, že současný stav je výhodný pouze pro ty kraje, kde došlo k úbytku obyvatel, takže ti asi nebudou mít velký zájem na tom, aby se to nějakým způsobem řešilo, ale já si myslím, že by se toto mělo řešit, aby se stále nerozevíraly nůžky mezi kraji z hlediska toho v uvozovkách spravedlivého rozdělování daní. Děkuji a prosil bych o zařazení tohoto bodu po bodu mého předřečníka. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Po bodu, který přednesl předřečník, což byl pan poslanec Brázdil, a to byl tedy nový bod. Dobře, tak si to tady poznamenám.

A než dám další slovo, jenom avizuji, že další jednání bude probíhat tak, že ve 14 hodin bude přerušena schůze na dvě hodiny z toho důvodu, že bude jednat rozpočtový výbor a organizační výbor.

Další jsou přihlášeni pan poslanec Kamal Farhan a následuje pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážená vládo, chtěl bych zde navrhnout nový bod programu schůze, který mně dovolte krátce zdůvodnit.

Jak již všichni víme, vládní koalice zde připravuje projednání - a předpokládám, že chce i schválit pandemický zákon. To, jak je vystupováno na podporu členů vládní koalice, předpokládám, a i je to prezentováno, že situace je vážná. Moc tomu nerozumím. Nacházíme se v době rozvolňování, na druhou stranu slyšíme pana ministra Válka, který říká, že zavede nouzový stav v případě, že nebude tento pandemický zákon schválen. Přijde mi to řekněme zmatečné. Situace k vyhlášení nouzového stavu - vláda ji určitě vnímá jako extrémní, když uvažuje o těchto instrumentech. A já se ptám, proč v situaci plánování nouzového stavu pandemie dochází k podfinancování českého zdravotnictví? Jak je možné, že v takto závažné době, kdy vláda nebo ministr zdravotnictví uvažuje, že vyhlásí nouzový stav, se snižují platby za státní pojištěnce? Plánuje se snižování plateb - financování hygienických stanic. Hygienické stanice jsou pilířem boje proti pandemii. Já to za sebe považuji za znevážení práce českých zdravotníků, hazardování s péčí českých občanů a hlavně těch lidí, kteří pracují na těch hygienických stanicích.

Již nyní je zřejmé, že škrty budou mít významné negativní dopady, a to patrně již v letošním roce v této závažné situaci. Že situace je natolik vážná, dokládá i prohlášení, tady zdůrazňuji, Svazu zdravotních pojišťoven, které říká: "Nově bude třeba prověřit rozsah současných bonifikací, které nemají přímou podporu v úhradové vyhlášce a ještě nebyly nasmlouvány. Bude nutné prověřit zpětnou efektivitu a přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv a případně dohody o ceně ukončit." Jinými slovy už letos může dojít ke škrtnutí některé zdravotní péče pro některé pacienty, která je velmi nákladná, kterou doposud systém veřejného zdravotního pojištění platil, ale možná i přestane. Vždyť to je vyhlášení zdravotních pojišťoven. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP