(22.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
V polovině prosince podle hygieniků dosáhla chřipka ve většině Česka vrcholu. Na Moravě a v jižních Čechách tou dobou stonal zhruba každý dvacátý člověk. Oproti normální chřipce či viróze pacienti mnohem častěji prodělávali vážný průběh nemoci, který je ohrožoval na životě. Komplikace se nevyhnuly ani dětem. Mladá fronta DNES 30. prosince 1996 informovala o dvou hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní dětské nemocnice v Brně se vzácným hnisavým zápalem plic. Oběma dětem se v plicích vytvořila hnisající ložiska a lékaři museli urychleně zlikvidovat bakteriální infekci v jejich tělech.
Navzdory statisícům skutečně nemocných s teplotami a zápaly plic, navzdory vysoké druhotné úmrtnosti, která je odhadovaná na 6 000 mrtvých, média ani politici nespustili paniku. Situaci řídili hygienici v klidu a s chladnou hlavou. Kupodivu tenkrát i veřejnoprávní média zachovala klid a neděsila občany. Navzdory velmi vysoké, rekordní nemocnosti se podařilo zachovat stát a společnost v téměř normálním chodu. Opatření byla velmi adresná a s výjimkou prázdnin se příliš nedotkla zdravých lidí.
Některé nemocnice byly na pokraji možností, ale v klidu vše zvládaly. Navzdory vysoké infekčnosti nikoho nenapadlo nakazovat roušky nebo omezovat pohyb a práci zdravých lidí. Lékaři bez problémů ošetřovali nemocné a místo čekání na vakcíny, které mimo jiné existovaly, lidé dostávali léky. Ano, nemoc se léčila. Za nemocné se považovali lidé, co byli nemocní, nikoliv ti, u kterých nějaký nespolehlivý test prokázal přítomnost sekvence DNA nějakého viru. Většina lidí se s pomocí lékařů v klidu léčila doma a nezatěžovali nemocnice, díky tomu tam také nechytli druhotné infekce a neumírali na ně. I to ušetřilo tisíce životů.
A nikoho nenapadlo zneužívat situace k politicko-legislativním změnám. Nebyla hysterie. Nikdo nelhal, a tak nebylo třeba stíhat občany za to, že neříkají pravdu. Nikdo občany bezdůvodně neomezoval, a tak nebyly ani demonstrace. A nikdo nevyhodil desítky miliard za testy, roušky, respirátory, vakcíny, nikdo nezastavil ekonomiku, takže stát, země a občané nepřišli řádově o stovky miliard.
Je úsměvné číst si například zprávy o prasečí chřipce z roku 2009. Na otázku, jak se díváte na nošení ochranných roušek, odpověděl tehdejší šéf Vakcinologické společnosti Roman Prymula takto, cituji: "V celosvětovém měřítku je nesmysl, aby všichni chodili v rouškách. Nemyslím si, že by to bylo nyní u nás potřeba." Konec citátu Romana Prymuly.
Z dnešního pohledu je paradox, jak v minulosti i média kupodivu necítila potřebu vytvářet paniku v čase prasečí chřipky, a pak na iDNES.cz psali, cituji: "Pokud se prasečí chřipka objeví i v Česku, tisíce roušek, které si lidé pořídili bezprostředně po startu mediálního zájmu, přijdou zřejmě vniveč. Jejich účinnost totiž zpochybňuje řada odborníků a podle Světové zdravotnické organizace mohou v případě chybné manipulace riziko nákazy dokonce zvýšit. Respirátor je samozřejmě lepší než rouška, ale pro dlouhodobé nošení jsou oba typy ochrany nevhodné. Nedokážu si představit běhat v nich třeba půl roku."
Tečku za rouškovým příběhem udělal Vlastimil Sršeň, mluvčí bývalé ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové, z ODS, mimochodem. Cituji: "Nic není samospasitelné, chřipka se totiž přenáší i přes sliznice, třeba když si protřete rukou oči nebo si sáhnete na rty. Abyste byli naprosto v bezpečí, museli byste nosit protichemický oblek." Konec citátu. Rád bych řekl vládě, té vládě Petra Fialy, této vládě, aby se tady prosím nechlubila zrušením nějakých opatření nebo povinného covid očkování, jelikož všichni přece víme, že v případě diskriminace neočkovaných vás k tomu přinutil Nejvyšší správní soud, a v případě povinného očkování jste věděli, že tu je nejen silný odpor veřejnosti, ale samozřejmě by vám ho opět zrušily soudy, protože na žalobách jsme samozřejmě pracovali. Dobrovolně jste neuvolnili ani milimetr covidové diktatury.
Hnutí SPD vytvářelo dlouhodobý tlak na to, abychom ukončili diskriminaci neočkovaných, protože samozřejmě nemělo logiku, aby ten, kdo má například negativní PCR test, měl zakázáno chodit do restaurace, protože tam přece ta bezinfekčnost je jasná, zatímco ostatní tu možnost měli. Prostě vláda podlehla farmaceutické lobby, to se nedá jinak vysvětlit, ale o tom už jsem hovořil. Výsledkem je to, že za ministra Válka je víc než milion vakcín na skladě, kde hrozí, že projde exspirace, do toho téměř tři čtvrtě milionu vakcín teď objednává, přitom zájem o očkování je minimální, v sobotu se očkovalo cirka 2 000 lidí v celé České republice. Takže se nakoupily za obrovské veřejné prostředky vakcíny, které v podstatě se nevyužijí, není o ně zájem, a měl by někdo za to nést hmotnou odpovědnost - no, samozřejmě ministr Vlastimil Válek, který je za to odpovědný. A je to zase TOP 09, mimochodem. (Místopředsedkyně Mračková Vildumetzová: Pane předsedo...) Komentátor... Zase mě přerušil někdo? (Otáčí se.) Jo, pardon, prosím.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já jsem chtěla moc požádat, zda by bylo možné, zda bych mohla do vašeho projevu vstoupit, a to...
Poslanec Tomio Okamura: Zase hlasování nějaké?
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Ne, ne, ne. Chtěla bych říci, že už nás opustil pan senátor Zdeněk Hraba a chtěla bych tady mezi námi přivítat pana senátora Jana Holáska. (Poslanec Okamura: Ano.) A zároveň bych chtěla z pozice předsedající, protože v tuto chvíli předsedám od 22 hodin a všimla jsem si, že tady není pan ministr zdravotnictví... (Poslanec Okamura: Není, no.) Já jsem přesvědčena o tom, že pan ministr zdravotnictví by měl jako navrhovatel... (Poslanec Okamura: Je to tak.) ... sedět u řečnického pultu vedle pana senátora. (Poslanec Okamura: Děkuju.) Takže bych chtěla moc požádat, zda by bylo možné zajistit účast pana ministra zdravotnictví. A myslím si, že tam měl sedět tedy od počátku, kdy se ta rozprava k tomuto návrhu zákona otevřela. Děkuji mnohokrát. (Hlasy mimo mikrofon.)
Určitě souhlasím, že při projednávání zákona musí být přítomen, stačí jeden člen vlády, ale vždy, když je senátní vratka, každý senátor seděl u toho řečnického pultu. Takže myslím si, že by to tak bylo správné. Děkuji.
Mám avizováno, že pan ministr dorazí za minutku, od paní první místopředsedkyně klubu ODS.
Pane předsedo, prosím, pokračujte. Děkuji. ***
