Nyní si dovolím citovat ze zaslaného dopisu od Ing. Hany Michalicové, která nás vyzývá ke zrušení pandemického zákona. Cituji: "Žádná nemoc nemá mít svou zvláštní normu. Na území republiky se může objevit řada jiných nemocí, které budou nakažlivé, a bude hrozit, že onemocní větší skupina občanů. V minulosti to byla typicky chřipka, kdy v jednom roce bylo nemocných milion lidí. Proto mají být upraveny podmínky, za kterých lze vyhlásit stav epidemie, a to jak v některém regionu, tak celorepublikově. Tyto stavy mají vyhlašovat orgány hygieny, ne politici, a hygiena je má jasně odůvodňovat a stanovovat omezení pro občany. V závažnějších případech to může řešit nouzový stav, který je následně revidován Sněmovnou, před kterou je nutné jeho trvání opět odůvodnit. Tedy má existovat jasná obecná právní úprava, která bude využívána u všech nemocí, které by se u nás vyskytly. Speciální podmínky pro jednu diagnózu, která byla v tomto směru vyčleněna zcela mimo hygienu, zcela mimo zákonodárné sbory, byly ponechány zcela bez revize a odůvodnění v čase. Je to absolutně nestandardní, nepochopitelný postup, v právním řádu nevídaný a je neskutečně zneužitelný, což se děje. Lidově řečeno, pandemický zákon slouží k tomu, aby si jeden ministr, politik a jeho prostřednictvím vládnoucí politické koalice mohli trvale a zcela nekontrolovatelně dělat, co chtějí, kdy chtějí a jak chtějí, a to bez ohledu na to, zda situace v zemi tomu ještě vůbec odpovídá, protože stav pandemické pohotovosti je zaveden jako trvalý. Tedy situace, které se dotýkají i diagnózy covid-19, by měly být konečně obecně upraveny v zákoně o ochraně veřejného zdraví a na základě tohoto zákona by měla být vydávána příslušná, jasně odůvodněná rozhodnutí, protože k jinému postupu nikdy nebyl a dodnes není důvod.

Zcela neúčinná je právní obrana našich občanů. Soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná. Na soud se sice můžete obrátit, ale pro ubíhající čas je vám to houby platné. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena tak, že než Nejvyšší správní soud rozhodne, ačkoliv je jeho rozhodnutí jakkoliv správné, je zcela k ničemu, protože opatření dávno neplatí, je vydáno nové a často opět nezákonné. Často jsme tedy byli svědky povinnosti řídit se nezákonným opatřením, na které... (Předsedající: Váš čas, váš čas, pane poslanče.) Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím paní poslankyni Ivetu Štefanovou, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím, paní poslankyně, vašich deset minut.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde znovu vyjádřila k diskutované novele takzvaného pandemického zákona, a uvedla skutečnosti, které se podle mě za tímto zákonem a jeho novelou skrývají. Pandemický zákon a jeho novela neodpustitelným a neomluvitelným způsobem narušují systém zastupitelské demokracie. Jedná se o proces předem připravené destrukce demokratické společnosti v jejích nejzákladnějších principech. Přijetí tohoto zákona by znamenalo úpadek současného systému zastupitelské demokracie.

Dovolím si připomenout, že Ústava České republiky deklaruje, že zdrojem veškeré státní moci je lid. Lidé si na základě své důvěry a preferencí v procesu svobodných demokratických voleb vybírají své zvolené zástupce. To jsou právě členové Poslanecké sněmovny a Senátu. Lidé si v žádném případě svobodně nevybírají, nevolí a nevkládají svou důvěru v úředníky státních orgánů, ministry, ministerské náměstky, jejich poradce a účelově poskládané odborné komise. Pandemický zákon a jeho novela fakticky znamená naprosto bezprecedentní předání moci a vlády nad základními lidskými právy a svobodami lidu této země někomu úplně jinému.

Pod povrchem celého pandemického zákona a jeho novely dochází v naší společnosti k zahájení procesu vysoce nežádoucího, nebezpečného a protiústavního. Je to proces bezprecedentně širokého přenesení moci a vlády nad lidskými právy a svobodami, nad jejich omezováním, prolamováním a vnucováním úřednické vůle komukoliv v naší zemi. Fakticky se tedy jedná o ukončení vlády lidu skrze demokraticky zvolené zástupce a postupné zahájení vlády nadnárodní oligarchie a prosazování její vůle skrze orgány výkonné moci státu. Toto nepřijatelné ohrožení demokracie v jejích základech již spatřuje široká veřejnost. Já doufám, že to včas spatří i všichni zde v Poslanecké sněmovně.

Ráda bych připomněla, že klíčový orgán naší státní exekutivy v době pandemie, Ministerstvo zdravotnictví, již vydalo desítky protiprávních a protiústavních pandemických opatření, a to i opatření s naprosto zásadními celospolečenskými důsledky. Orgány výkonné moci státu nám všem v letech 2020 a 2021 nade všechnu pochybnost prokázaly, že co se týče dodržování právních předpisů, zejména ústavního práva a ochrany základních lidských práv a svobod, jsou možná tím nejrizikovějším prvkem celého systému. My, přestože to všichni vidíme, budeme právě těmto orgánům svěřovat stále více moci a oprávnění intervenovat do základních lidských práv a svobod občanů této země? Pandemickým zákonem a jeho novelou vy všichni, kteří pro její přijetí budete hlasovat, vyšlete vzkaz celé široké veřejnosti, vzkaz, že jste se rozhodli neplnit to, co od vás celá veřejnost legitimně očekává, a předáváte moc v takřka neomezené podobě někomu jinému.

Znovu vás žádám, abychom se rozhodně vyhnuli tomuto odsouzeníhodnému vzkazu pro všechny občany této země. Zabraňme v této chvíli jakémukoliv přenosu nepřiměřené moci a vlády nad právy a svobodami na orgány výkonné moci státu, na jejich úředníky, skryté pány a poradce za nimi. Zabraňme dalšímu prodloužení platnosti tohoto špatného pandemického zákona jako celku. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy poprosím řádně přihlášeného pana poslance Radovana Vícha, připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, vašich deset minut.

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré ráno, vážené kolegyně, kolegové, vážení pánové ministři, vážený pane senátore. Dnes projednáváme takzvaný pandemický zákon, tedy novelu zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19.

Všichni jsme jistě rádi, že onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 ztrácí na síle s mutací omikron, a to co do úmrtnosti a počtu lidí v nemocnicích. To je podle mého názoru dobrá zpráva. Toto onemocnění se v aktuální fázi začíná podobat běžným respiračním onemocněním, například chřipce. Proto je třeba je hlavně dobře léčit a nebránit pacientům v přístupu k lékaři, účinným lékům na přidružené komplikace, ale i na snížení virové zátěže. To by nyní měla být priorita, nikoliv vše a všechny zavírat, anebo dokonce plošně šikanovat neočkované osoby.

V této situaci proto nedává žádný smysl dále zpřísňovat legislativu a umožňovat vládě zpřísnit podle své libovůle a bez parlamentní kontroly mimořádná opatření. Přesně o to se ale vláda aktuálně snaží, když Poslanecké sněmovně předložila tuto novelu pandemického zákona, kterým vláda podle mě ohýbá Ústavu České republiky ve smyslu omezování práv a svobod, třeba ve smyslu podnikání podle Listiny základních práv a svobod.

Tuto novelu navíc odmítl i Senát, a projednáváme ji navíc v takzvané legislativní nouzi. Podle mého názoru protiprávně. Vláda se touto novelou pandemického zákona snaží o přisvojení si pravomocí, které dosud měla například pouze na měsíc v režimu nouzového stavu na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Po uplynutí jednoho měsíce je totiž povinna žádat Poslaneckou sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu. Pokud takový souhlas nezíská, nouzový stav tím končí. To už proběhlo na jaře minulého roku a v jeho průběhu.

Předložená novela pandemického zákona de iure i de facto odebírá významné pravomoci Poslanecké sněmovně a svěřuje je přímo vládě, a nejen to. Vláda do pandemického zákona vložila i ustanovení, které z jejího hlediska a v její prospěch řeší situaci, kdy soudy postupně rušily některá mimořádná opatření, ať již v rámci nouzového stavu, a ještě víc už v režimu zákona na ochranu veřejného zdraví. Tím zakazovaly vládě - tím myslím i minulou vládu - používat některá omezení občanského života a podnikání. ***