(11.50 hodin)
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych omluvil pana ministra spravedlnosti, pana doktora Pavla Blažka, a přednesl za něj jenom velmi krátké slovo k tomuto návrhu zákona, protože se jedná o druhé čtení.
Předložená novelizace trestního zákoníku a dalších předpisů byla projednávána již v minulém volebním období, kdy bohužel ale legislativní proces nebyl dokončen, přestože se jedná o implementační předpis reagující na více evropských předpisů. Ve vztahu k jednomu implementovanému evropskému předpisu již implementační lhůta uplynula ke dni 31. května 2021, u dalšího uplyne již v červnu tohoto roku.
Návrh konkrétně reaguje na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/713 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání. Implementační lhůta u této směrnice uplynula již ke dni 31. května 2021. Materiál dále zapracovává požadavky směrnice a nařízení v souvislosti se systémem ECRIS a ECRIS-TCN, kterými se vytváří takzvaný centrální systém pro identifikaci členských států EU, které by měly ve svých rejstřících trestů uchovávat informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Implementační lhůta směrnice ECRIS uplynula ke dni 28. 6. 2022. Spuštění ECRIS-TCN je možné až poté, co všechny členské státy potvrdí, že byla provedena veškerá nezbytná technická a právní opatření, nepřipravený členský stát tak znemožní spuštění systému ECRIS-TCN v celé EU, plánované v roce 2022, to jest s největší pravděpodobností za doby našeho předsednictví.
Přijetí tohoto zákona je tak nezbytné pro to, aby mohlo být zajištěno napojení na evropský systém pro identifikaci členských států, které odsoudily státní příslušníky třetích zemí, což představuje mechanismus, jak zajistit efektivní výměnu informací o odsouzení této skupiny osob, a je tak důležitým krokem k posílení vnitřní bezpečnosti EU, zefektivnění kontroly vnějších hranic a prevenci nelegální migrace.
V rámci prvního čtení, které proběhlo 11. ledna 2022, neproběhla žádná debata.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já mnohokrát děkuji, že jste uvedl návrh tohoto zákona, a nyní bych si dovolila říct, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 86/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavně-právního výboru, paní poslankyně Taťána Malá, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych zde přednesla usnesení ústavně-právního výboru ze 4. schůze, která proběhla 19. ledna 2022, kdy "ústavně-právní výbor:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona následující změny, to znamená, v čl. 2 se bod 31 zrušuje a následující body se přečíslují;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny;
IV. zmocňuje zpravodajku výboru, aby podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru;
V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."
Co se týče pozměňovacích návrhů, byly do systému nahrány tři pozměňovací návrhy, které budou načteny v podrobné rozpravě, a ti, kteří je předkládají, je odůvodní. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní zpravodajce a poslankyni Taťáně Malé, že nás informovala o projednání návrhu v ústavně-právním výboru a seznámila nás i s případnými pozměňovacími návrhy, které tady dnes ještě zazní.
Já si v tuto chvíli dovolím otevřít obecnou rozpravu, do které vidím, že je přihlášená paní poslankyně Helena Válková. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, já tady jenom doplním informaci, kterou jste slyšeli před chviličkou od paní zpravodajky. Samozřejmě vůbec nebudu hovořit k tomu, co tady stručně, ale jasně prezentoval předkladatel, který zastupuje pana ministra spravedlnosti, protože tam si myslím, že jsme to opravdu probrali a je to jasná dikce, jsou to naše závazky. Doporučujeme, většina z nás na ústavně-právním výboru.
Ale chtěla jsem upoutat vaši pozornost na jeden související předpis, který byl v rámci této novely také navržen k novelizaci. Již zde bylo řečeno, že tam ústavně-právní výbor zaujal určité stanovisko, konkrétně jde o zákon o obětech trestných činů č. 45/2013 Sb. Konkrétně tam šlo o to, že ten návrh, který původně byl, vypouštěl § 28 odst. 2, ve kterém je určitá možnost přihlédnout k tomu, když soud pravomocně rozhodne o nárocích, byť tyto nároky poškozené osoby se nekryjí s těmi, které jsou taxativně vypočítány v příslušném ustanovení zákona o obětech trestných činů. Čili tam dochází k určitému rozporu, který řešilo Ministerstvo spravedlnosti, respektive ministr spravedlnosti, svým návrhem, takže by to celé vypustil. No, to je vždycky nejjednodušší řešení, ale ne nepříznivější, a rozhodně ne pro oběti trestných činů, čili my jsme to navrhli vypustit. Ústavně-právní výbor s tím ve své většině souhlasil, je to v rámci toho usnesení.
Nicméně tam byl ještě jeden návrh a já o něm budu za chviličku hovořit. Takže chronologicky - Ministerstvo spravedlnosti v součinnosti s námi a po diskusích jsme došli k závěru, že znění lze nikoliv vypustit, ale lépe přeformulovat tak, aby odstraňovalo rozpory, které tam v současné době jsou, ale zase do toho na druhé straně vnášelo určitý systém. Čili proto je tam pozměňovací návrh, který byl před chvílí vložen pod číslem 474, který říká v § 28 odst. 2, že oběť nemusí prokazovat ztrátu na výdělku a náklady uvedené v odst. 1 písm. a), b) nebo d), pokud o jejich výši bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem. Takže namísto vypuštění, které neschválil ústavně-právní výbor, tam dáváme přesnější dikci znění. To je pozměňovací návrh, který jsme tam vložili ještě s paní poslankyní Malou, abychom vyšli vstříc požadavku, který z praxe zaznívá, aby rozpory mezi tím, co je v jednom zákoně, co je v jednom ustanovení, v jiném ustanovení a ve správním řádu se sladily.
A ten další návrh, který také ústavně-právní výbor projednával, nicméně který jsem předložila já, mě upozornil na určité legislativní nepřesnosti, které jsme s paní poslankyní Malou přepracovaly po konzultacích. Ten se týká situace, kdy v podstatě prodlužujeme lhůtu, která je v současné době v § 30 odst. 2 ustanovena jako prekluzivní u dětských obětí sexuálních trestných činů: pohlavní zneužívání, znásilnění tak, aby ty děti, které v šesti, sedmi letech ještě nemají představu o tom, do jaké míry bylo zasaženo do jejich lidské důstojnosti, jaká škoda jim byla způsobena, aby ta prekluzivní lhůta pro uplatnění jejich žádosti o odškodnění byla delší. Takže to ustanovení by znělo: "Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do dvou let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě nebo nemajetkové újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do pěti let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká." Skončila-li tato lhůta později, jinak právo zaniká. ***
