(14.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Samozřejmě, prostředky trestního práva jsou variantou ultima ratio, tedy v případě verbálních trestných činů jenom při mimořádně závažném jednání, které překračuje limity svobody projevu, se dá nějak právně zasáhnout. Ale to, co řekl nejvyšší státní zástupce, spíš chápu jako apel v této tíživé době, a ne omezování svobody projevu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji, pane premiére. Já jsem chtěl upozornit na dvě věci. Pokud jde o svobodu slova, svobodu projevu, nelze, aby v právním prostoru zaznívaly formulace, které jsou nejasné. A v tomto případě čelíme dvěma. Jednak je to ten názor nejvyššího státního zástupce, který jsem citoval, a potom koncept takzvané předsudečné nenávisti, podporované Ministerstvem vnitra, který nemá oporu v trestním zákoně. Kombinace těchto dvou věcí může být zneužita.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Máte zájem o reakci, pane předsedo? Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se ještě znovu vrátím k výroku pana nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, na který se ptáte a který jsem si nechal vytisknout, abych přesně viděl, co pan nejvyšší státní zástupce řekl. Tam ta nejasnost nebo ta neurčitost až taková není. On se tady vlastně vyjadřuje, že pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu, akceptoval či podporoval, nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace - to jste tady citoval, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidy podle § 405 trestního zákoníku, čili pan nejvyšší státní zástupce ve svém apelu - a opravdu to chápejme jako výzvu nebo apel na veřejnost - upozorňoval na to, že tu máme definovány trestné činy velmi konkrétní a v konkrétních paragrafech, na které pan nejvyšší státní zástupce odkazoval, které by mohl někdo porušit, kdyby v případě ruské agrese ji schvaloval nebo nějakým významným způsobem ji ospravedlňoval.
Znovu opakuji, je to výzva, je to apel, jsme v mimořádné situaci, tak na to pan nejvyšší státní zástupce upozorňuje. Já se neobávám, že by tím jakkoliv měla být porušena svoboda slova, a rozhodně za vládu mohu říct, že jsme si plně vědomi důležitosti svobody projevu, a já bych byl první, kdo by se ozval, kdyby svoboda projevu občanů byla narušována.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral, ten byl vylosován na druhém místě. Poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, v programovém prohlášení vlády mimo jiné uvádíte, cituji: "Chceme stát, který patří do demokratické Evropy, který ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba aktivně prosazovat a bránit. Jsme koaliční vládou, která díky přítomnosti pěti stran zastupuje širokou skupinu obyvatel. Chceme být vládou, která hájí zájmy všech občanů České republiky." A tak se ptám, proč není ve zmiňovaném programovém prohlášení vlády alespoň malá zmínka o zákonu o obecném referendu, když ho požaduje minimálně půl milionu občanů České republiky, kteří volili hnutí SPD, jež má prosazení zákona o obecném referendu jako svou prioritu, když v programovém prohlášení říkáte, že chcete hájit zájmy všech občanů České republiky. Jsme již jedna z mála zemí v Evropě, která tento zákon nemá, a to i přesto, že se o něm zmiňuje Ústava České republiky v čl. 2 odst. 2, kde se říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za otázku, za připomenutí programového prohlášení vlády. Je to tak, že tato vláda, strany, ze kterých je složena, slíbila lidem hlavně jednu základní věc, a to je změna, změna přístupu k vládnutí, změna komunikace s veřejností, předvídatelnost a dialog místo chaosu a jednostranných rozhodnutí. A to se snažíme realizovat od prvního dne, kdy nám voliči dali důvěru.
A proto jsme také při přípravě programového prohlášení naší vlády zapojili do toho zástupce zaměstnavatelů, odborů, tripartitu, ale také všechny relevantní svazy, odborové organizace a další klíčové zájmové skupiny, které se zabývají příslušnými věcmi. Zeptali jsme se jich na názor, slyšeli jsme jejich návrhy a řada z nich se objevila v programovém prohlášení vlády.
To programové prohlášení vlády tak odráží samozřejmě názory politických stran, které tu vládu tvoří. Je to logické a žádná vláda by to neudělala jinak, ale přihlédli jsme i k názorům veřejnosti, a to odborné veřejnosti, a myslím si, že to vylepšilo to programové prohlášení vlády, které je i veřejností vnímáno docela příznivě a konsenzuálně. Samozřejmě chápu, že každému tam může něco chybět a něco přebývat, zvlášť z opozičních politických stran. Tak to je a nevidím to nijak zle.
Pokud jde o tu konkrétní otázku, tedy referendum, je potřeba si připomenout, že žádná z politických stran, která se podílela na tvorbě programového prohlášení vlády, nevznesla požadavek, aby referendum tak, jak ho vy charakterizujete, tedy obecné, bylo součástí programového prohlášení vlády, a proto v něm logicky ten požadavek není obsažen.
Za koalici SPOLU, kterou jsem vedl ve volbách, mohu říct, že jsme ani voličům neslibovali, že bychom něco takového udělali. Já jsem tomu osobně rád, protože nejsem přesvědčen odborně ani politicky, že obecné referendum a příliš široké prvky přímé demokracie mají být součástí našeho ústavního pořádku. Jsem přesvědčen o tom, že jsme parlamentní demokracie, že to je dobře a spolu s řadou dalších zemí, které jsou postaveny na podobném principu a podobné logice ústavního systému, nemáme obecné referendum, ve kterém by se občané třeba rozhodovali o nějakých strategicko-bezpečnostních otázkách, tedy nemáme obecné referendum zajištěné v ústavě, což nijak nesnižuje kvalitu demokracie, to bych chtěl zdůraznit. Nikde žádná teorie neříká, že přímá demokracie je lepší než parlamentní demokracie, demokracie zastupitelská, že by jedna byla více demokratická a druhá méně demokratická. Takhle se na to nedá dívat.
My máme docela funkční referenda na místní úrovni, což odpovídá původnímu záměru přímé demokracie, kde hlasují přímo lidé, kteří tvoří nějakou tu polis, malou obec, přehlednou, srozumitelnou, ale nemáme obsažen ten prvek na celostátní úrovni, kde to nahrazujeme zastupitelskou demokracií, což je plnohodnotná osvědčená a v podstatě i častější forma demokratického spravování společnosti, než jak je to u referenda.
Navíc zkušenosti s referendy a s nově zavedenými instituty referenda nejsou ani v řadě zemí úplně pozitivní. Stačí se podívat třeba na výsledky referend a jejich relevanci v sousedním Slovensku, kde něco podobného, co vy navrhujete - i když omlouvám se, přesně neznám detaily toho vašeho návrhu - něco podobného zavedli a ty výsledky takové nejsou. ***
