Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já bych měl dotaz na pana nepřítomného ministra vnitra, vaším prostřednictvím, ohledně podpisu smlouvy s Evropskou unií ohledně nějakého přijímání ekonomických migrantů nebo i jiných migrantů, protože bohužel dostávám poměrně dost dopisů od občanů České republiky, nemohu to nějak ověřit, takže právě proto se ptám pana ministra, zda je to pravda, zda tedy 3. 3. byl nebo je v Bruselu podepisovat tady tuto smlouvu s Evropskou unií a zda tedy Česká republika bude povinna v rámci nějakých kvót sem brát uprchlíky z třetích zemí, z uprchlických táborů v subsaharské Africe a podobně, a zda tento mechanismus přerozdělování tedy bude platit i pro Českou republiku, a zda tedy Českou republiku tímto chce nějakým způsobem poškodit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Vzhledem k tomu, že pan místopředseda vlády Vít Rakušan je řádně omluven, tak můžeme přejít k dalšímu, a to je pan poslanec Andrej Babiš, který přednese interpelaci na paní ministryni životního prostředí Hubáčkovou. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji. Takže, paní ministryně, prosím vás, já vám chci poradit, co s energiemi. Vy chcete ukončit uhlí 2033. Nesmysl, my jsme měli 2038. Zelený německý ministr říká, že se chtějí vrátit k uhlí a k jádru. Neuvěřitelné! Takže, prosím vás, řekněte panu premiérovi, ať zařídí ty emisní povolenky. Teď je šance změnit směrnici MiFID, má to dopad na energii 25 %. Zkuste přemýšlet o tom, že byste nakoupili plyn. Ano, vy jste všechno zprivatizovali a RWE má poloprázdné zásobníky, 25 %. Nakupte plyn, pronajměte to. Měsíc plyn spotřeba, to je vám dost? Špatně.

Pan ministr Stanjura odešel, tak ho pozdravujte, řekněte mu, že OKD bude mít na konci tohoto roku na účtech 4,5 miliardy. Takže zrušte ukončení těžby uhlí v OKD v roce 2022 a prodlužte to do roku 2025. To jsou věci, které byste měli urychleně řešit a kde máte vliv.

A já jsem tady četl panu premiérovi druhou větu, to, co jste udělali pro lidi - nic. To, co navrhl pan ministr Jurečka, jedenáct stran formulářů, pomoc - směšné.

Takže znovu zopakuji, máte dost peněz, ceny pohonných hmot explodují, dostanete desítky miliard navíc ze spotřební daně a z DPH. Vraťte lidem ty peníze, jo? Důchody nejsou vaše, to je ze zákona, 21 miliard. Můžete odpustit DPH i na pohonné hmoty, zastropovat. Nic jste neudělali. Můžete zastropovat ceny energií, mohli jste odpustit DPH, neudělali jste nic.

Takže já vám tady radím, abyste urychleně konečně se probudili, Green Deal je passé, celá Evropa to mění, tak taky zkuste něco udělat. Takže já se ptám, co vlastně uděláte, protože jste neudělali vůbec nic. Takže změna je to, že... (Předsedající: Pane poslanče, už...) ... vybrali jste peníze od lidí a nechcete je dát. A hrajete si na to, že nejsou zdroje. Není to pravda.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že paní ministryně Hubáčková je řádně omluvena, můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, a to je paní poslankyně Zuzana Ožanová, která bude interpelovat pana ministra Lipavského. Děkuji.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Jsem si vědoma, že pan ministr Lipavský je omluven a že dostanu písemnou odpověď. Vážený pane ministře, jsem si dobře vědoma současné mezinárodní situace, avšak nepřestávám věřit v mírové řešení invaze na Ukrajině a zabývám se tématem dalšího rozvoje nejen mezinárodních vztahů, ale také ekonomiky České republiky. Z tohoto důvodu vás interpeluji ve věci přípravy světové výstavy EXPO 2025 v Ósace.

Výstava EXPO je možností přímé propagace státu, ať už po stránce turistické, ale hlavně průmyslové, výzkumné a obchodní. Výsledkem jsou reálné zakázky a spolupráce, které mnohonásobně vrátí investice vynaložené na realizaci účastí. Úspěch České republiky na světových výstavách je velmi významný a nutno podotknout, že Japonsko je pro naši republiku rovnocenný partner, i když se jedná o jednu ze světových mocností. Českou republiku vnímají jako důležitého partnera. Účast České republiky na EXPO v roce 1970, které proběhlo také v japonské Ósace, se dá považovat za jednu z nejdůležitějších prezentací České republiky. Bohužel byl úspěch zastíněn složitou politickou situací a okolnostmi kolem Pražského jara a vpádu vojsk do země. Dovoluji si přeskočit další odůvodnění a přejdu k otázce, abych nepřekročila dvě minuty.

Ptám se, zdali Česká republika potvrdí či již potvrdila svou účast a v jakém rozsahu? Dále bych ráda znala odpověď na otázku ohledně rozpracovanosti příprav na tuto významnou událost. Zájem o světovou výstavu EXPO 2025 v Japonsku je obrovský a již nyní je většina výstavních prostorů rozebrána. Doufám, že se zúčastníme a budeme důstojně reprezentovat Českou republiku.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a vzhledem k tomu, že pan ministr Lipavský je řádně omluven, můžeme přejít k dalšímu, kdo byl vylosován, a to je paní poslankyně Jana Berkovcová, která bude interpelovat pana ministra Petra Gazdíka. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Obracím se na nepřítomného pana ministra Gazdíka. Podle vašich slov vláda počítá s tím, že do České republiky může přijít až půl milionu lidí z Ukrajiny. V této chvíli jsou v Česku zatím přibližně stovky ukrajinských dětí, které kvůli válce opustily svou zemi, a jejich počty se budou rychle zvyšovat. Před českým školstvím tak stojí opravdu velká výzva připravit se na příval ukrajinských dětí.

Vím, že není nutné řešit nástup těchto dětí do základní školy ihned, povinnost plnit povinnou školní docházku je nutné zajistit samozřejmě až poté, co se situace dítěte a jeho rodičů vyřeší po stránce místa pobytu, po stránce materiálního zabezpečení i finančního zabezpečení. Nicméně první desítky až stovky dětí se už do škol hlásí nyní, proto se ptám, jak jsou naše základní školy připraveny na příchod desítek tisíc ukrajinských dětí.

Vím, že dnes byla školám doručena metodika ministerstva školství, jak postupovat při integraci ukrajinských žáků. Ta se mi zdá dost obecná, ale věřím, že bude postupně dopracována i na základě podnětů a dotazů ze škol. Klíčová otázka však je, zda bude možné navyšovat stávající kapacity škol. A na závěr. Dnes jsem se dozvěděla ještě o projektu Ukrajinské jednotřídky, v rámci kterého jsou vytvářeny třídy pro děti vyučované v ukrajinštině, vyučované rodilými mluvčími podle ukrajinských výukových materiálů, což samozřejmě znamená zjednodušení a zmírnění této těžké situace pro děti.

Ale ptám se, co výuka češtiny, protože existuje přece předpoklad, že zde ukrajinští občané budou žít i dlouhodobě, a v tom případě nejpozději od září budou muset žáci stejně chodit do českých škol. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Gazdík je řádně omluven, můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, což je paní poslankyně Balaštíková, která bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka. A pouze podotýkám, že následující interpelující paní Ivana Mádlová stáhla svoji interpelaci, tak se prosím připraví pan poslanec Síla. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, tváří v tvář situaci na Ukrajině si stále více uvědomujeme, že záchrana lidských životů a zdraví se bez záchranářů neobejde. Teď ale budou mít cestu ke své profesi výrazně ztíženou. Ještě před několika lety jim stačilo vystudovat obor záchranář na vyšší odborné škole, po změně zákona je to však možné pouze na univerzitě.

Pro Zlínský kraj, za který jsem byla zvolena, je to výrazná změna, která může mít velký dopad na celou záchrannou službu. Zatímco vyšší odborné školy zdravotnické v našem kraji nemáme, vysokoškolský obor nám úplně schází. Když někdo studuje mimo náš kraj, tak se k nám bohužel obvykle nevrací. Přitom dříve Záchranná zdravotnická služba Zlínského kraje přijímala tři absolventy každý rok. Vedení krajské záchranky se snaží dohodnout se Zlínskou nemocnicí a Univerzitou Tomáše Bati a cílem by bylo, aby se nabídka oboru vysoké školy v budoucnu rozšířila právě o záchranářský bakalářský, popřípadě magisterský obor. Univerzita s tím ovšem v nejbližších letech nepočítá. Tato profese je přitom potřeba čím dál tím více. Zvyšuje se počet výjezdů k pacientům a právě záchranář bez lékaře k nim vyjíždí až v 85 procentech. ***