(10.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Takže určitě se k tomu vrátíme, ale nejsou tam ani desítky miliard, jsou tam jednotky miliard a ty budeme hledat. Je to správně. Ani nad jedním milionem neohrneme nos, ani nad jedním milionem, který ušetříme, neohrnujeme nos, protože kdo z nás by nechtěl mít milion korun? Kdyby měl nějaké opatření, kterým ho získá. Tady ho můžeme získat do státního rozpočtu. Takže nebudeme ohrnovat nos ani nad těmi... ani nad těmi položkami, které nevypadají, že by přinesly ty desítky nebo stovky miliard. Ale opakuji, tyto daňové výjimky nebudeme rušit. A není to proto, že se bojíme svých voličů. My plníme přání svých voličů. My hájíme střední třídu a nebudeme jim takhle zásadním způsobem zvyšovat daně. A chráníme seniory a nebudeme jim danit důchody. A kdybych se chtěl vrátit k fake news, které o mně tvrdí nehoráznou lež, nebudeme zavádět ani zdravotní pojišťovny pro důchodce. Je to nehorázná lež a ten, kdo to šíří, vědomě děsí naše seniory a měl by se stydět.
Pan prezident našel příjmy kromě daňových výjimek taky v dani fyzických osob ze závislé činnosti 90 miliard. Říká, že jsme to udělali rukou nerozdílnou s hnutím ANO. To je pravda. My jsme využili, opozice, okna, příležitosti, kdy jsme mohli po letech, kdy jsme to prosazovali, našli většinu. Těch 90 miliard jsme nevyhodili z okna. Stát je neinvestoval špatně, nechal je určitě lidem v jejich kapsách, v jejich peněženkách. Pan prezident říkal: no, to se neprojevilo ve volbách. No, já nevím. My jsme volby vyhráli. Hnutí ANO bylo druhé. Pokud připočtu SPD, kteří o tom hlasovali, tak jenom tyto tři volební subjekty dostaly více než dvě třetiny hlasů.
Nevšiml jsem si, nevšiml jsem si ve volebních programech těch, kteří sedí v Poslanecké sněmovně, že by kdokoliv navrhoval zvýšení daní. Žádná ze stran, která dnes sedí v Poslanecké sněmovně, nenavrhovala ve svém volebním programu zvýšení této daně. Co je výsledek voleb? Je to výsledek přání, představ toho, co lidé chtějí od státu. Takže voliči těch stran, které nás všechny poslaly do Sněmovny, nechtějí zvýšit tuto daň. My jsme jim to slíbili, my je nezvýšíme. Ne proto, že se toho bojíme, ale proto, že to považujeme za správné.
Investice. No, nemám dobrou zprávu pro pana prezidenta. Už jsem s ním o tom mluvil před devíti lety jako ministr dopravy. Dunaj-Odra-Labe nebude. A je jedno, jestli tam napíšeme 200, 300, 400, 500 miliard. Já jsem tedy nevěděl, že to je projekt z dob Karla IV., já jsem se domníval, že to je z první republiky. A je pravdou, že to rodina Baťů podporovala. Měli úctyhodné výsledky ve své podnikatelské činnosti. Ale když jsem byl ministr dopravy, tak na první interpelaci mě interpeloval sociálně-demokratický poslanec ze Zlínského kraje a ptal se mě: Pane ministře, kdy už to uděláte, to je skvělý projekt, chystá se sto let. Úředníci mi připravili takovou podrobnou odpověď, kdy byla nějaká studie, kdy byla nějaká komise, přečetli tisíce těch stran. Já jsem takhle hodil, takhle jsem se podíval, seděl tady někde v těch opozičních lavicích a říkám: Pane poslanče, vy jste si už odpověděl sám. Jestli se nějaký projekt připravuje sto let a ještě nezačal, co to říká o kvalitě tohoto projektu? Konec diskuse. Takže to prostě nebude.
Bytová výstavba. My věříme úplně jinému receptu, než že stát bude stavět. To je to nejdražší a nejméně efektivní. My věříme receptu, že připravíme podmínky pro to, aby mohl stavět soukromý sektor a případně města a obce, pokud budou mít zájem. Není to pouze změna stavebního zákona, ale také zpružnění převodu pozemků státu z majetku státu vhodných pro výstavbu, pokud konkrétní obec či konkrétní město přijde s dobrým projektem, a zapojení, vytvoření dobrých podmínek pro soukromý sektor. A máme zájemce ze soukromého sektoru, kteří plánují masivní bytovou výstavbu, pokud jim stát vytvoří podmínky. A to je správně. Ano, můžeme si říct, že jsme mohli na dopravní infrastrukturu ne 203, nebo celkové investice, ale 303, 403, 503. Jenom připomínám, že loni to bylo 177, výsledek. A na všechny ty dluhy si vlastně půjčujeme. Já jsem vysvětlil, proč to tak je. Pan prezident sice říkal, že rozbil tento argument. Podle mě ho vůbec nerozbil, naopak potvrdil naši argumentaci.
A poslední k těm daním. Vrátím se k tomu, že žádná ze stran zastoupených v této Sněmovně nechce zvýšit daně. U daňových změn je důležitá stabilita této změny. Zda to není tak, že po volbách se to hned mění. Je evidentní, že snížení daní našim zaměstnancům byl krok, který přináší tu stabilitu a bude platit. A nebude se to měnit. To potvrzuje naši argumentaci, že jsme rozhodli správně.
Tak omluvte prosím tu krátkou poznámku, ale chtěl jsem pokračovat v přátelské polemice s panem prezidentem a jasně odpovědět na to, jak se k těm jeho návrhům staví vláda Petra Fialy. Takže potvrzuji, že se budeme věnovat daňovým výjimkám těm, které podle mě nemají smysl, těm, které nepodporují rodinu, těm, které zásadním způsobem nezvyšují daně zaměstnancům, a těm, které neohrožují příjmy našich penzistů. Investice sice nemají volební právo, ale naši voliči ho mají. Naši voliči, když mluvím za vládní většinu, vědí, jak jsou investice důležité, proto nám ten hlas dali a proto jsme tu většinu vytvořili. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 16 předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 144/1. A já prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Josef Bernard. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Pana ministra poprosím, aby zaujal místo u stolku předkladatele. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Sněmovní a rozpočtový výbor projednal návrh, zabýval se jím ve středu 16. 2. 2022 na své 7 schůzi. A já bych rád zdůraznil, že jednání rozpočtového výboru se zúčastnili zejména zástupci Národní rozpočtové rady, přišla paní předsedkyně Zamrazilová, pan docent Hampl. A v té diskusi, která tady přede mnou probíhala, a v těch komentářích pana ministra, já bych rád zdůraznil některá stanoviska Národní rozpočtové rady. Určitě tuto organizaci musíme všichni považovat za organizaci vysoce erudovanou, nezávislou a nijak politicky neovlivňovanou. Dovolte, abych některá její stanoviska, která se velice kladně vyjadřují k návrhu rozpočtu, ocitoval.
Úspory ve výdajích státního rozpočtu jsou značné. Úkolem vlády je najít rovnováhu mezi rozumnou výší úspor, udržením chodu veřejných služeb a pomocí nejohroženějším sociálním skupinám. Předložený rozpočet představuje rozumný kompromis. Byla tady debata o keynesiánství. Ty debaty o tomto směru ekonomiky se vlečou od doby Adama Smithe od konce 18. století, klasika ekonomie. Spory keynesiánců a klasiků jsou zřejmé. Já si myslím, že není dobré být ani jedno ani druhé, ale vzít si z jednoho či druhého to nejlepší. Nicméně stanovisko Národní rozpočtové rady, zdali rozpočet je protiinflační, či ne, opět máme.
Cituji: "V posledních dvou letech vláda v rámci stabilizačních programů posílala do ekonomiky peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby a neodvedenou práci, a to vše při vysokých deficitech. Inflační potenciál takto vydávaných peněz je jednoznačný. Utažení fiskální politiky prostřednictvím úspor ve veřejných výdajích proto může pomoci inflaci tlumit." Toliko k těm předchozím řečníkům odpověď od nezávislé renomované organizace, které, myslím si, můžeme všichni věřit.***
