(11.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Již státní rozpočet připravený minulou Babišovou vládou byl z našeho pohledu špatný. Pochopitelně z našeho pohledu v tom, že za prvé sledoval priority Bruselu a nikoli České republiky. A pokud jde o jednotlivé resorty a témata, až na výjimky fakticky tabulkově tam přidal, tam ubral, podle priorit vlády, aniž bychom se dočkali nějaké vážné analýzy. Z našeho pohledu, který ale už kupodivu začínají potvrzovat mnozí renomovaní ekonomové, že je nutná revize výdajů a jejich snížení, dosažené především zásadní reformou celé veřejné správy, je nutná změna tvorby státních rozpočtů, a to tak, že se vystaví takzvaně od nuly - zero budgeting - a nikoli že budeme donekonečna indexovat výdaje z loňských let. Předpokladem tohoto kroku musí být mimo jiné racionalizace státních agend a z nich odvíjející se nová systemizace pracovních míst, to znamená, skutečně zásadní debyrokratizace stávajícího systému. Tady mluvím i ve prospěch samotných úředníků, kteří jsou utápěni stále se měnícími a komplikovanými předpisy, nařízeními a vyhláškami. V praxi stačí málo - oslovit profesní svazy a zaměstnavatele a spolu s nimi začít pracovat na legislativních a dalších změnách pravidel.
Proč o tom mluvím v souvislosti s rozpočtem? Za prvé, jak jsem uvedl na začátku, tento takzvaně nový rozpočet není vůbec nový. Vláda Petra Fialy ho vytvořila stylem: je libo prezentovat něco pesimistického jako dobrou zprávu? Stačí vymyslet pár vhodných metodik. Do některé něco započítáte, do jiné nikoli. Uděláte v tom guláš a pak použijete tu metodiku, která se nejvíc hodí. Takhle ekonom Vladimír Pikora podle mě naprosto trefně komentoval změny v českých státních rozpočtech. V případě guláše, který nám ze staré omáčky namíchala vládní pětikoalice, je nejkřiklavějším případem ukázky, jak deklarativně snižují schodek státního rozpočtu.
Pětikoalice tu po léta vykřikovala, jak je vše špatně, a tvrdili, jak mají vše promyšleno a mají recept na snížení zadlužování a také že jsou připraveni převzít moc. Vzhledem k tomu, že mezi sebou mají bývalé ministry včetně pana Kalouska, exministra financí, člověk by tipoval, že přece jen s nějakou alternativou přijdou. Překvapení se nekonalo. Zcela nepřekvapivě. Vláda škrtá na potřebných lidech a naopak zvyšuje výdaje na nepotřebné politické trafiky. Mimoto tu máme jen pár formálních přesunů.
Ukázková vládní práce v negativním slova smyslu je ovšem úspora ve zdravotnictví. Tady se vláda rozhodla připravit o miliardy zdravotní pojišťovny. Ty přitom ve svých rozpočtech na zdravotní péči s navýšením počítaly. Největší pojišťovna, státní VZP, která má téměř dvě třetiny všech pojištěnců a hlavně ty státní, počítala pro letošek se schodkem příjmů 5,9 miliardy. Kvůli pětikoalici Petra Fialy bude její schodek možná o nějakých 9 miliard vyšší, tedy 15 miliard. Ano, pojišťovny mají rezervy díky tomu, že většinou dobře hospodařily navzdory šílenému státu, který je sdíral v posledních letech nesmyslnými výdaji. Pro covidovou lobby si pojišťovny zachovaly nějaké rezervy na horší časy. Vláda ovšem přišla s tím, že státní dluh, nebo lépe řečeno svůj politický marketing, bude řešit na úkor zdravotnictví, na úkor zdravotních pojišťoven. Aby nám to bylo jasné, stát je jediný, který ve zdravotnictví nezohlední inflaci, navzdory vyšším výdajům na vše myslitelné, od tepla přes světlo až po jídlo, techniku a mzdy v nemocnicích.
Soukromí plátci pojistného samozřejmě od Nového roku budou platit více. Výše minimální zálohy OSVČ se každý rok mění, protože je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Takže například od 1. 1. 2022 se minimální záloha OSVČ zvýší ze 2 393 korun na 2 627 korun. V závislosti na zvyšování minimální mzdy se vždy také zvyšuje pojistné osob bez zdanitelných příjmů a minimální pojistné zaměstnanců. Minimální pojistné u nich činí částku vypočtenou jako 13,5 % aktuální minimální mzdy. Abychom tomu porozuměli, ono předešlou vládou plánované a odsouhlasené navýšení za státní pojištěnce nebyl nějaký rozmar, ale naprosto nutný standardní krok, kdy prostě vzhledem k vyšším výdajům se samozřejmě zvyšují i platby. Zatímco všichni ve zdravotnictví budou mít reálné vyšší náklady, tak vláda Petra Fialy se na to vykašlala a vyšší náklady nechala na živnostnících, zaměstnancích, na firmách, na pojišťovnách a na zdravotním systému.
A věřím, že si nikdo nemyslí, že jsme něco uspořili. Naopak, pokud utrácíme rezervy, tak utrácíme přece úspory. A až je utratíme, tak vláda sice navýší platby za pojištěnce, ale pojišťovny a zdravotní systém bude bez rezerv, bez peněz nejen nezávislých na státu, ale hlavně bez peněz okamžitě a kdykoli použitelných. Jinými slovy, vláda Petra Fialy postaví zdravotnictví na okraj propasti ekonomického kolapsu. Ten, kdo si myslí, že covidem zdravotní krize končí, tak je v hlubokém omylu. Covid naopak latentní katastrofu odstartoval. Statisíce až miliony lidí, kteří kvůli omezením zanedbali preventivní zdravotní prohlídky a léčbu, jsou v ohrožení skutečně vážnými chorobami, od těch kardiovaskulárních až po onkologické. Jestli platí, že každý třetí z nás za svůj život onemocní rakovinou, znamená to, že preventivní péči potřebuje 10 milionů lidí a třetina z nich, to znamená 3 miliony, bude potřebovat léčbu a čtvrtina z nás, tedy 2,5 milionu lidí, na tu rakovinu zemře. A v průběhu umírání budeme potřebovat velmi nákladnou léčbu až do smrti.
Covidová hysterie, která omezila ohroženým lidem přístup k péči a která skutečně (ne)zanedbatelné části poškodila imunitní systém, tahle čísla zřejmě ještě zvýší. A doufám, že všichni, co tady děsili covidem, budou stejně agresivně děsit tím, co za nemoci nás skutečně a vážně ohrožují a co překračuje rámec jakékoli jiné pandemie. Máme tu samozřejmě tisíce odložených operací. Máme tu tisíce nových psychických poruch kvůli covidové hysterii a restrikcím. Zdravotnictví bude tyhle rány napravovat ještě dlouho, vážené dámy a pánové. A co vy na to? Od ledna do 18. února vláda vyhodila ještě 3 miliardy na testy, o kterých už i velmi loajální odborníci říkají, že jsou fakticky k ničemu, jen nás připravily o desítky miliard, které bolestně budou chybět jinde.
Krátce a stručně sečteno a podtrženo, zdravotnictví, dostupnost zdravotnictví, zvyšování dostupnosti zdravotnictví, zlepšování zdravotní péče - to není bohužel priorita vlády Petra Fialy. Ale pro hnutí SPD to priorita je. A je to jeden ze základních bodů, kde nesouhlasíme s vládou navrženým rozpočtem. Ano, i ve zdravotnictví na tisíc procent nalezneme úspory, ale rozhodně to nejsou plošné škrty, ale systémové změny. Jak jsem již řekl, ve zdravotnictví, v pojišťovnách nejsou dlouhodobé rezervy. Systém je principiálně průběžný a jeho udržitelnost bude klesat. Ano, není to jen důchodový systém, kde hrozí problém v souvislosti se stárnutím obyvatel. Ale je to zdravotnictví, kterého si v tomto ohledu nikdo nevšímá, protože zatím systém pojišťovny zvládaly. Teď, když ho vláda škrtem pera připravila o rezervy, je třeba s plnou vážností myslet i na to, co dál.
Hnutí SPD samozřejmě návrhy má. Tak jako u důchodového pojištění říkáme, že je potřeba postavit další pilíř financování, ale tím není nějaké soukromé připojištění, protože ten, kdo nemá na nájem, se nepřipojistí ani na důchod, ani na zdraví. A my odmítáme, aby tu byly dvě kategorie lidí. Jedna, která nemá na důstojný život ve stáří a nemá na kvalitní léčbu, a ta menší druhá, která si připlatila.***
