A možná ještě ten druhý faul. Víte, takové to volání po úplně jiném rozpočtu, který podle mě můžeme sestavit až na základě nějakých strukturálních změn, myslím si, že pan Okamura to nazval zero budgeting, no, Zero je japonská stíhačka. Zero budgeting možná bychom mohli, ale až za ten rok. A myslím si, že vůbec neakceptujete sto základních dnů vlády na to, aby skutečně mohla pořádně zhodnotit situaci, když převezme vládnutí v této zemi. To si myslím, že jsou některé fauly, které se tady v tom vašem projevu objevily. Já potom ve svém dalším příspěvku vyjmenuji další.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Bernard. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Munzar, následuje přihláška pana ministra Stanjury a pana předsedy Výborného. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já také budu reagovat na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím. Mě zaujala ta pasáž, taková řekl bych sebechvála, jak skvěle tady byly řízeny rozpočty v době před covidovými krizemi a covid vám to všechno zkazil. Tak já si myslím, že je to spíš urputná snaha zakrýt vaše špatné hospodaření se státními financemi a všechno na ten covid pouze svést.

Určitě se shodneme na tom, že covidová pandemie byla ohromnou ranou pro naši ekonomiku, ale když o pandemii nebylo ještě ani vidu, ani slechu, tak vaše hospodaření, vaší vlády a přímo vaše, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad slovy - a teď cituji - že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době předchozí ekonomické krize. A víte proč? No protože výdaje i v době ekonomického růstu, výdaje státu, rostly rychleji než příjmy. A nebyly to investice. Ty se nikdy nedostaly na hranici 10 %. Jen pro vaši informaci, když se podíváte na příjmy státního rozpočtu za ty necovidové roky v době ekonomické prosperity, v době, kdy jste to měli na starosti, tak od roku 2016 do roku 2019 vybral stát navíc cirka 242 miliard, ale na výdajích za stejnou dobu utratil víc o 332 miliard korun. Takže vy jste nás zadlužovali všechny i před covidem, podryli jste dobrý základ veřejných financí. Proto pak byly ty deficity tak velké a za poslední dva roky ani ty navýšené výdaje, ani ty deficity nešly ani z poloviny na boj s covidem.

Takže toto všechno, co říkám, je příčinou špatného stavu veřejných financí a také jste tím položili základ dnešní rekordní inflaci, protože to je jedna z příčin. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, to byla faktická poznámka pana poslance Munzara. K další faktické poznámce je přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Chci poděkovat místopředsedovi rozpočtového výboru, že tady uvádí fakta před covidem. Mně vadí taková ta velikášská prohlášení, že covid byla největší krize v novodobých dějinách. Asi jste myslela Československé republiky, nebo Československa, protože to jsou novodobé dějiny, a to tedy určitě není pravda. Nebo chceme říct, že pro ekonomiku nebyla větší rána, nebyl větší problém komunistický režim, komunistický převrat? Likvidace podnikání? Zápotockého měnová reforma? To fakt myslíte vážně? Že to byl velký problém, to nikdo nezpochybňuje, že to byl problém celosvětový, to nikdo nezpochybňuje, ale myslím si, že krize 2008-2009 byla větší. Můžeme o tom vést polemiku. To si jen vyrábíte argumenty, abyste zdůvodnili svoje nezodpovědné hospodaření. Řekněme si, jak by vypadal ten rozpočet, kdybyste ho upravovali vy a měli jste ty inflační příjmy a inflační výdaje. Bylo by to 400 miliard, to by byl ten schodek. Poslouchám vaše legislativní nápady, které odmítáme.

A pro pana poslance, já se fakt omlouvám, mně vypadlo jméno, takže prostřednictvím pana místopředsedy, tak mi zkuste sečíst ty úspory, které kritizovala předsedkyně vašeho klubu, a dojděte k číslu 34 miliard. To prostě nevychází. My se hlásíme k číslu 77, to je správné, jsme připraveni to podrobně vysvětlovat, zdůvodňovat, ale 34 to prostě není. Jenom těch šest čísel, a paní předsedkyně klubu se nevěnovala všem kapitolám, bylo jich asi 50, které kritizovala. Neberu jí právo na kritiku, je to v pořádku, od toho je debata o rozpočtu, takže já s tím vůbec nepolemizuji, ale buď je to 34, nebo 77. A nemůžeme říct, že úspory jsou 34, a pak kritizovat 50 a ještě některé rozpočtové kapitoly vynechat. Je to 77, splnili jsme svůj závazek, ano, klidně to kritizujte, já to chápu, vy, kteří jste byli schopni za dva roky udělat (nesrozumitelné) 830 miliard... (Předsedající upozorňuje na čas.) já se musím přihlásit, děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další, zatím poslední faktická přihláška, pan předseda Výborný. Pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vládo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych chtěl vaším prostřednictvím k paní předsedkyni Schillerové. Tak když pominu, ono toho je hodně, já asi zmíním potom ještě ve svém příspěvku některé ty věci, které se týkají zcela zjevně věcí, které jsou posunuté, nebo dokonce nepravdivé, jako je například vyhladovění nějakých pojišťoven a podobně, sama prostě víte, že to není pravda. Chci zmínit jednu zásadní věc, kterou jsem překvapen, že jako ministryně financí, která jste se nezapomněla na začátku pochválit, netušíte, když předhazujete naší vládě, že nepřišla s vlastním rozpočtem. Tak asi tušíte nějaký časový harmonogram, ve kterém se státní rozpočet připravuje. Vláda nastoupila 18. prosince a byla odsouzena k tomu použít váš špatně připravený rozpočet k tomu, aby ho alespoň v těch možných parametrech upravila do té podoby, se kterou s tím přichází. Ale hovořit o tom, proč jste nepřinesli svůj vlastní rozpočet, tomu tedy opravdu nerozumím. Myslím, že jako ministryně financí toto sama velmi dobře víte.

A hovořit o ješitnosti vlády nebo pana ministra nebo něco podobného ve vašem případě, to mi přijde skutečně pokrytecké. Já myslím, že s vaší instagramovou historií právě ta slova o ješitnosti jsou naprosto nepřípadná. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Výborný. S faktickou přihláškou je dále přihlášen pan poslanec Rais. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já jenom k té polemice konference vysokých škol a ta realita, jaká je. Ve vašem návrhu rozpočtu je v podstatě přidána 1,2 miliardy vysokým školám, což je celkem směšné číslo vzhledem k velikosti, kterou potřebuje provoz. Ještě je tam cíleně z té 1,2 miliardy orientovaných 500 milionů na lékařské fakulty, fakticky k dispozici na provozní a mzdové příspěvky je plus minus 700 000. Paralelně, když se podíváte do investic, tak pro jistotu, tak tyhle peníze, ty mzdové prostředky, jste nám v podstatě jakoby dali a současně jste někde potřebovali tu miliardu sehnat, tak jste prostě škrtli v investiční oblasti, což znamená, že deset let plus minus staré vědecké struktury typu CEITEC, typu IT for Inovation, a tady ty obrovské investice, které potřebují modernizaci, jinak sem nedostaneme zahraniční vědce, tak ty se škrtají. Takže v podstatě realita je taková, že vlastně je tam 700 milionů do provozu v reálu a je to holé na investicích. Normální škola typu VUT, typu Masarykova univerzita potřebuje minimálně 3-5 miliard ročně. To jsou prostě odrobinky, které nám dali k dispozici. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vystoupení. To byl pan poslanec Rais. Další faktická poznámka, ještě jednou pan ministr Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jen zareaguji na pana poslance Raise vaším prostřednictvím. Já jsem citoval stanovisko konference rektorů. Tak pokud jsem dobře pochopil vaše vystoupení, já nevím, jestli jste ještě rektor, nebo nejste, jste takový multifunkční, tak to řekněte svému rektorovi. My jsme jim ten návrh usnesení nedali. Já jsem ho dneska dostal do mailu. Protože paní poslankyně Schillerová měla takovou dojemnou starost o to, co říkají rektoři, tak jsem odcitoval jejich usnesení ze 17. února, což je poměrně čerstvé, kdy oni se seznámili s kapitolou nejen pro vysoké školství, ale celkově vědy a výzkumu. Takže jestli to někam směřujete, tak to směřujte mezi své kolegy, současné rektory. Já jsem rád za to usnesení, ale s nikým z nich jsem nemluvil, nikomu jsem nepodstrčil návrh usnesení, tak z nich nedělejte trošku... já nevím, jak bych to řekl slušně, radši toho nechám. ***