(18.20 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

První věc, co jsem udělal, že jsem si postupně zval ředitele, nebo tedy investiční projektové manažery z jednotlivých nemocnic a kontroloval jsem projekt po projektu, jak je daleko. Teď naposledy, abych byl konkrétní, jsem s vedením Jihomoravského kraje respektive s vedením města Brna a Fakultní nemocnice Brno řešil dostavbu parkovacího domu v Dětské nemocnici, který je nesmírně důležitý pro občany Jihomoravského kraje, protože fakultní Dětská nemocnice v Černých Polích je jediné zdravotnické zařízení v tomto regionu a tato dostavba se táhne šest dlouhých let bez jakéhokoli posunu. Já jsem velmi rád, že mě ujistili, jak vedení nemocnice, tak vedení města, že do 14 dnů dostanu návrh projektové dokumentace a že stavba bude velmi rychle zahájena, protože to považuji za naprosto klíčové, naprosto klíčové pro rodiče dětí, kteří zoufale hledají parkování, a teď konečně se ta situace zlepší. Týká se to i zaměstnanců.

A takovýchto projektů je celá řada, já jsem opravdu všechny procházel, od Ostravy, kde jsem debatoval se zástupci Fakultní nemocnice Ostrava stran onkologického centra v Ostravě, stran budování onkologie, po Karlovarský kraj, který do dneška onkologické centrum nemá, a já velmi děkuji profesoru Vorlíčkovi a dalším kolegům, kteří se podílejí na tom, aby dotáhli koncepci onkologického centra v Karlovarském kraji. A zase o tom budu diskutovat se všemi zástupci těch regionů. A je mi jedno, z jaké jsou politické strany, protože tak jak tady padlo od mého předřečníka, medicína si nevybírá. Zdravotnictví je buďto dobré, nebo špatné, dostupné, nebo nedostupné. Já jsem si jist, že naše zdravotní péče je kvalitní. Jsem si jist, že je dostupná, že se její kvalita bude zvyšovat, dostupnost také. A rozpočet, tak jak je schválen, na zhoršení kvality, na zhoršení dostupnosti nemá absolutně žádný vliv, naopak, a dám jeden konkrétní příklad.

Možná si vzpomenete, že předchozí vláda opakovaně diskutovala, na zdravotním výboru jsme se o tom bavili, že je nutné udělat grantové projekty týkající se covidu. Proto byla vypsána grantová soutěž na projekty zaměřené na covid ve výši 156 milionů. Tyto peníze jdou z peněz Agentury pro zdravotnický výzkum, a to si myslím, že je dobré, že jsou grantové projekty na dlouhodobé následky covidu, byť je otázka, jestli bude možné tyto projekty úspěšně dořešit. Nicméně já se všemi řešiteli budu mít schůzku, budu se bavit o tom, aby nedošlo k plýtvání prostředky. To, co je špatné, že nebyl splněn slib, který padl, a na navýšení rozpočtu Agentury pro zdravotnický výzkum bohužel v rozpočtu nebyla ani koruna a agentura ani korunu nedostala. To znamená, výsledek tady tohoto rozhodnutí, že mají být projekty na covid, by znamenal, pokud bych nezasáhl a nedodal agentuře navíc 150 milionů, že by v příštím roce nebyl jediný - jediný - grant na zdravotnický výzkum. Jediný! Vím to já, jsem si stoprocentně jist, prostřednictvím paní předsedající, že to ví pan poslanec Špičák, a vědí to všichni naši kolegové, kteří tady sedí, ať jsou z opozice, nebo koalice a mají cokoli do činění se zdravotnickým výzkumem. A takto bych mohl pokračovat. To je prostě realita.

Ručím za to, že rozpočet, jak je nastaven, nepovede ke zhoršení zdravotní péče, nepovede ke zhoršení dostupnosti zdravotnictví, nepovede k tomu, že by došlo k jakémukoliv snižování platů, nepovede k tomu, že by z hygien byli propouštěni odborní pracovníci a že by se zhoršila kvalita hygien. A budu velmi rád, a tady bych chtěl, vaším prostřednictvím, paní předsedající, poděkovat panu poslanci Špičákovi, když se budeme spolupodílet na vybudování Kochova institutu, reorganizaci Státního zdravotního ústavu a hygienických služeb tak, abychom byli i v tomto směru na stejné úrovni, jako je Německo, Francie a jiné země, z kterých si můžeme brát příklad. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další přihlášený do rozpravy, protože u faktické poznámky, která tady byla, jsem zaznamenala, že je zrušena, takže se hlásí pan Aleš Juchelka, další na řadě je pan Jaroslav Bžoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Vážená paní předsedkyně, já budu velmi stručný, abychom tady skutečně nebyli v tomto týdnu třetí noc, nemá to vůbec žádné opodstatnění. Takže já to vezmu letem světem, to, co se týká vlastně Ministerstva práce a sociálních věcí.

Tak jak to ukazoval můj kolega Martin Kolovratník, tu tabulku, kde na úplném chvostu je v rámci rozpočtu Ministerstvo dopravy, tak naopak jedničkou v tom, jakým způsobem se rozpočet zachoval k Ministerstvu práce a sociálních věcí, je právě toto ministerstvo, které má navýšení 17,4 miliardy, ale obávám se, že právě v době, ve které se nacházíme, což je energetická, covidová a inflační krize, je to velmi slabé. Za MPSV jsou tady úspory ve výši 4 miliard korun, to je omezení provozních výdajů a investic. Také tam naběhnou nějaké finance z IROPu nebo z plánu národní obnovy. My tam vidíme omezení programů, které se týkají právě Ministerstva práce a sociálních věcí, ale myslím si, že své si konkrétně potom budeme odehrávat nejen na výborech, ale také u druhého a třetího čtení.

Co také vyplývá z těch tabulek, které jsme ale dostali bohužel až dnes odpoledne s celým bych řekl detailním rozpadem jednotlivých částek, je, že MPSV ušetřilo 440 míst na svém ministerstvu, dohromady to ale nesouvisí s tou celkovou tabulkou, kdy se počet státních zaměstnanců zvyšuje na 6 600, nebo o 6 610. Pro mě je ale velmi důležité, jakým způsobem toto ministerstvo reflektuje potřeby všech občanů, kteří potřebují pomoc, protože nikdo z nás se Ministerstvu práce a sociálních věcí nevyhne, každý s ním přijde za život alespoň jednou do styku, a to třeba jako starobní důchodce. Jak tedy předložený rozpočet pomůže občanům?

U starobních důchodců je tam valorizace samozřejmě, která je zákonná, není to žádná valorizace, která by byla nad rámec těch 805 korun, které dostali od ledna všichni starobní důchodci. Je to věc, kterou prostě a jednoduše vláda musí ze zákona udělat, a to je navýšení o 1 017 korun, v průměru 8,8 %, přičemž ta lednová inflace je už teď na deseti, ta průměrná by měla být v tom roce 2022 pěti- až šestiprocentní. A s tím, že se ještě vezmou například u seniorů slevy na jízdném a další věci, tak si myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, zdali neudělat ještě nějakou valorizaci navíc právě k těm 1 017 korunám.

Co se týče například sociálních služeb, tak těch, pokud jsem se na to jenom letmo díval, se týkají částky okolo 20,5 miliardy korun plus samozřejmě jsou tam další věci. U navýšení příspěvku na péči se počítají právě do rozpočtu sociálních služeb 2,5 miliardy, u úhradové vyhlášky zhruba 900 milionů korun. Tady bych se chtěl trošičku zastavit, budeme to pravděpodobně i řešit na výboru pro sociální politiku, kdy samozřejmě úhradová vyhláška v rámci pobytových služeb je v pořádku, dokonce v minulém volebním období navrhovala dvěma pozměňovacími návrhy kolegyně Pastuchová. Co mě ale osobně překvapilo, je navýšení úhradové vyhlášky v terénních službách, poněvadž tam u příspěvku na péči, který vláda minulá samozřejmě společně i s hlasy opozice, to si musíme přiznat, navýšila příspěvek na péči ve III. a IV. stupni právě proto, aby dodýchala tu úhradovou vyhlášku v terénních službách, tak naopak se jim teď opět nějaké peníze vezmou, a tím pádem hendikepovaní, kteří jsou odkázáni na asistenční nebo pečovatelskou pomoc, tak prostě si jednoduše budou moci dovolit méně hodin péče. A tady o tom bych se chtěl samozřejmě pobavit v rámci výboru pro sociální politiku, to nás ale čeká do budoucna.

Co ještě podle mě logiku v rámci rozpočtu nemá, a moc děkuji i kolegovi Hendrychovi, který na to upozornil, je, že v rámci navýšení rozpočtu v kapitole 313, což je kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí, je u příspěvku na bydlení navýšení pouze o 3 miliardy korun, což je samozřejmě stále se opakující nesmysl, kdy v loňském roce bylo podle statistik úřadů práce vyčerpáno na příspěvek na bydlení 7 miliard korun, což, a říká to i Ministerstvo práce a sociálních věcí, čerpalo pouze 25 % těch oprávněných, kteří mají na příspěvek na bydlení nárok. A pokud, tak jak říká vláda, že by pomáhala v rámci energetické chudoby adresně a cíleně a de facto všem, tak u 100 % všech oprávněných by bylo nutno alokovat právě na příspěvek na bydlení v rámci rozpočtu 28 miliard korun plus další finance navíc, protože díky normativním nákladům a samozřejmě novele příspěvku na bydlení se nám okruh lidí, kteří by ten příspěvek na bydlení pobírali, rozšířil. V tuto chvíli už avizuji, že to možná budeme řešit pozměňovacím návrhem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP