(19.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
V tuto chvíli asi za mě tedy všechno. Já se rád budu s paní Klárou Dostálovou bavit o parametrech tohoto rozpočtu, zejména o tom, jakým způsobem byly nakonfigurovány ty výzvy, protože si myslím, že ministerstvo se rozkročilo velmi široce v těch svých vlastních programech. Na druhou stranu musím říci, že spoustu těch věcí, které tam teď jsou nastaveny, podpoříme. Myslím si, že pomoc, která v tuto chvíli, a my už jsme se setkali se zástupci měst nebo obcí zasažených tornádem, tak některé výzvy upravujeme, aby pro ně byly řekněme přijatelnější, aby získaly třeba ještě větší časový odstup, protože ty projekty jsou poměrně komplexní, a myslím si, že i ta debata nad těmi národními programy se ještě otevře poté, až přenastavíme ty programy tak, jak je potřeba. Myslím si, že Ministerstvo pro místní rozvoj s tímto rozpočtem bude dobrým partnerem obcím, regionům a institucím, možná jednotlivcům v krajích, kteří tyto peníze potřebují a využívají je zejména jako investiční peníze. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Další v rozpravě přihlášený poslanec Tureček, připraví se poslanec Králíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já bych se rád stručně vyjádřil k rozpočtu Ministerstva zemědělství, kde se krátí prostředky v celkové výši zhruba asi 3,4 miliardy korun. Jednak se to týká ostatních výdajů na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost, a to ve výši zhruba 1,3 miliardy korun, dále škrty v oblasti lesního hospodářství - částka 330 milionů korun, oblasti vodního hospodářství - 200 milionů korun. Ale co se mi na těch škrtech vůbec nelíbí, je, že se škrtá v oblasti rozvoje venkova, a to je částka 1,6 miliardy korun.
A tady bych se u této částky chtěl pozastavit, protože jednak jsou to prostředky, které jsou určeny jako národní na kofinancování evropských zdrojů, a samozřejmě u těchto prostředků platí zásada, že zhruba každá koruna z národních zdrojů generuje dvě koruny z evropských zdrojů. Takže tady ten tupý škrt ve výši 1,6 miliardy korun má ve svém důsledku dopad takový, že vesměs se může dotýkat až celkových prostředků do rozvoje venkova ve výši 4,8 miliardy korun. A to si myslím, že český, moravský a slezský venkov si v žádném případě nezaslouží. Omezením financování venkova opět může dojít k nepříznivým trendům na venkově, jako opět vylidňování. Budou odcházet ekonomicky aktivní lidé do měst a venkov nám bude stárnout. Chci také zdůraznit, že problematika venkova se zejména týká těch oblastí, kdy na venkově je samozřejmě nižší ekonomická aktivita, nižší zaměstnanost, nižší příjmy, větší rodiny, problémy s dopravní dostupností, problém s občanskou vybaveností a v neposlední řadě lékařská péče je na venkově také mnohem větší problém než ve městě.
Chci zdůraznit také to, že naposled tento tupý škrt byl uskutečněn v roce 2009, kdy Programu rozvoje venkova bylo sebráno celkem 6 miliard korun. V letech 2013 až 2021 se podařilo tyto prostředky v oblasti Programu rozvoje venkova a vůbec politiky podpory venkova díky Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu pro místní rozvoj stabilizovat. Mohu uvést také číslo za rok 2020, kdy poprvé od roku 1989 byl zaznamenán populační zisk v obcích do dvou tisíc obyvatel, kdy přibylo na venkově 20 800 obyvatel právě v těch malých obcích. A to si myslím, že je prakticky důsledek toho, že v letech 2013 až 2021 politika rozvoje venkova byla jednoznačná priorita.
Takže navíc mě na této částce 1,6 miliardy korun mrzí další dvě věci. Jak už jsem řekl, první věc je jaksi... týká se té oblasti, že prakticky tyto prostředky generují další prostředky z Evropské unie. Dále, když tady byla diskutována důvěra vládě, tak myslím, že jsem zaznamenal oficiální příslib, že národní kofinancování se nebude krátit a zůstane u Programu rozvoje venkova na úrovni 65 % národních zdrojů. Když si vezmu ten zásadní škrt, který snížil ten podíl státního rozpočtu z částky zhruba 4,532 miliardy na částku 2,932 miliardy korun, a připočítám k tomu ten podíl Evropské unie, který má být zhruba v tomto roce 8,9 miliardy, tak se dostávám na částku nikoliv 65 %, ale 32 %. Takže se ptám, kde je ten příslib těch 65 %, když podle návrhu tohoto rozpočtu jsme na úrovni 32 %.
Doufám, že budeme o tomto problému hojně diskutovat jak na zemědělském výboru, a chci doufat, že se nám podaří prakticky jaksi prosadit, že politika rozvoje venkova bude nadále prioritou této republiky. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkujeme. Další přihlášený je poslanec Králíček. Prosím, máte slovo. Pan poslanec má slovo a následně bude na řadě poslanec Vondráček. Prosím.
Poslanec Robert Králíček: Dobrý večer. Já bych chtěl krátce a doufám, že i věcně, okomentovat některé body státního rozpočtu, byť tady není ani ministr financí, ani pan premiér, ani ministr vnitra, ke kterým jsem chtěl mluvit, ale věřím, že si to aspoň poslechnou, protože v posledních dnech mluvíme hodně o bezpečnosti, ať už té mezinárodní. I pan ministr Rakušan zde zmiňoval aktivitu, která byla vůči poslancům, kteří hlasovali pro pandemický zákon. Díky tomu, co se stalo, vlastně některé adresy poslanců potom monitorovali policisté. Policisté, kterým jste nepřidali původních 1 400, ale pouze 700 korun.
Mluvili jsme i o dalších bezpečnostních trendech, které se přesouvají z toho konvenčního prostoru do kybernetického prostoru. Celé minulé čtyři roky jsme společně napříč politickým spektrem dávali kladné hodnocení a chválili naše tajné služby, které při různých bezpečnostních incidentech pracovaly dobře. O to víc mě potom zaráží, že v návrhu rozpočtu vidíme samá negativní čísla. U NÚKIBu, u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kdy neustále slyšíme z řad současné koalice, která byla v opozici, jak je důležitá kybernetická bezpečnost, a já si dobře vzpomínám, jak pan kolega Bartošek dával pozměňovací návrhy, kdy chtěl přidat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost peníze. Hovořil o tom, jak je to poddimenzováno, hovořil o tom, jak se tomu nikdo nevěnuje. A výsledek současného návrhu je minus 28 milionů.
Nejvíc mě však zaráží rozpočet BIS. Nedávno jmenovaný ředitel Michal Koudelka dostal do vínku minus 56 milionů. Minus 56 milionů na to, aby tato kontrarozvědka mohla kvalitně dělat svoji práci. Stejně tak GIBS minus 16,4 milionu a na závěr NBU minus 14,8 milionu. Nerad bych se dožil toho, že NBÚ nebude mít dostatečnou kapacitu na to, aby mohl například provádět kontrolu v Kanceláři prezidenta republiky na základě poslední kauzy údajné skartace dokumentů. A dostávám se přesmyčkou k tomu, že i v minulém volebním období tady asistent pana Michálka pan Ferjenčík navrhoval a kritizoval rozpočet Kanceláře prezidenta republiky o tom, jak mu jde pan Babiš na ruku a podobně. Navrhoval dvěma pozměňovacími návrhy minus 6,6 milionu. A ejhle, Piráti jsou ve vládě a žádné snížení se nekoná. Kancelář prezidenta republiky má stále stejný rozpočet. Zajímavá změna.***
