(11.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Dnes je na pořadu tedy jednání Sněmovny a mimořádná schůze právě k problematice uzavřené mezivládní smlouvy mezi současnou vládou Petra Fialy a polskou vládou v otázce vyrovnání za škody způsobené prohloubením těžebních limitů v příhraničním hnědouhelném dole Turów - Bogatynia. SPD považuje tuto situaci ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji za krajně znepokojující dlouhodobě. Náš tehdejší krajský zastupitel, dnes poslanec za Liberecký kraj pan Ing. Radovan Vích upozorňuje na hrozící úbytek podzemních vod ve studních občanů ve Frýdlantském výběžku a ohrožení flóry a fauny v celém jizerskohorském pásu již od roku 2018, protože veškeré tehdejší jednání kraje s vládou České republiky, Ministerstvem životního prostředí a polskou stranou v rámci kompenzačních sanačních řešení žádné konkrétní pozitivní výsledky nepřinášely, a naši současní krajští zastupitelé v Libereckém kraji se o tuto problematiku také dlouhodobě zajímají.
Dovolte mi shrnout základní fakta. Těžba na polské straně hranice v hnědouhelném dole Turów pohltila už pět polských obcí a má se dál rozšiřovat. Už delší dobu povrchový důl zatěžuje životní prostředí prašností a hlukem, ale nejhorší je postupná ztráta pitné vody z podzemních vod, která citelně zasahuje na české území. Navíc budoucím rozšířením těžby by se situace mohla ještě významně zhoršit. To je zřejmé z plánů rozšířit důl až na 300 metrů od české obce Uhelná. Pro představu, jak velká je plocha dolu Turów, respektive plánovaný rozsah těžby: po ukončení těžby v roce 2044 Polsko plánuje vybudovat jezero o 2 000 hektarech a hloubce 140 metrů, což ale komplikuje nedostatek vody v té krajině. Absurditu tohoto návrhu krásně ukazuje porovnání například s největším českým rybníkem Rožmberkem, který má plochu 426,5 hektaru, tedy by to byl víc než čtyřnásobek takové vodní plochy.
Důl se nachází těsně za českou hranicí v takzvaném Bogatyňském výběžku mezi českou a německou hranicí, který téměř celý vyplňuje, respektive má v budoucnu vyplnit. Dopady na polské území jsou tedy citelně menší než na území České republiky a Německa. Navíc rozhodnutí polské vlády na komplikace, které těmto dvěma zemím a hlavně jejich občanům žijícím v těsné blízkosti dolu (způsobuje?), nebrala větší zřetel. To je velmi znepokojivé. Konkrétní dopady této těžby například byly takové, že ve vesnicích na německém území praskaly zdi. Sousedící české vesnice se zase potýkají s významným úbytkem podzemní vody. Situaci je o to horší, že těžba má trvat mnoho let, až do roku 2044, a to nevíme, zda se to nemůže z nějakých důvodů protáhnout, ale zcela vyloučit se dnes nedá vůbec nic. Co se stane po skončení těžby v téměř polovině tohoto století, je také nejisté.
Jak už jsem uvedl, polská vláda plánuje to území dolu zatopit, udělat tam obří jezero. Připomínám, že už teď mají zasažené české obce problém s nedostatkem podzemní vody. Co teprve v případě takového ambiciózního scénáře naplnění jezera 2 000 hektary vodní plochy? Podle článku z webu zprávy Aktuálně.cz z 29. července 2021 - cituji: Zaplavení jámy má navíc podle polských odhadů trvat čtyři desítky let. Někteří ekologové ale mluví nejméně o jednom století. S obdobnými potížemi se potýká například severočeské jezero Most, také rekultivovaná důlní jáma. Proč si Poláci předběžně vybrali právě tento postup a jestli mají dostatečné důvody věřit, že se povede, není zřejmé. Jak uvedlo české Ministerstvo životního prostředí, Polsko plán rekultivace vydá až v budoucnu. - To je konec citátu. Z toho je vidět, že to nejsou právě realistické a k sousedům vstřícné, tedy k nám vstřícné, rekultivační plány.
Jak se k tomu staví v Německu, je zřejmé článku na webu Novinky z 27. července 2021. Opět cituji: Poláci odhadují, že zatopení dolu potrvá 35 až 37 let. Pomoci k tomu má speciální hydrotechnický systém, který bude do nádrže přivádět vodu z koryta řeky Lužická Nisa. A právě to německá strana zpochybnila. Hydrogeolog Ralph Krupp uvedl, že zaplavení tak obrovského dolu potrvá několik lidských generací. Doba zaplavení může dosáhnout až 144 let, uvedl Krupp. - Konec citátu.
Jaká je ale situace v dotčených českých obcích a městech? To je to, co nás nejvíc zajímá. Na české straně hranice není nějaká opuštěná krajina. Jsou tam vesnice Uhelná a Oldřichov na hranicích, které se nacházejí nejblíž státní hranice s Polskem. O kousek dál jsou obce Václavice a Grabštejn. Dále město Hrádek nad Nisou, které má celkem cirka 7 000 obyvatel, a několik dalších vesnic. Tam všude žijí lidé, kteří nechtějí být omezováni ve svých životech obří důlní činností zahraničního souseda. Nejhorší situace je v obcích, které nemají vodovod a dosud měly pohodlný zdroj vody ve vlastních studních. Hladina spodní vody ale důlní činností klesá. Proto je pochopitelné, že když se tito lidé dozvěděli o plánovaném rozšíření těžby, navíc až do roku 2044, byli z toho zděšení a začali protestovat nejrůznějšími způsoby.
Bohužel jednání českých úřadů s polskou stranu dlouho nebylo dostatečně efektivní. Polská státní elektrárenská společnost PGE naopak získala od polského Ministerstva klimatu prodloužení koncese na těžbu hnědého uhlí v dole Turów. Ignorování názorů české strany ze strany polské vlády bylo natolik intenzivní, že to nakonec skončilo žalobou u Soudního dvora Evropské unie v roce 2021. Soudní dvůr EU následně předběžným opatřením z 21. května 2021 Polsku nařídil těžbu v dole Turów okamžitě pozastavit. Protože se tak nestalo, v říjnu 2021 nakonec přimělo (?) Polsko k seriózním jednáním s českou stranou, ale stále nabízelo dost nevýhodné podmínky. Proto nebyla uzavřena smlouva už v loňském roce, je uzavřena až letos vládou pětikoalice narychlo, bez větších informací pro veřejnost a nyní je jasné proč. Ta smlouva prostě není výhodná pro Českou republiku.
Připomenu projev pana poslance Richarda Brabce za hnutí ANO, který tady mluvil přede mnou, z 16. února 2022, který byl předchozím ministrem životního prostředí a uvedl, že u této smlouvy s Polskem se ďábel skrývá v detailu, a v tomto případě je to pravda dvojnásob, protože některé podmínky té uzavřené smlouvy jsou nevýhodné pro Českou republiku. Podotkl také, že bývalá vláda měla už v září minulého roku možnost tuto smlouvu uzavřít, ale odmítla ji kvůli přesvědčení o nevýhodnosti této smlouvy právě pro Českou republiku.
Co bylo vlastně přijato touto smlouvou s Polskem o dolu Turów? Tato smlouva už vstoupila v platnost a byla dne 10. února 2022 zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv. Cituji z článku v Deníku dne 7. února 2022:
Polsko dle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. ***
