(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, padlo tady už dnes mnoho. Nebudu mluvit dlouho, ale dovolte mi alespoň krátkou rekapitulaci. Protože já jsem nedávno vládu nazval jakožto korporátní vládu pro elity, tak dneska bych to poopravil, že to je vláda vlastňáků, vlastních gólů. Poté co jsme zaregistrovali to, že byla snaha hodit totálně podnikatele přes palubu, nepodpořit je v rámci covidových programů, přišel další vlastňák, což je energetická nepodpora, která míří jak na domácnosti, tak na firmy. Jenom zdůrazňuji slovo "nepodpora". Pak následoval pandemický zákon, tam to byly dva vlastňáky, jeden ještě od Senátu. A poslední vlastní gól, který si vláda dává, je Turów.
A tady nejde jenom o to, co tady padlo ve smyslu výpovědní lhůty, můžeme diskutovat o hloubce těžby nebo o podzemních stěnách, ale on ten ďábel je skryt v detailu. A paní ministryně životního prostředí, prostřednictvím paní předsedající, správně řekla, 90 % že je ještě od původní vlády. Ale právě těch 10 nebo 5 %, která se týkají té lhůty, tak ta jsou jedna z těch nejvíce rozhodujících. Protože ten problém má ještě daleko větší přesah, a to je v tom, že se projednával ve zvláštním režimu. Doslova a do písmene, bylo to na tajňačku. Což bych pochopil, kdyby se jednalo o ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky. Ale tady se nejednalo o ohrožení bezpečnostních zájmů, tady se jednalo o něco, co sleduje nejenom valná část České republiky, ale zejména ta příhraniční část. A tu otevřenost, transparentnost, co se projednává, jak to vypadá, možnost se vyjádřit, vytvořit na to nějaký tým, nechat třeba k tomu vyjádřit i opozici, tím spíše, že na části těch parametrů pracovala, považuji nejenom za slušnost, ale za nezbytnost. Nemluvě o tom, že v článku 35 Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod do slova a do písmene jasně zaznívá, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Možná i zde jenom připomínka k tomu, že stále nemáme zmocněnce nebo zmocněnkyni pro lidská práva, že by se to možná řešilo lépe.
Uzavřu to tím, co mě dneska nesmírně překvapilo, a to je příspěvek na sociální síti pana poslance Toma Philippa, kterého si jinak vážím, protože myslím, že diskuse s ním vždycky bývá korektní. Ale dovolím si odcitovat: Budeme dnes ve Sněmovně šaškovat, anebo pracovat? Kecat o přátelském urovnání sporu s Poláky, anebo jednat a odhlasovat závazek naší vládě k maximální politické, ekonomické a vojenské podpoře? - Rozumíme zřejmě vůči Ukrajině.
Pomíjím tedy to, že jsme se vůči Rusku jasně vymezili nejenom včera, ale i dnes ráno. Jasně jsme odsoudili agresi, ale nevím, co se chystá zde dnes ve Sněmovně ve smyslu odhlasování závazku k maximální politické, ekonomické podpoře. Tak nechť to někdo otevře. Ale já jsem nezaznamenal, že by někdo s tím přišel. Čili přiznám se, že tomu vůbec nerozumím, a má-li to tak být, tak předpokládám, že se to ještě zvedne. Možná že se odsouhlasí program a tam se to ještě zařadí. I když nevím přesně, jakým způsobem, jakou procedurou. Ale že bychom zde šaškovali a kecali v rámci Turówa, když je to natolik důležitá agenda, natolik důležitá věc, která se zde ostře sledovala i na mezinárodní úrovni, to podle mého názoru jsou neuvěřitelná slova. A já jsem rád a děkuji za to paní ministryni životního prostředí, že k tomu nepřistoupila tak, že by zde šaškovala nebo kecala. Ona zde, podotýkám, vůbec nejdéle ze všech řečníků se snažila věcně vysvětlit celou řadu věcí, za což jí děkuji. Mě tedy nepřesvědčila, ale to není podstatné, jestli mě přesvědčila, nebo nepřesvědčila. Podstatné je to, že o tom chce na půdě parlamentu diskutovat, a toho já si nesmírně vážím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní s přednostním právem vystoupí pan premiér Petr Fiala. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní předsedající, já se také krátce vyjádřím k tématu dolu Turów a uzavřené smlouvy. Jenom na začátek mi dovolte poznamenat dvě věci. První, to je téma, které jsme mohli mít dávno uzavřeno, nemuseli jsme se mu tady věnovat. Je to téma, které jsme zdědili a které jsme museli řešit, a je to téma, které rozděluje příhraničí, narušuje dobré vztahy s Polskem, ale je to téma, které mohla vláda Andreje Babiše dávno vyřešit, a měla k tomu i podporu opozice. To, že to neudělala, je jenom jeden z dalších důkazů těch restů a neschopnosti, kterých jsme byli svědky a které za touto vládou zůstaly.
Jak tady zmiňoval před chvílí pan místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček, ano, kompenzace, kompenzace podnikatelům, ty připravila právě naše vláda a našla na ně finanční prostředky. Předcházející vláda na kompenzace ve svém návrhu rozpočtu vyčlenila nula korun českých. Dopady cen energií na lidi, energetická chudoba - řešili jsme my, řešili jsme je konkrétními opatřeními tak, aby ti, co se do energetické chudoby, do problému dostanou, věděli, co mají udělat, a dostalo se jim konkrétní pomoci. Ne plošná opatření, která pomáhají těm, kteří to nepotřebují, ale konkrétní pomoc pro ty, kteří se opravdu do energetické chudoby dostanou. I na to jsme vyčlenili v našem rozpočtu finanční prostředky, které tam předcházející vláda nenachystala. Musíme se zabývat také, a děláme to, bojem s drahotou, protože vláda, ve které byl vicepremiérem právě pan současný místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček, nedokázala s inflací a s drahotou udělat vůbec nic, naopak připravila rozpočet, který by drahotu a inflaci jenom zvyšoval a tu situaci by jenom zhoršoval. Tak to jenom na okraj vystoupení pana místopředsedy Poslanecké sněmovny.
A protože je ve své funkci nový, tak mu jenom připomenu, že v případě svolání mimořádné schůze není možné přidávat body programu, měnit program. Bohužel, udělali bychom to rádi a věnovali se Ukrajině, ale jednací řád to neumožňuje. Je možné pouze schválit ten bod, ten program tak, jak byla schůze navržena. Právě proto jsem vystoupil na začátku jednání dnešní schůze Poslanecké sněmovny, vlastně ještě před schválením programu schůze nebo neschválením programu schůze, s tím, abych informoval jak Poslaneckou sněmovnou, tak veřejnost o aktuální situaci kolem rusko-ukrajinské krize. A musím říct, a teď opravdu pozitivně a s radostí, že jsem velmi ocenil to, že tady existuje shoda napříč politickou reprezentací.
Vrátím se k té věci, kvůli které jsme se tady dnes hlavně sešli, a to je smlouva o Turówu. Bohužel kromě občanů Libereckého kraje se většina české společnosti v minulosti dovídala o těch problémech pouze ve dvou momentech, a to když tam došlo k nějaké krizi, anebo potom, když byla uzavřena dohoda. A ve chvíli, kdy se ukázalo, že problémy jsou velké, tak už vlastně bylo pozdě. V té době už Česko a Polsko stálo proti sobě u soudu. A to je taky ta věc, že minulá vláda, která se teď ohání zájmy lidí, a jak bojuje za lidi na Liberecku, tak neudělala vůbec nic. Nechala dojít tu situaci do stadia, kdy to vyjednávání už bylo opravdu extrémně obtížné. Přesto jsme se rozhodli, že půjdeme právě cestou hledání dohody. Dohody místo sporu, vyjednávání místo mikromanagementu, úsilí o korektní vztahy se sousedy místo siláckých prohlášení. A rozdíl tady v tom přístupu je stejný jako v případě státního rozpočtu. Je to prostě rozdíl mezi politickou odpovědností a politickým populismem. Cílem naší vlády, jak už jsem řekl, bylo a bohužel ještě je napravovat, jak se říká, resty vlády Andreje Babiše a najít řešení. A v tomto případně šlo o to, najít řešení, které by chránilo obyvatele Libereckého kraje. ***
