(17.40 hodin)
(pokračuje Jarmila Levko)

A tak se vás ptám, pane ministře, co konkrétního Ministerstvo školství dělá a udělá pro jazykovou přípravu dětí a mladých lidí z Ukrajiny. Děkuji za odpověď. Věřím, že zajímá nejenom mě, ale také kolegy učitele.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Odpoví vám pan ministr školství Petr Gazdík. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, když jsem byl minulý týden v jedné škole v ukrajinské skupině, tak mně říkal jeden dvanáctiletý chlapec: Jak se ty máš a co děláš? Na to, že byl v České republice tři dny, to byl slušný výkon. Aktivita Ministerstva školství k začlenění ukrajinských občanů - bude plně využit systém bezplatné jazykové přípravy cizinců, který ale samozřejmě musíme zvětšit, protože počítáme jeho využití v mnohonásobně větším rozsahu.

Další možné podpory zaměřené specificky na ukrajinské občany se připravují zatím v rámci interních materiálů MŠMT. Mluvil jsem tady třeba už o šablonách, o kterých budeme rozhodovat příští týden na vládě, věřím tomu pevně, a hned je vypíšeme. Jejich součástí bude také jazyková příprava. Bude se jednat o aktivity nad rámec podpory cizinců obecně, a to v řádu stamilionů až miliard korun, které na to budou připraveny.

A teď to rozdělení. Já to rozdělím podle věkových kategorií. Jazyková podpora cizinců v předškolním vzdělávání: mateřské školy poskytují dětem s nedostatečnou znalostí češtiny jazykovou podporu v rámci běžné činnosti, při které dochází ke kontaktu dětí mezi sebou a učiteli přirozeně během pohybu v mateřské škole. Jazyková příprava je součástí předškolního vzdělávání v povinném předškolním roce. Je zaměřena na bezproblémový přechod do základní školy. Mateřské školy s větším zastoupením cizinců v povinném předškolním vzdělávání vytvoří skupiny o velikosti čtyř až osmi cizinců pro cílenou jazykovou přípravu v českém jazyce a bude toto vzdělání poskytováno v rozsahu jedné hodiny týdně.

Jazyková podpora v základním vzdělávání: tam je bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání cizinců zajištěna ve školách řízených územními samosprávnými celky a určených krajským úřadem. Výuka se odehrává v krajem určené škole prezenční nebo distanční formou. Výuka probíhá ve skupinách o velikosti dvou až deseti žáků dopoledne v době běžné výuky nebo případně odpoledne. Cizinci z neurčených škol, většinou soukromých a církevních, mohou absolvovat výuku v krajem určené škole. Rozsah jazykové přípravy je nejméně 100 hodin, nejvýše 200 hodin po dobu maximálně deseti měsíců.

Jazyková podpora ve středním vzdělávání: aktuálně chystáme dvojí podporu. Za prvé, intenzivní jazykové kurzy češtiny, které by nabízely jak střední školy, tak další instituce zabývající se výukou češtiny nebo cizích jazyků. Tyto intenzivní kurzy by byly v rozsahu minimálně 80 hodin, maximálně 320 hodin, v rozsahu maximálně čtyř vyučovacích hodin denně, minimálně jednu vyučovací hodinu denně a minimálně tři dny v týdnu. Cílem těchto kurzů by bylo při rozsahu 320 hodin dosáhnout úrovně A2 tak, aby ukrajinští žáci dostali dobrý jazykový základ, který mohou rozvíjet a který jim umožní porozumět základním informacím ve škole, případně se na neznámé umět zeptat.

Druhý typ podpory by měl být určen pro žáky po nástupu do střední školy, kdy se plánuje, že by žák měl možnost čerpat 200 hodin jazykové podpory s tím, že tato jazyková podpora může být organizována během výuky v samotné škole. V případě menšího počtu cizinců v jedné škole by se mohla výuka organizovat na dálku či ve spolupráci s dalšími školami. Samozřejmě záleží na konkrétním počtu cizinců, kteří do České republiky dorazí.

Za mě za nejpříjemnější formu výuky českého jazyka pak považuji různé jazykové tábory a kurzy v létě, kde chceme tuto možnost vypsat také pro neziskové organizace a další subjekty. Za mě bych nejraději, aby ukrajinské děti trávily léto na skautském táboře s jazykovou výukou češtiny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Není zájem o doplňující otázku, takže další... Je? Takže jsem špatně interpretovala mávnutí. Prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Pane ministře, já vám děkuji za obsáhlou odpověď. Mluvil jste dokonce i o jakémsi velkém balíku peněz, ale přesto mě by zajímalo, jestli vlastně na to budeme mít lidi, lektory, jestli se třeba zapojí i studenti nebo Ukrajinci apod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr zareaguje.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Pan ministr financí opět zvedal významně obočí, když jste se bavila o velkém balíku peněz, nicméně co se týká lidí, ano, ve školách jsou na to připraveni. Neustále čelím dotazům na to, zda se mohou zapojit učitelé češtiny i učitelé jiných jazyků, kteří samozřejmě umí česky. V současné době v tomto nevidím ten problém, v současné době vidím spíše problém v těch financích, ale věřím, že to v nejbližší době na vládě dohodneme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní svou interpelaci přednese pan poslanec Kamal Farhan, která je cílena na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane ministře, paní předsedající. Ministr zdravotnictví uvedl, že platba za státní pojištěnce v roce 2023 bude v koridoru 1 850 korun až 1 980 korun za měsíc za pojištěnce. Proč tuto interpelaci na pana ministra financí? Před čtrnácti dny uvedl na jednání, kterého jsem se zúčastnil na Ministerstvu zdravotnictví, že konkrétní částku uvede po poradě s ministrem financí. Předpokládám, že během těch čtrnácti dnů už došlo k nějaké dohodě.

Čas se krátí. V příštím týdnu by měly být podklady analytické komise a v dalším týdnu již začnou jednat segmenty se zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče. V tuto chvíli chybí informace o výši plateb, o výši konkrétní platby za státní pojištěnce pro následující rok a dohodovací řízení už se rozbíhá. Můžete mi prosím, pane ministře, upřesnit, kolik tato platba bude? A jste již na nějaké částce s ministrem zdravotnictví dohodnut? A druhá otázka: Jste si vědom toho, že bez stanovení výše této částky není možné vést smysluplné jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami na příští rok? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní odpověď pana ministra.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív ta druhá otázka. Ano, jsem si toho vědom, nicméně si nemyslím, pokud máme nějaký interval, že to není smysluplná debata. Máme přece odhady o objemu poskytnuté zdravotní péče, máme odhady počtu státních pojištěnců, máme odhady, kolik se zaplatí na zdravotním pojištění z firem a zaměstnanců. To jsou ty zásadní údaje. Ta částka je sice zajímavá, ale mnohem důležitější je valorizační mechanismus, o kterém jednáme. V této chvíli máme dva návrhy, jeden se opírá o inflaci a druhý se opírá o průměrnou mzdu. Debatujeme, abychom našli mechanismus, který by byl předvídatelný a rozumný v následujících třech letech, nejenom v příštím roce.

Já se omlouvám, ale v posledních čtrnácti dnech - a myslím, že to pochopíte vzhledem k agendě, která je s tou uprchlickou vlnou, a všechno, co se týče války na Ukrajině, tak ta jednání pokračují, ne že by stála, ale dosud ta finální dohoda není. A jenom chci říct, že to nezáleží pouze na dohodě ministra financí a ministra zdravotnictví, je určitě důležitá, ale bude to rozhodovat vláda, respektive Sněmovna. Vím, že jste ohlásili, že budete obstruovat návrh zákona, který má vrátit platbu za státní pojištěnce na úroveň roku 2021, já to plně respektuji, ale po dohodě s panem ministrem i po dohodě ve vládní většině my bychom chtěli načíst před druhým čtením valorizační mechanismus. Myslím, že by to tu debatu ulehčilo, možná i zkrátilo a možná by to přineslo tu kýženou jistotu nejenom pro zdravotní pojišťovny, poskytovatele zdravotní péče, ale i nějakou důvěru nebo základní důvěru mezi vládu a opozici, protože pokud se nám povede načíst ten mechanismus do zákona a ten mechanismus - určitě o něm budeme debatovat i ve Sněmovně, tak si myslím, že pak by mohla být snazší cesta toho zákona v obou komorách našeho parlamentu. A opravdu to chceme načíst mezi prvním a druhým čtením. To neznamená, že pokud budeme mít nějaký návrh na pracovní úrovni hotový, že budeme čekat, až skončí první čtení. Myslím, že ta jednání mohou začít bezprostředně mimo jiné kvůli tomu dohodovacímu řízení. Ale nemyslím si, když vznikne ten návrh na pracovní úrovni, že by Sněmovna to nějakým dramatickým způsobem změnila. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP