(19.50 hodin)
(pokračuje Barbora Urbanová)
Spory z neživotního pojištění totiž nespočívají pouze v posuzování platnosti smlouvy, jak je typické pro pojištění smrti či dožití, ale často v nich jde o zkoumání konkrétních okolností plnění z pojištění, tedy zda došlo k pojistné události, jaká je výše škody a jaká má být výše pojistného plnění. Nutnost znaleckých posudků povede k prodloužení délky sporů, což je v rozporu s povahou finančního arbitra jako místa pro rychlé a efektivní řešení spotřebitelských sporů.
Za třetí - a to už tady také padlo - máme za to, že předložený návrh zákon by byl spojen s výrazným dopadem na státní rozpočet, mnohem vyšším, než je odhadovaných 24 milionů korun. A už to nebudu, kolegové, opakovat. Tedy stanovisko klubu STAN je nesouhlasné.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. To byla zatím poslední přihlášená v obecné rozpravě, která ještě probíhá, ale nikdo další se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. (O slovo se hlásí poslanec Nacher.)
Závěrečné slovo budete mít určitě, pane předkladateli. Takže obecnou rozpravu končím, a nyní tedy poprosím právě o závěrečná slova nejdříve pana předkladatele. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, děkuji. Já bych chtěl poděkovat panu ctěnému kolegovi Karlovi Haasovi za to, že skutečně to bral odborně a že tu opravdu nebyl nějaký náznak nějaké politiky nebo nějakého zjednodušování a podobně.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Mým prostřednictvím i poděkování.
Poslanec Patrik Nacher: Já jsem právě myslel, že když děkuji, že můžu takhle napřímo, ale dobře. Tak vaším prostřednictvím bych chtěl poděkovat. Nejsem právník, takže bych chtěl panu kolegovi, vaším prostřednictvím, na některé z těch věcí odpovědět, abych některé ty věci a motivy případně vysvětlil.
Za prvé, u všech sporů před finančním arbitrem platí, že v případě, že jedna z dvou stran bude nespokojena s výsledkem, tak se potom může obrátit k soudu. To platí u všech případů, které se tam i doposud řeší. Jinými slovy, v zásadě když se na to budeme dívat tímhle pohledem, tak v zásadě, když se podíváte i na ty statistiky, tak kdykoliv vyhraje klient, spotřebitel, tak ta instituce se vždycky obrací na soud, nebo skoro vždycky, aby vyčerpala všechny možnosti, které jí náš právní řád umožňuje. Zatímco když je to opačně a vyhraje instituce, už ten občan k soudu poté většinou nejde. To znamená, že v případě, že spotřebitel vyhraje, stejně bohužel nevyhnutelně skončí před soudem. To znamená, touto optikou by vlastně finanční arbitr vůbec neměl smysl a neměl by tu přidanou hodnotu, protože jak vy jste sám řekl, prostřednictvím paní předsedkyně, podle OSŘ začíná spor nanovo a před soudem je spotřebitel sám, je on žalován a není tam zastoupen finančním arbitrem.
Mimochodem, já jsem i na toto myslel se svými kolegy a máme tady pod jiným číslem - teď to tady nemám načtené - ale máme tady právě novelu OSŘ, která by umožnila, že v momentě, kdy se ten spor objeví před soudem, tak se stane alespoň to, že finanční arbitr se o tom dozví, protože dnešní praxe, když se bavíme o právním pohledu, je taková, že v případě, že spotřebitel vyhraje, instituce se odvolá a jde to k soudu, finanční arbitr nemusí být informován, začíná se znovu od začátku u soudu a je tam sám spotřebitel, který samozřejmě mnohem hůře hájí stanovisko toho finančního arbitra.
Takže alespoň tato změna, kterou já načtu v příštím opozičním okénku, která v zásadě, ta naše debata, to obnažila a na kterou je pozitivní stanovisko této vlády, řeší alespoň to, že finanční arbitr obecně, ten mimosoudní orgán, bude informován o tom, že probíhá soud. Jinými slovy, vlastně všechny ty případy - to se netýká jenom tohoto rozšíření - skončí a končí před soudem.
Já jsem dokonce přišel minulé volební období s revoluční myšlenkou - s kterou by mě asi tady pan kolega jako právník hnal, že je protiústavní - aby rozhodnutí před mimosoudními orgány byla potom meritorně před soudem už nepřezkoumatelná, meritorně, aby to mělo tu přidanou hodnotu, protože skutečně potom - vy jste to tady řekl u těch případů, u kterých to já a předkladatelé rozšiřujeme, ale to přece platí i v dosavadní praxi. V momentě, kdy ten člověk skončí před soudem, soudní spor začíná znova včetně dokazování. Je to úplně od začátku. To znamená, že v tomto momentě spotřebitel - a jak jsem to tady už řekl - ta přidaná hodnota finančního arbitra, když se na to budu dívat tímhle úhlem pohledu, je vlastně nulová, protože kdykoliv on vyhraje, tak stejně skončí před soudem, a tam si bude muset najmout právníka, advokáta, a skončí tam, kde by teoreticky mohl začít. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Ano, já znám aktivitu a činnost ombudsmana ČAPu, nicméně my se tady bavíme o nějakém mimosoudním orgánu. A zase, já si vážím toho rozboru pana kolegy, ale touto optikou bychom mohli i v těch ostatních případech, které dneska řeší finanční arbitr, tak by je vlastně mohl řešit ombudsman jednotlivých bank, protože i jednotlivé banky mají svého ombudsmana. Ale finanční arbitr, stejně jako všechny ostatní mimosoudní orgány, které řeší ADR spory, tak tam je to postavené na principu nějaké nezávislosti a nezaujatosti, a to je ta přidaná hodnota.
Mně se stejně jako vám, pane kolego, prostřednictvím paní předsedkyně, nelíbí rychlost toho řízení, protože pokud vím, tam je dokonce limit 30 dnů, ve výjimečných případech 60 dnů. Jenom připomenu, že tam byla celá řada případů, které se týkaly investičního životního pojištění a podobně, ale souvisí to také s tím, že ten úřad je podfinancován. My jsme tam poctivě napsali plus 24 milionů, ale já připomenu, že třeba v návrhu rozpočtu na letošní rok je naopak pokles o 27 %, pokles rozpočtu tohoto mimosoudního orgánu, a vy víte - stejně jako mimochodem mimosoudního orgánu ERÚ a ČTU - a vy víte, že v rámci konzistentnosti debaty o ochraně spotřebitele jsem tady navrhl v rámci rozpočtu na rok 2022 pozměňovací návrhy, které vrátí prostředky ČTU, ERÚ, a u finančního arbitra jsem to pouze komentoval.
Pokud jde o to neživotní pojištění, tam jsem říkal, že tam přece lze lehce, když by s tím byl takový problém, pozměňovacím návrhem to z toho vypustit. (Silný hluk v sále.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale chci poprosit kolegyně a kolegy o ztišení, abyste měl lepší prostor pro vaše vystoupení. Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Patrik Nacher: Tak já už nebudu dlouhý. Tam se to dá zhojit tím, že by se navrhl pozměňovací návrh, který by třeba tuhle část vypustil. Já bych chtěl jenom shrnout tu problematiku, kterou tady popsal Karel Haas. Jak říkám, pokud bychom ji zobecnili, tak se tím de facto dá zpochybnit obecně činnost mimosoudních orgánů, protože ve všech těch případech ti lidé nakonec, když vyhrají, v zásadě skončí před soudem a jsou tam sami, bez odborného zajištění, takže v té chvíli pozměňovací návrh, s kterým tady přicházíme, vlastně neřeší nic nového. On to vlastně jenom rozšiřuje o další tři oblasti.
Pokud jsme se tady bavili o té délce - já s vámi souhlasím, pane kolego - tak znovu připomenu, že jsme tady bez mrknutí oka v posledních čtrnácti dnech stejně na dvou místech rozšířili ty oblasti, které řeší finanční arbitr, a nikdo z vás tady nevystoupil, že finančnímu arbitrovi už teď trvá to rozhodování docela dlouho. My jsme tady odhlasovali, že bude řešit problematiku DCC a panevropského fondu, a já jsem přece tady včera načetl tu legislativně technickou změnu, která to rozšiřuje o ta písmena, o další ty věci, a to jsme odhlasovali a tady nezazněla jediná výtka ve vztahu k délce toho projednání. Takže já souhlasím s vámi, že to trvá dlouho a že to potom neplní v tomhle úplně ten efekt toho mimosoudního řešení sporu. Ale to přece platilo i pro včerejší hlasování i pro hlasování předchozí, ale protože to byly vládní návrhy, tak to nikdo neřekl. ***