(14.40 hodin)
(pokračuje Jana Černochová)
Zároveň vás chci ubezpečit, že veškerý materiál, který na Ukrajinu dodáváme, podléhá schválení vládou České republiky, a vše se děje opět transparentním způsobem. Není to o tom, že bych se jako ministryně obrany vzbudila a řekla si: Co bychom jim tam ještě tak mohli poslat, a rozdala úkoly generálnímu štábu vyslat tam nějaké vlaky. Ne, všechno, co se děje, se děje s vědomím vlády České republiky a s vědomím a hlasováním kolegů, ministrů naší vlády, za které jim děkuji. Děkuji jim i za to, že oni stejně jako já si ty informace nechávají pro sebe.
Určitě by vás zajímalo, jestli fotografie, které obíhají sociální sítě, potvrdím, nebo vyvrátím. Omlouvám se vám, nepotvrdím je ani je nevyvrátím. Jenom vás ubezpečím, že Česká republika, vláda Petra Fialy, Ukrajině pomáhá ze všech sil a pomáhat bude i vojenským materiálem, tím lehkým i tím těžkým, dál.
Pro Českou republiku je v životním zájmu, aby alianční opatření odradila Rusko od dalších územních požadavků a od pokračování bojů na Ukrajině. Je proto v našem skutečně nejbytostnějším zájmu do těchto opatření, ať už aliančních, nebo těch vojenských, tady přispívat. Posílili jsme - a děkuji, že jste pro to hlasovali před těmi deseti dny - síly rychlé reakce NATO. Posílili jsme i východní křídlo tím, že jsme vyslali bojové uskupení na Slovensko. V těchto dnech na Slovensku začínají působit naši první vojáci a začínají přebírat velení této battle group.
Jak už jsem tady avizovala na začátku, největší práce náš čeká doma, tady v této Sněmovně, v tomto výboru pro obranu, ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Senátu, ale i na našich rezortech. Musíme dostat naši armádu do stavu, kdy budeme plnohodnotně schopni vykonávat garanta naší obrany, a to dostatečným, kvalitně vycvičeným, dobře vybaveným personálem, technikou, výcvikem, ale také zásobami.
Já vám chci v závěru své řeči poděkovat za tu dosavadní podporu, kterou jsem jako nově jmenovaná ministryně obrany za těch sto dní od vás měla. Moc si toho vážím. Vážím si i toho, že řada kolegů z výboru pro obranu nebo i z této Poslanecké sněmovny za mnou chodí s různými dalšími podněty, co bychom mohli na rezortu Ministerstva obrany dělat. Děkuji vám za to.
Vždycky jsem se snažila i jako předsedkyně výboru pro obranu, aby obrana byla výsostně nadstranickou záležitostí, aby tam nehrálo roli to, jaké kdo má stranické tričko, ale abychom táhli všichni za jeden provaz. Na konci toho provazu, ty ruce, které ten provaz drží, je celá Česká republika a její občané. Díky vám za to. (Potlesk v sále.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji paní ministryni. Jenom pro formu, omluvu ruší pan poslanec Josef Bernard, a to od 14.40 hodin. Už je přítomen, takže jeho omluva je zrušena.
Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu. Do té se přihlásili páni poslanci Vojtko a Bžoch. S přednostním právem se hlásím já, takže předám řízení.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Nyní budeme pokračovat vystoupením paní předsedkyně. Prosím, máte slovo.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Považuji za svoji povinnost, abych vám tlumočila z posledních jednání, která jsem měla tu možnost činit i jménem Poslanecké sněmovny, velké poděkování, které nám včera na jednání, které bylo v takzvaném slavkovském formátu, kde se sešel předseda rakouské dolní komory parlamentu pan Wolfgang Sobotka, místopředseda parlamentu slovenského pan Laurenčík, kde jsme měli přizvaného i pana předsedu parlamentu ukrajinského Ruslana Stefanchuka, velké poděkování Parlamentu Ukrajiny za to, jakým způsobem Česká republika pomáhá, a to jak na úrovni politické, humanitární, tak ale i vojenské.
Jsou mi toho svědky paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, pan předseda Žáček, pan poslanec Kolář, kteří včera v rámci toho jednání zastupovali Poslaneckou sněmovnu také, že přímé svědectví pana předsedy Stefanchuka, který se zrovna v těch okamžicích, kdy se k nám on-line připojil, vracel z měst Irpyně a Buča, bylo opravdu děsivé.
Když vidíte v tvářích našich kolegů tu obrovskou únavu, stres, to, že čemu všemu čelí, už mají vepsáno do tváří, tak si říkáte, jak můžeme pomoci víc? Myslím si, že to, že oceňují kroky České republiky, a to i jmenovitě Poslanecké sněmovny, která hned první den války přijala jasné odsuzující usnesení, kterým se jasně postavila na stranu Ukrajiny a vymezila se vůči agresorovi, Putinovu Rusku, tak to je důležité tady zmínit. Protože to je zkrátka naše kolektivní zásluha, protože všichni vzpomeneme, že to usnesení tehdy prošlo zcela jednomyslně.
Zároveň jsem měla příležitost se s panem Ruslanem Stefanchukem spojit už vícekrát v rámci jednání všech předsedů parlamentů a celé Evropské unie a musím říct, že i v porovnání s jinými zeměmi je Česká republika skutečně tou, která je na špici těch, kteří jsou aktivní a pomáhají, a to právě nejenom slovně, nejenom deklaracemi, nejenom vyvěšením vlajky, což je sice určitě také záslužné, ale aktivními kroky a tím, že burcují své kolegy z dalších zemí k tomu, aby k aktivním krokům se nás přidalo co nejvíce.
Myslím si, že je taktéž vhodné zmínit, že v minulém týdnu navštívil Českou republiku místopředseda parlamentu Ukrajiny Olexandr Kornienko, který se možná setkal i s některými z vás. I on předával konkrétní poděkování. Považuji za důležité, abychom při hlasování na to vzpomněli, že všechny takovéto věci i usnesení, které tady budeme hlasovat, jsou velmi vnímány i na tom bitevním poli, kde se naše partneři, naše protějšky, z Ukrajiny nacházejí, a že to velmi a velmi oceňují, a že bychom tak tedy měli učinit. Proto jsem chtěla nejenom vám tlumočit tato slova díků, ale i podpořit usnesení, o kterém budeme hlasovat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Viktor Vojtko. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Jaroslav Bžoch.
Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych také zde vystoupil k tématu Ukrajiny, zejména z pozice vedoucího delegace do Meziparlamentní unie, a informoval vás o rezoluci, kterou Meziparlamentní unie přijala 23. března. Situace na Ukrajině, jak všichni vnímáme, je otřesná. Jsem v osobním kontaktu s několika poslanci Verchovné rady Ukrajiny, kteří jsou také členy delegace do Meziparlamentní unie. Slyšel jsem přímo od nich, co se na Ukrajině děje, a ta svědectví jsou opravdu hrozivá. ***
