(14.10 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)

Ona si tady v podstatě vláda na to odpovídá sama. K době, o kterou má být nouzový stav prodloužen, sama vláda říká: V tuto chvíli není možné předjímat, kdy a s jakým výsledkem konflikt na Ukrajině skončí ani jaká část obyvatel Ukrajiny a jak rychle začne případně území České republiky opouštět. Rozhodnutí Rady EU i tři speciálně přijaté zákony, viz lex Ukrajina, aktuálně počítají s délkou časové ochrany na dobu minimálně jednoho roku. Je to na dobu jednoho roku pro ty běžence s možností potom případného dalšího prodloužení.

A tady je to, proč já též se ptám: Je něco špatného na tom, že bude prováděna důsledná kontrola vlády a zejména vládních kroků ze strany Parlamentu, jak hovoří ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, v čl. 6 odst. 2? Už to tady bylo několikrát zmiňováno, nebudu to číst, měl jsem to tady připraveno. Když se hovoří o těch 30 dnech? Nepochopil jsem, jak tady bylo řečeno nevím kým z předřečníků, že byly tady dostatečně vzneseny argumenty pro 58 dnů. Proč ne 57 nebo 59 nebo 67, když se takhle o to číslo přetahujeme? Domnívám se, že těch 30 dnů je taková standardní délka a pro 30 dnů hnutí ANO nemá problém zvednout ruku, jak bylo tady opět řečeno ze strany paní předsedkyně našeho klubu. Vláda by získala krásnou ústavní většinu, konformní (?), mohla by říci ano, celý stát podporuje, politická scéna podporuje pomoc Ukrajincům, Ukrajině, a sejdeme se zde za 30 dnů. Situace se může změnit v těch vyjmenovaných věcech, jak jsem říkal, může být jiný příliv uprchlíků, může přijít ministr financí požádat o jinou finanční hotovost, může přijít ministr vnitra a řekne: nestíhám, nebo nemám nějaké možnosti, potřebuji s něčím pomoct - a po 30 dnech. Proč až po 58 dnech? To znamená, to je taktéž moje otázka. Nemohu zvednout tedy ruku pro 58 dnů, nemám vůbec žádný problém zvednout svoji ruku pro 30 dnů.

A úplně na závěr. Já jsem nebyl také v Poslanecké sněmovně v předchozím volebním období, sledoval jsem jenom také tady na kameru tu šílenou masáž, kterou současná vládní koalice a dřívější opozice masírovala naši vládu, pana premiéra Babiše v době covidu. Někdo říká, že to jsou neslučitelné věci, že je to úplně něco jiného. Nyní máme nepřítele, kterého máme jasně identifikovaného, je to Ruská federace, která bojuje na Ukrajině, dříve jsme měli jasně neznámého nepřítele, který kosil tady naše lidi, zemřelo obrovské množství lidí. Já jsem tady slyšel několik čísel, na kolika schůzích se žádalo o prodloužení nouzového stavu, z mého počtu, jak mám připravený materiál, bylo to na deseti schůzích. A prosím vás, kolegové, celkem čistý čas byl 61,5 hodiny.

Nebudu se bavit, že před tím koncem volebního období to bylo využíváno čistě pragmaticky současnou vládní koalicí k dehonestaci vlády pana tehdejšího premiéra Babiše. Byla to příprava, dělostřelecká příprava na podzimní sněmovní volby, vy jste v tom viděli něco, co vám pomůže zvednout preference, a tak jste se bohužel tak i chovali. My se tady snažíme chovat pragmaticky, nabízíme vám tady otevřenou náruč, nabízíme vám 30 dnů bez nějaký emocí. Nemusíme sem tahat landsmanšaft a další výkřiky, kdy jsem tady čekal tři hodiny, abych mohl vystoupit, ale prosím vás, chovejme se racionálně. Sejděme se zde za 30 dnů a můžeme se o těch věcech dále pobavit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu poslanci. Převzala jsem řízení schůze, všechny zdravím a k řečnickému pultíku může přistoupit další řádně přihlášený pan poslanec, Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit k prodloužení nouzového stavu a nejprve bych chtěl zopakovat, co vlastně nouzový stav je, abychom si to všichni dobře uvědomili. Je to krizový stav, který se vyhlašuje při živelních pohromách, ekologických a průmyslových haváriích nebo jiných nehodách a stavech, kdy jsou ve značném rozsahu ohroženy lidské životy, zdraví, majetkové hodnoty, případně vnitřní pořádek a bezpečnost. Ten dotaz by zněl následovně, samozřejmě na pana ministra vnitra: co z toho je nyní ohroženo? Je pravda, že tvůrci této legislativy, která spadá do let 1998, respektive 2000, s tímhle nemohli počítat, s tou migrační vlnou, a proto já ani tu odpověď, jestli jsou ohroženy životy - asi by se řeklo, že ne - jestli je ohroženo zdraví - také úplně ne, i když o oblasti zdravotnictví tam mluvit budu - jestli jsou ohroženy majetkové hodnoty - bezprostředně ne - a vnitřní pořádek a bezpečnost - také ne. Přesto ta migrační vlna je takový fenomén, že chápu, že vláda o ten nouzový stav žádá.

Nouzový stav jinak vyhlašuje vláda podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a může omezit práva osob podle vymezení v § 5 zákona č. 242/2000 Sb., o krizovém řízení. A nejsou to omezení malá. Lze omezit právo na nedotknutelnost osoby či obydlí, vlastnické a užívací právo k majetku, svobodu pohybu, svobodu pobytu, právo provozovat podnikatelskou činnost nebo i právo na stávku. Je to tedy velice silný nástroj a je pochopitelné, že by měl být pod kontrolou parlamentní.

Mimochodem, podle § 10 zákona č. 240 o krizovém řízení stanovuje dvěma ministerstvům přímo úkoly, co mají v tomto stavu dělat. A ono se to s dnešní dobou docela potkává. Je to jednak pro Ministerstvo vnitra to, že ministerstvo vede ústřední evidenci o pobytu osob, obyvatel a o přechodných změnách v evidenci osob, což je dneska velice důležité například ve vztahu k těm registračním centrům, a tam se ještě dostanu k tomu, s jakou kvalitou se ta práce tam vykonává a jestli ta evidence by neměla být trochu dokonalejší. Dále Ministerstvo vnitra podle tohoto paragrafu provádí kontrolu připravenosti ostatních ministerstev k řešení toho krizového stavu nebo té krizové situace. A tady chci velmi věřit, že to Ministerstvo vnitra dělá a že tam je meziresortní spolupráce a že ta příprava migračního plánu, o kterém jsme tady opakovaně mluvili, je právě Ministerstvem vnitra dobře koordinovaná a že to, co nám vláda, jak pevně věřím, předloží v několika dnech, že bude skutečně ne soubor slohových prací za jednotlivá ministerstva, ale naprosto koncepční materiál, který bude mít stejnou strukturu na všech ministerstvech. A dále Ministerstvo vnitra sjednocuje postupy v krizovém řízení.

Potom je tam také úkolováno v nouzovém stavu Ministerstvo zdravotnictví, které by mělo zajišťovat nákup a distribuci léčivých přípravků podle zvláštních předpisů, dále by mělo koordinovat - tam je to myšleno na ty akutní stavy - činnost záchranných služeb, akutních lůžkových zařízení, urgentních příjmů a specializovaných center, a zároveň by to ministerstvo mělo rozhodovat o rozsahu poskytované péče. Jenom připomínám, že v současnosti ministerstvo nerozhodlo o žádném omezení a jak pro naše občany, tak samozřejmě i pro běžence, které jsme registrovali v České republice, platí zcela nezkrácený nebo plný rozsah poskytovaných zdravotnických služeb, a je to dobře.

Když jsem řekl, že budu mluvit o zdravotnictví, tak si tady neodpustím zhodnocení, v jakém stavu jsme resort zdravotnictví předávali, a podotknu, že naši činnost nebo činnost naší menšinové vlády byla ovlivněna dvěma lety covidu, takže to, co jsme měli připravené v resortu zdravotnictví, bylo velmi ovlivněno covidovou krizí, ale přesto si vás dovolím zdržet tím, že vám tady řeknu výčet, co se podařilo.

My jsme v další omikronové vlně předávali během řešení covidu zdravotnictví stabilní finančně a po dlouhé době i personálně. Jenom připomenu, že v letech 2017 až 2021 se zvýšil přísun financí do zdravotnictví celkově z 322 miliard až na 550 miliard, což bylo v průměru o 46 miliard za každý rok Babišovy vlády. Jenom podotknu, že v letech 2010 až 2016 byl tento přírůstek financí do zdravotnictví 2,5 miliardy. Často je nám předhazováno, kam Babišova vláda posílala peníze. Takže přátelé, tady máte odpověď. Z velké části do zdravotnictví.***




Přihlásit/registrovat se do ISP