(14.30 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Dále jste zastavili prakticky očkování. Zase to může souviset s nouzovým stavem, protože bych byl strašně nerad, abychom ten nouzový stav museli aplikovat právě z důvodu problematiky zdravotnické. Ale ono se to může stát. Protože tím, že vy jste postoupili v očkování za těch sto plus něco dnů o necelá 2 % a vůbec jste nedokázali proočkovat seniory... A já tady připomenu jednu věc. Společně s kolegy, se kterými jsem spolupracoval ve zdravotnickém výboru v minulém období, tak konkrétně z června jsme měli usnesení zdravotnického výboru, kde jsme vyzývali vládu Andreje Babiše, aby zintenzivnila ve spolupráci s hejtmany očkování seniorů. To se stalo, vytvořily se očkovací týmy, výrazně se zvýšilo očkování seniorů, a mimochodem, to byl i zájem současného ministra Válka. I on prosazoval tu akcentaci očkování seniorů. A nic z toho se nestalo. A my si tady neseme teď docela velký problém, protože stále máme zhruba 300 000 neproočkovaných seniorů. A tímto si dovolím vyzvat vládu, aby tomu věnovala pozornost, a ne to jenom deklarovala. Takže tady jsou ty problémy, které se nějakým způsobem nepodařilo řešit.
Co musím ještě připomenout. Tady se všichni dneska tváříme, že covid skončil pro Českou republiku. Připomínám, že neskončil. Naši sousedé, kteří jsou na tom obdobně jako my, mu věnují dále velkou pozornost. A snad jenom jedno číslo. Za dobu vaší vlády zemřelo na covid 4 200 lidí, což je zhruba v průměru 40 lidí denně od té doby, co jste převzali vládu. Je to poměrně hodně, protože když si to přepočítáte dobou vlády Andreje Babiše v covidovém období, tak se dostáváme v tom přepočtu na poměrně podobné číslo. Čili těch úmrtí je mnoho, ta úmrtí jsou zbytečná, protože zasahují do té kategorie seniorů 65+, kteří měli být proočkováni, a nestalo se to. A je to velký problém. A když se na to opravdu podíváte a uvědomili byste si, že my jsme teď v době, kdy jsme už byli očkovaní, řada lidí má už třetí dávku, tak kdybychom byli v té době, kdy nám umíralo nejvíc lidí, v době, kdy jsme nebyli očkovaní, protože to očkování začalo v lednu loňského roku, tak prostě bychom teď byli na neuvěřitelně špatných číslech. A pro mě jako lékaře jsou špatná čísla i těch 30 mrtvých denně, kteří jsou stále mrtví na covid. Takže tady jenom upozorňuju - a zase to s tím nouzovým stavem souvisí - že s tím pandemickým zákonem na podzim zřejmě nevystačíme, že s velkou pravděpodobností přijde další mutace, že vůbec nevnímám, že by ministerstvo v tomto duchu něco dělalo, vyvíjelo nějakou přípravu. Nebo možná to dělá, ale vůbec o tom ani odbornou veřejnost, ani laickou veřejnost neinformuje.
No a teď abychom se vrátili k těm uprchlíkům, uprchlické krizi. Je potřeba s uvědomit, a to si myslím, že si ministerstvo uvědomuje, ale tvrdí, že to naprosto dobře zvládne - je to ta skutečnost, že proočkovanost Ukrajinců proti covidu je zhruba 34 %, je tam patnáctkrát vyšší výskyt tuberkulózy, je tam mnohonásobně vyšší výskyt HIV, je tam nižší proočkovanost dětí. A teď se dostávám do problematiky nástupu těch dětí do školek, škol a této problematiky. Protože to proočkování, a to bude velký úkol pro tuhle vládu, asi formou v rámci toho nouzového stavu, tady bych to viděl jako smysluplné pro resort zdravotnictví, nakoupit vakcíny, případně potřebné léky, bude to asi potřeba.
A nepopiratelně tady hrozí jedna věc a to je přetížení některých odborností. Vidíme to zejména u pediatrů, kde v průměru na jednoho pediatra je to přírůstek asi 75 dětí na jednu ambulanci, a oni už jsou dneska na hraně. A samozřejmě to není jenom otázka toho plošného propočtu, protože průměr 75 se nemusí zdát strašný, ale on může být hrozivý třeba ve Středočeském kraji nebo hlavním městě Praze a podobně, tam, kde koncentrace migrantů je vysoká.
Takže těch problémů, které tady jsou, je celá řada. A tohle všechno za současné situace, kdy rozpočet zdravotnictví přišel o 20 miliard, kdy přišlo - zatím - 300 000 státních pojištěnců, na které chcete od července dávat o několik set korun méně, než se dává doteď. A přitom se všichni usmíváte, zejména pak pan profesor Válek a tvrdí, že to všechno zvládneme, že všichni dostanou péči v úplně stejném rozsahu, že se neprodlouží čekací doby. A je to otázka dostupnosti inovativních léků, těch dražších pomůcek a podobně, co jsem tady předtím deklaroval za naše úspěchy. Takže ono se to prostě logicky moc nepotkává. A já bych si strašně přál, aby to ministerstvo zvládlo, ale to bude muset pustit pan Stanjura chlup. Bude muset dojít k rozpočtové změně a do zdravotnictví se budou muset ty peníze vrátit.
A teď abych to už mnoho nenatahoval, půjdu ještě k jedné věci a to je k té bezpečnosti. Bylo tady poměrně hodně řečeno, nicméně bych chtěl připomenout, že na jednání výboru pro bezpečnost 10. 3., což není tak dlouho, ale zase to není dva dny zpátky, jsou to už téměř tři týdny, jsme usnesením vyzvali vládu, aby předložila do 31. 3. ucelený migrační plán rozpracovaný na jednotlivé resorty. Na výboru byl přítomen pan ministr vnitra Rakušan a sám si o ten termín řekl. On si doslova řekl, že to stihne do 31. března, že to není schopen stihnout dříve, že dříve by dokázal předložit plán Ministerstva vnitra, ale jestliže chceme ucelený komplexní plán v nějakých etapách, s nějakou strukturou a od všech resortů, tak že by to mělo být do 31. 3., což je tento týden ve čtvrtek. Předpokládám, že pan místopředseda vlády nám tento ucelený plán představí, a rád věřím tomu, že když je tady tak málo ministrů, tak zřejmě už ten plán nějakým způsobem finalizují. Takže o tohle bych chtěl poprosit.
Zároveň se připojuji k tomu, co říkali moji kolegové, je to i můj názor, že tady já budu hlasovat maximálně pro 30 dnů. Nechci tady opakovat, jak jste nás v minulosti školili, jak jste nám to natahovali po týdnech, nebo vůbec ne, ale těch 30 dnů mi přijde přiměřených. Byla tady citována třeba paní Adamová Pekarová s tím, že není problém se sejít. My se taky rádi sejdeme, za těch 30 dnů přijdeme. Ale ten nouzový stav je natolik silný prostředek, že je třeba ho mít nějakým způsobem pod kontrolou.
A když jsem se díval do těch důvodů, které jste uvedli jako vláda pro aplikaci nouzového stavu na tu migrační krizi, tak já z toho vytáhnu dva důvody, ostatní tady byly řečeny, aby fungovaly KACPU, aby věci mohla vyřizovat Policie České republiky, aby bylo možné redistribuovat uprchlíky mezi jednotlivými kraji. Tam bych možná i polemizoval, na to by nouzový stav ani nemusel být. Ale jsou tam některé poznámky, které jsou důležité, a je to jedna výjimka ze zadávání veřejných zakázek, je to otázka právě těch nákupů ve zdravotnictví, ale může to být také otázka nákupů třeba i zbraní nebo potřeb pro Armádu České republiky. Tady bych citoval paní Černochovou z tisku: "Za Českou republiku platí, že pokud na trhu nalezneme rychle dostupnou techniku, která bude odpovídat našim strategickým dokumentům, nebudeme váhat a navrhneme vládě předložit změnu rozpočtu." Takže to je další věc, kde je možné zřejmě uplatnit nouzový stav. Tady bych jenom byl velmi rád, aby pokud budeme vojenský materiál nebo vojenskou techniku teď nakupovat, tak aby to bylo opravdu s naší strategií rozvoje armády a abychom nakupovali materiál, kterým chceme posílit naši armádu a zlepšit její bojeschopnost a připravenost se eventuálně bránit napadení třeba nějakým agresorem. Takže to je další věc. Čili chápu, že ta výjimka ze zadávání veřejných zakázek je namístě. ***
