(15.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Já se jenom chci ujistit, že platí přednost od pana předsedy Výborného, který je dlouho v pořadí. Rozumím. Pane ministře školství, prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Já vám upřímně, paní předsedkyně, prostřednictvím paní předsedající, přeji, abyste nebyla pozitivní, teď myslím covidově. Jinak jsem rád, že jste pozitivní.
Ta čísla. Vy voláte po strategii a my musíme vycházet z čísel, která máme. V tuto chvíli víme, že je zaregistrováno zhruba - pan ministr vnitra to bude k dnešnímu dni vědět přesně - 235 000 lidí, kteří dostali to roční vízum. Z těch 235 000 je v tuto chvíli 125 000 dětí ve věku od 3 do 18 let, které patrně nastoupí do škol. Tato čísla víme. Těch 5,2 miliardy je číslo, které vychází z tohoto čísla. Kdyby všichni z nich nastoupili do škol, jako že je jejich povinnost do 90 dnů zahájit povinnou školní docházku, tak kdyby všichni nastoupili, tak abychom na to byli připraveni. A to je to číslo 5,2 miliardy korun. Znova zopakuji, část z toho je asi miliarda, kterou počítáme na navýšení v tuto chvíli toho běžného provozu mateřských, základních a středních škol, tedy regionálního školství, prostřednictvím systému financování regionálního školství. 2,8 miliardy korun může být to číslo, které bude znamenat ty adaptační skupiny, což teď v tuto chvíli víme z terénu podle našich průzkumů, že ten počet dětí je asi třetina. Třetina jde do běžné výuky, dvě třetiny jdou do těch adaptačních skupin, kde mají ukrajinského učitele nebo ukrajinskou asistentku a prostě mají do června čas se adaptovat, to je to číslo 2,8 miliardy, plus zhruba miliarda na regionální školství, plus ten zbytek do 5,2 miliardy na ty kurzy češtiny. Je jasné prosím tady to číslo 5,2 miliardy?
Pak je číslo 17 miliard. To byla otázka jednoho média. Když si prostým poměrem přepočtete, jaké jsou náklady na školství obecně, když vám přibude 125 000 žáků, tak prostým poměrem k celkovým nákladům a k celkovému počtu žáků a studentů dosáhnete číslo 17 miliard. To by znamenalo ale, že 17 miliard je to maximum, kdyby tady byl ten maximální počet a celý rok. Znovu opakuji, že teď vycházíme z čísla těch zaregistrovaných 125 000. Nemohu vědět, jestli to číslo bude v květnu takové, nebo onaké. Teď pracujeme s tím, co máme. S tím, že to číslo 17 miliard je tím, že to nebude celý rok, tak je připraveno pro nějaký další nárůst. Ale ta relevantní čísla přímo z terénu zjistíme v okamžiku toho dotazníku nebo mimořádného přepočítání, které se dělá běžně na konci září, a z toho se určuje systém financování regionálního školství, tak teď ho navíc uděláme na konci března, nebo k 1. dubnu.
Pak jste se ptala, paní poslankyně, na očkování. To jsme tady taktéž řešili jak v interpelaci, tak tehdy při lexu Ukrajina. Co se týká očkování, tak pro ukrajinské žáky a studenty platí naprosto totožné podmínky s českými žáky. V případě, že někteří z nich nejsou očkovaní, musí se doočkovat. To zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví, které žádalo Evropskou unii o další vakcíny pro některé konkrétní nemoci. To se děje, na tom vláda pracuje.
Dále v případě, že třeba - vaše paní kolegyně z klubu měla strach, měla dotaz na tuberkulózu. To se často skloňuje. Na Ukrajině je na rozdíl od České republiky povinné očkování proti tuberkulóze. Ano, je velmi pravděpodobné, že mnohé ty děti nemají s sebou očkovací průkaz. V takovém případě Ministerstvo zdravotnictví umožňuje těm maminkám v případě, že jsou si jisté, že to dítě bylo očkováno, změřit protilátky a ty protilátky jsou uznávány jako očkování. Takže to je tento případ. Jinak se ukrajinských dětí týkají všechny podmínky úplně stejně jako u českých dětí, co se týká očkování.
Ředitelům bylo doporučeno, aby se snažili v případě, že ten počet ukrajinských žáků je větší, aby to udělali tak, aby nebyli odvislí od toho, jestli jednotlivá maminka zajde, nebo nezajde, najde, nebo nenajde dětského lékaře, tak aby povolali dětského lékaře do školy a snažili se nějak hromadně v poměrně krátkém čase ty děti, se souhlasem rodičů samozřejmě, vyšetřit přímo ve škole, a tím maminkám ulehčit tu situaci. To je naše doporučení jako ministerstva, které jsme školám dali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto se dostáváme k dlouho čekajícímu panu předsedovi klubu KDU-ČSL Marku Výbornému. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Nic se nestalo, paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já budu velmi stručný. Každý člověk asi občas dělá chyby, na tom snad ještě nemusí být něco úplně tragického. Chybou je, když tu chybu neumíme přiznat. Já bych tedy chtěl vaším prostřednictvím panu kolegovi Nacherovi i vám ostatním říci, že to, čím jsem argumentoval, je jedna z věcí, která se týkala toho, že ta minulá vláda jednou jedinkrát požádala o prodloužení nouzového stavu na více než 30 dnů. Není to pravdivá informace. Já jsem toto ověřoval. Bohužel došlo k chybě na straně podkladů z Legislativní rady vlády. Skutečně bylo požádáno 27. října do 5. prosince, nicméně ten předchozí nouzový stav končil 5. listopadu. Čili nebylo to fakticky na těch více než 30 dnů. Omlouvám se panu kolegovi Nacherovi prostřednictvím paní místopředsedkyně. Skutečně měl pravdu. Ač to může působit tak, že to bylo, tak to nebylo na více než 30 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než se vrátím k řádně přihlášeným v rozpravě, tak přečtu došlé omluvy. Jednak paní poslankyně Fischerová ruší svoji omluvu dnes od 14.50 hodin do konce jednacího dne. Dále paní ministryně životního prostředí Anna Hubáčková se omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Také pan poslanec Michal Zuna od 12.30 hodin ruší svoji omluvu.
Nyní tedy dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Pavel Bělobrádek, který se může již připravit a dojít ke svému pultíku. Prosím máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl zareagovat na některá vystoupení, která tady zazněla a která měla zřejmě souvislost s tím, o čem hovoříme.
Tak za prvé je samozřejmě možné prodlužovat o 30 dní pořád nouzový stav. Na druhou stranu možná je praktičtější ho dát na delší dobu a potom ho eventuálně zrušit. Protože tady paní předsedkyně říkala, že je vláda kontrolována Sněmovnou, to bezpochyby je, a konečně Sněmovna může ten nouzový stav i zrušit. Takže kdyby nebyl pak potřeba, tak k tomu dojít může. Jinak se možná budeme scházet déle a déle. To je první věc.
Ono srovnávat některá ta témata myslím není úplně správné. Protože viróza, která má poměrně značnou dynamiku a může se měnit skutečně během několika dnů či týdnů, je něco jiného než situace, která zde je. My jsme ve válce. Sice ne konvenční, ale jsme ve válce informační, kybernetické, ekonomické a podobně. Ta situace je zjevná v tom, že určitě neskončí za měsíc nebo za dva situace, kdy tady budou statisíce uprchlíků. Proč ten nouzový stav je, je zcela zjevné. Pro to, aby se mohly urychlit některé procesy v rámci veřejné správy tak, aby se nemuselo na všechno vypisovat výběrové řízení. Českých občanů se to dotkne v zásadě jen nepřímo. Takže z tohoto hlediska myslím, že je trošku škoda, že kvůli takové věci, která mi přijde spíš formální, jestli se sejdeme třikrát po 30 dnech, nebo jestli se sejdeme jednou a potom eventuálně podruhé, když to bude potřeba zrušit dříve, než je potřeba, tak je to možná škoda. Ale dobrá.
Pak bych zareagoval na paní kolegyni. No já si nemyslím, že politici se mají starat o lidi, a nemyslím si to sám. Já si dobře vzpomínám na filozofa Bělohradského, který již počátkem devadesátých let řekl: smysl politiky není starat se o lidi. A to opravdu není ani pravicový, ani křesťansko-demokratický filozof, který se velmi často vyjadřuje k politice. A myslím si, že právě Václav Bělohradský to popisoval, že politici mají vytvořit podmínky a pravidla, v kterých lidé potom žijí. ***
