(18.20 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
A já jenom upozorňuji ještě jednou, naposledy na tomto místě, že to je prostě nebezpečný precedens. Já jsem říkala, je to balanc na hranici, nemyslím si na rozdíl třeba možná od jiných kolegů, možná že je to i netaktické, co teď řeknu, že by to bylo neústavní, ale je to opravdu na té hraně a zavádíte tady možnost otevření toho časového prostoru. A jak tady říkal pan poslanec Nacher, tak je až ad absurdum, kde je tedy ta hranice vaše. Kdy to bude? Za pět měsíců, za rok, za dva roky? To řekl velmi hezky. Odpověď jsem neslyšela. Předpokládám, že ji ještě možná i uslyším. Ale v této neklidné době opravdu to není šťastný krok a mrzí mě, stejně jako to říkala předsedkyně našeho poslaneckého klubu paní Alenka Schillerová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, v této době bychom se měli bavit opravdu o jiných věcech.
Takže já samozřejmě končím a předpokládám, že tady i ještě jednou možná nějaké to slovíčko padne na úrodnou půdu a zvážíte to. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou je paní poslankyně Fischerová. A já mezitím přečtu omluvy. Pan poslanec Flek se omlouvá mezi 18. hodinou až půlnocí, pan ministr Gazdík se omlouvá mezi 17.45 až 19.30 z pracovních důvodů, stejně tak z pracovních to byl pan poslanec Flek, a paní poslankyně Voborská se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů. A paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní je z mého pohledu problematické. Nemáme dostatečné informace o tom, jak se vláda po tuto dobu vypořádá s problémy v oblasti školství a péče o děti. Řada z nich se ukazuje až postupně a je důležité, aby vláda pravidelně přistupovala před Sněmovnu a tyto otázky s námi diskutovala. Potíže vnímám aktuálně například v oblasti umisťování dětí do školek. Částečně na to už poukázala i paní předsedkyně Schillerová. Velká část českých rodin má už teď problémy najít pro svoje děti místo ve školkách a z mého pohledu pořád není dostatečně jasné, jak budou vznikat místa pro děti z Ukrajiny. Zaznělo tady zvýšení výdajů na školky. Není ale jasné, jak najdeme dostatek učitelek ve školkách, které budou kvalifikovaně a ochotně ve školkách pracovat a o děti se starat.
Dalším problémem, který je ve skutečnosti se školstvím potřeba řešit, je ochrana zdraví ukrajinských a českých dětí. Jak víme, na Ukrajině je trochu jiné očkovací schéma než v Čechách. Na ukrajinské děti se sice vztahují, jak tady pan ministr Gazdík zmínil, stejné podmínky jako na české děti. U dětí, které už ale chodí na základní školy, nemáme efektivní nástroj, jak zjistit, zda jsou tyto děti očkované. Základní školy totiž očkování na rozdíl od školek standardně nekontrolují. Toto jsou všechno problémy, na které se musíme připravit. Je potřeba zajistit důstojné podmínky pro výchovu a vzdělávání ukrajinských dětí, ale nemůže to být na úkor dostupnosti těchto služeb českým dětem.
Slyším tu spoustu slov, ale mezi nimi žádné konkrétní kroky, jak toho chceme dosáhnout. S ohledem na vážnost celé situace si myslím, že by bylo nejen dobré, ale především vhodné a slušné, kdybychom od vlády měli po 30 dnech další žádost o prodloužení nouzového stavu, při které by nám vláda shrnula, jak se s těmito problémy vypořádala. Měli bychom tak příležitost analyzovat a reagovat tak i na nové problémy, které možná ještě vzniknou a bude je nutné řešit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A já ještě upřesňuji omluvu pana poslance Fleka, která není od 18. hodiny, ale až od 19. hodiny do půlnoci. A nyní prosím dalšího vystupujícího a to je pan poslanec Mašek. Opět upozorňuji, že může mít pouze dvě vystoupení, toto je tedy to druhé.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové. Já jsem avizoval při svém prvním vystoupení, že vystoupím ještě jednou, a to s návrhem doprovodného usnesení. Dovolte mi prosím, abych toto doprovodné usnesení načetl. Má tři body.
První bod. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o předložení komplexního migračního plánu do 31. 3. 2022. Tento bod je předkládán v souladu s usnesením výboru pro bezpečnost z 10. 3. 2022, kde byl schválen.
Druhý bod. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o intenzivní diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. I tento bod je předkládán v souladu s usnesením výboru pro bezpečnost z 10. 3., kde byl také schválen.
A třetí bod. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o předkládání seznamu všech veřejných zakázek, kde vláda využije nouzový stav k možnosti nákupu bez výběrových řízení. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A poprosím dalšího, kdo je přihlášen do rozpravy. Byla zde paní předsedkyně, stahuje. Pan zpravodaj rovněž ne. A pan poslanec Haas. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuji mnohokrát za slovo. Já podruhé a naposled v dnešní rozpravě. Přihlásil jsem se pouze proto, že v dnešní rozpravě není umožněna faktická a směřovaly na mě některé dotazy od kolegů, tak by mi přišlo nekorektní z těch dotazů utéct a neodpovědět, to je jediný důvod, myslím, že bych se časově vešel i do té faktické.
Byl tady dotaz na mě, jak si představuji při tom svém výkladu, kdy v té opravdu větě druhé nevidím explicitně přesně vymezenou číslovkou nebo datem vymezenou lhůtu, jak si představuji kontrolu Parlamentu. No, tvůrci ústavního zákona o bezpečnosti České republiky z roku 1998 tu kontrolu nastavili dvěma pravidly. A tak si prostě řekněme, tak to je. Jedno pravidlo vyplývající z článku 5 odst. 4 a z článku 6 odst. 3 je možnost Poslanecké sněmovny - a to nemá nic společného s většinou v Poslanecké sněmovně, to je právní krok - má právo nouzový stav Poslanecká sněmovna kdykoliv zrušit. To je první, ona silnější pojistka, tak to prostě ústavodárci v roce 1998 nastavili. A ta druhá, řekněme pořádková pojistka, je samozřejmě informační povinnost vlády vůči Poslanecké sněmovně o vyhlášení nouzového stavu. (V sále je silný hluk.)
Druhá poznámka, nebo druhý dotaz, který na mě směřoval se týkal toho, zda opravdu nevidím ve druhé větě článku 6 odst. 2 mezeru v právu? A tady si tedy dovolím - já ji tam nevidím. Nevidím. Podle mě zase to byla vůle ústavodárce, že do prodloužení nouzového stavu onu explicitní číslovku nedal, a mezitím jsem si dohledal, aby to nebyl jenom individuální Haasův názor, tak jsem si vyhledal tady v parlamentní knihovně dva nejrespektovanější komentáře k ústavnímu zákonu o bezpečnosti České republiky. Jsou to oba dva komentáře z nakladatelství Wolters Kluwer, jeden z roku 2015, jeden z roku 2019. Autorský kolektiv...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, omlouvám se, ale poprosil bych všechny kolegy a kolegyně v sálu, aby se ztišili, aby za prvé měl pan poslanec dostatek prostoru a klidu na to, aby přednesl, co chce, a aby i ostatní slyšeli. Děkuji.
Poslanec Karel Haas: Je to kolektiv autorů kolem předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, stávajícího předsedy ÚOHS Petra Mlsny a tak dále. To znamená, jeden respektovanější autor vedle druhého. A dovolím si dvě krátké citace.
Ustanovení o časovém vymezení odst. 2 se jeví jako nesporná a nekomplikovaná. - Jedna citace. Druhá citace: Co se týče časového omezení, zde nevznikají žádné výkladové otázky a dle textu ústavního zákona musí být vymezení určité míněno dostatečně přesné... a pokračuje to dál. Jinými slovy, mnohonásobně ctihodnější právníci, než je řadový poslanec Haas a řadový právník Haas, potvrzují ve vydaných respektovaných komentářích k ústavnímu zákonu České republiky, že mezera v právu v článku 6 odst. 2 opravdu není. ***
