(10.00 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
A ty otázky zní: Proč vlastně obyvatelé obcí postižených výbuchy potřebovali právníky? Copak jim stát nevyšel okamžitě vstříc a neposkytl spravedlivé odškodnění? Copak hned po výbuších nepřiběhl tehdejší ministr financí Babiš a jeho kolegové z ANO a nepostarali se o občany? Toto jsou skutečně zajímavé otázky kolem Vrbětic. A řekněme si odpovědi: Lidé z Vrbětic a okolí potřebovali právníky, protože stát je nechal na holičkách. Stát vyplatil každému evakuovanému jako jednorázovou dávku pouze 3 000 korun, což je částka opravdu směšná, a pak se stát prostřednictvím Andreje Babiše a dalších lidí z ANO usilovně bránil dát i jednu jedinou korunu navíc. A pokud byste se spojili se starosty postižených obcí, tak byste se dozvěděli, kolikrát byli v Poslanecké sněmovně, kolikrát zde pan starosta Hověžák vystupoval, kolikrát žádal o to, aby jim stát pomohl, jak navštívil paní ministryni Alenu Schillerovou a obce žádaly o odškodnění a odpověď byla: žádné peníze nedostanete. Obce by samozřejmě dotační peníze chtěly, ale tehdejší vláda je nevyslyšela.
Tady se možná pan tehdejší premiér může bránit tím, že za to mohou sociální demokraté a tehdejší premiér Sobotka. Ale když se tedy nezvládla vláda čestně vyrovnat se situací ve Vrběticích, vláda premiéra Sobotky, tak to snad mohla udělat vláda následující, tedy vláda Andreje Babiše. Není to pravda? zní moje otázka. Jenže ani Sobotkova vláda, ani vláda premiéra Babiše se o lidi starat nehodlala. Jen připomínám, že výbuch ve Vrběticích byl v roce 2014. Celých sedm let ani vláda premiéra Sobotky, ani vláda premiéra Babiše nekonaly.
Pojďme se tedy bavit a debatovat o skutečné ostudě, o ostudě, za kterou se ještě nikdo ani náznakem neomluvil. A tady je třeba se ptát tehdejšího premiéra Babiše, paní ministryně financí Schillerové a dalších tehdejších vládních činitelů: Jak jste mohli dopustit, že se čeští občané roky a roky a další dlouhé roky museli doprošovat státu, aby jim byly škody po výbuších ve Vrběticích nahrazeny? Uvědomujete si, jak to bylo necitlivé, nespravedlivé, jak neslušné jednání to z vaší strany bylo?
Vy tady chcete stavět na pranýř pana Polčáka. To je tedy opravdu neuvěřitelná drzost! (Neklid v řadách poslanců ANO a SPD.) On se obcí ujal a ty věci potom měly rychlý spád. Vy jste svou nečinností, svou arogancí a nezájmem o dopady tragédie na občany prohloubili jejich problémy a neštěstí. A teď se zde stavíte jako výkvět spravedlivých? Musím to zopakovat ještě jednou: je to od vás neuvěřitelná drzost. Nebýt poslanců a jejich návrhu zákona o odškodnění občanů, vláda ANO Andreje Babiše a Aleny Schillerové by těmto lidem, těmto obcím a kraji nedala ani korunu. Taková je pravda. Za ni by se měli lidé z ANO stydět. Za to by se měli omluvit občanům. A místo toho zde utrácíte peníze daňových poplatníků za zcela zbytečnou mimořádnou schůzi. Děkuji za pozornost. (Potlesk z koaličních řad.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji paní místopředsedkyni Poslanecké sněmovny. Pouze v tuto chvíli vidím, protože zastupuji, že další, kdo se s přednostním právem hlásí, je předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, než se dostanu k tomu, co jsem si tady poznamenal, chtěl bych reagovat, prostřednictvím paní předsedající, na projev mé předřečnice, a to ve dvou rovinách.
Ta první je, že vlastně říká, že tady utrácíme peníze daňových poplatníků. Paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající, my jsme zástupci lidí, občanů, kteří nás volili, stejně tak jako vás, a ti lidé po nás chtějí, aby se tyto věci vysvětlily. To není to, že bychom si něco vymysleli my, ale prostě my i vy máme spoustu dopisů, spoustu telefonátů a lidé chtějí vědět, jak to s panem Polčákem skutečně je. A říkat, že to tady nemáme řešit, je politická arogance. Je to podobná politická arogance, jako když říkáte, že si schválíte nouzový stav rovnou na 58 dnů, protože po 30 dnech by to byly jenom zbytečné kecy a zbytečná ztráta času. To přece není pravda. To jsou věci, o kterých tady musíme diskutovat, a tak to prostě ve všech parlamentech je. To byla první rovina, kterou jsem chtěl shrnout.
Druhá rovina vašeho projevu dnes byla ta, že jste řekla, že vlastně všechno, co pan europoslanec Polčák udělal, bylo správně, bylo to v pořádku, nemá se za co stydět, je to pravý džentlmen. Já jsem přesvědčen, že to tak není, a budu se to snažit tady vysvětlit. Nevysvětlené problémy a kauzy hnutí STAN nás provázejí jako nekonečný seriál doslova dnes a denně po celé toto volební období. A samozřejmě mají své kořeny i v hlubší minulosti. To, co tady řešíme dnes, se nestalo jenom dnes, jsou to dny, měsíce, roky zpátky, kdy se tyto kauzy začaly vyvíjet. V podstatě se dá říci, že problémy s financováním, utajováním informací a všudypřítomný lobbing na hranici zákona a možná i za ní, to musí říct někdo jiný, asi orgány činné v trestním řízení, jsou tou nejpřesnější charakteristikou současného a minulého hnutí STAN, jehož jsou poznávacím znamením nahrazujícím u něj absenci politického programu a reálné politické práce pro občany.
Předáci hnutí, včetně pana Polčáka, si prostě ze svého politického angažmá pod populární hlavičkou Starostů, ačkoliv zdaleka nereprezentují všechny starosty v zemi, jejichž titul si pouze uzurpovali a uzurpují pro sebe, udělali výhodný byznys, jakési perpetuum mobile na peníze a vliv, které je založeno na tom, co verbálně a falešně odsuzují, tedy hlavně na masivní kumulaci funkcí. Koneckonců je to vidět: říkají si Starostové, a jejich politické angažmá je dovedlo až do vlády na pozici ministrů a vicepremiérů. Takže možná by byl čas uvažovat, že by se název hnutí mohl změnit na Vicepremiéři, ministři, starostové a nezávislí. Například byznys pana Polčáka je založen na sloučení a využívání, či spíše zneužívání jeho mandátu a rolí europoslance, advokáta a dlouholetého předsedy Sdružení místních samospráv, které nijak neodděluje, ale naopak spojuje a využívá k masivnímu lobbingu a především pak ke kumulaci vlastních příjmů, zejména z veřejných peněz.
Já se ptám, jestli by pan Polčák, pokud by nebyl jedním z funkcionářů hnutí STAN, pokud by nebyl europoslanec, pokud by neměl přímé vazby a kontakty na politiky v České republice, jestli by lobboval za zákon o odškodnění ve Vrběticích a jestli by mu ti starostové také naslouchali? Já si myslím, že to je jasný střet zájmů, kdy pan Polčák spojil dvě své funkce, a to funkci politika a advokáta, spojil politiku a byznys. Spojil to, co vy jste tak kritizovali na devadesátkách, co jste tak kritizovali později, a teď se nám to vlastně vrací zpátky v podobě hnutí STAN. ***
