(9.20 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Táži se vás, pane místopředsedo, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak. Přivolám tedy kolegyně a kolegy z předsálí a poté dám následně hlasovat.
Dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak bylo načteno panem místopředsedou Milošem Novým. Víme všichni, o čem hlasujeme? Nikdo nerozporuje, nemá námitku?
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak zde zaznělo? Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 62, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 141, proti nikdo. A já konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Vám, pane místopředsedo, děkuji za přednesení tohoto bodu.
Přečtu další omluvenky: dnes od 8 do 10 hodin z důvodu jednání se omlouvá poslanec Josef Flek a dále 29. 7. 2022 na celý jednací den z rodinných důvodů se omlouvá poslanec Vít Kaňkovský.
Otevírám další bod dnešního jednání, a tím je...
Ještě než otevřu další bod, poslanec Flek ruší svou omluvenku.
A já tedy přistoupím k tomu, že otevírám
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dne 2. února 2022 schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2001 Sb., tedy stavební zákon. Předkladatelem návrhu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem návrhu tohoto zákona je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu a státních krajských stavebních úřadů. Naopak je zachováno zřízení a naplňování Speciálního a odvolacího stavebního úřadu, který by měl začít vykonávat svou působnost od 1. 7. roku 2023.
Návrh zákona zavádí takzvané přechodné období, kdy od 1. 7. 2023 bude Specializovaný a odvolací stavební úřad povolovat vyhrazené stavby, tedy stavby, které jsou uvedené v příloze číslo 3 k novému stavebnímu zákonu, především tedy stavby liniové, již podle nového stavebního zákona. Ostatní stavby se budou do 30. 6. 2024 povolovat dle dosavadních právních předpisů.
Zakotvením přechodného období dojde k zajištění dostatečného časového prostoru pro změnu struktury stavebních úřadů provedenou připravovanou institucionální novelou stavebního zákona a zároveň se tím poskytne dostatek času pro softwarové a materiální dovybavení obecních a krajských úřadů, u kterých by měla být podle připravované institucionální novely ponechána působnost stavebního úřadu. Dělená účinnost pomůže také hladkému náběhu digitalizace a spuštění informačních systémů státní správy. Zároveň poskytne více času na proškolení zaměstnanců stavebních úřadů na úrovni obcí i krajů, a v neposlední řadě usnadní spisovou rozluku stavebních úřadů a archivaci.
Předkládaný návrh zákona představuje formální úpravu původního poslaneckého návrhu poslanců Bartoše, Kupky, Věry Kovářové, Jana Jakoba a Marka Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění nový stavební zákon, což je sněmovní tisk 63, jehož projednávání bylo přerušeno. Dne 25. 3. 2022 byl tento vládní návrh novely stavebního zákona, který je veden jako sněmovní tisk 137, schválen v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, následovalo projednání výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. To se uskutečnilo dne 14. dubna 2022.
Výbor usnesením doporučil Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 137 projednat a schválit ve znění dvou pozměňovacích návrhů. První pozměňovací návrh vylučuje použití Portálu stavebníka pro administraci řízení u vyhrazených staveb, jelikož Portál stavebníka ještě nebude v danou chvíli funkční. Druhý pozměňovací návrh odsouvá účinnost zavedení části sedmé zákona týkající se informačního systému veřejné správy na 1. ledna 2024, jelikož není reálné spuštění začátkem roku 2023.
Závěrem si dovolím upozornit, že předmětem této novely není zásadní věcná změna nového stavebního zákona, ta je projednávána samostatně, přičemž mezirezortní připomínkové řízení věcné novely k tomuto materiálu probíhá od 7. dubna do 9. května tohoto roku. Zároveň bych chtěl říci, že skutečně - a na to bych chtěl apelovat - se jedná o část, kde se v jisté míře odsouvá nebo odkládá naplňování jedné části zákona, posouvají se tam termíny.
Znovu, toto není věcná novela toho zákona, neměl by být nositelem žádných dalších změn. Jedná se o jednoduchou úpravu. Ostatně i v tomto směru jednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/1. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslankyně Klára Dostálová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy aby zdůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové. Co se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tisk 137, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny projednal tento tisk 137, tedy vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., na svém jednání 19. dubna 2022 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatými pozměňovacími návrhy.
Pro podaný pozměňovací návrh z dílny Ministerstva pro místní rozvoj poslancem Bartošem hlasovalo 10 poslanců, 2 byli proti a 3 se zdrželi. Pro usnesení sněmovního tisku 137/1, které doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatým pozměňovacím návrhem, bylo hlasování stejné.
Pozměňovací návrh, který podal poslanec Ivan Bartoš, řeší odložení termínu účinnosti některých ustanovení v části šesté stavebního řádu, která stanoví povinnosti používání informačních systémů stavební správy ve stavebním řízení od 1. 7. 2023 a účinnost části sedmé stavebního zákona. Navrhuje se posun účinnosti na dobu do 1. 1. 2024, která je podle předkladatele nutná k realizaci a základnímu otestování informačních systémů stavební správy. Týká se tedy tento pozměňovací návrh zejména oblasti digitalizace. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. S přednostním právem paní zpravodajka, poté poslanec Kolovratník, poslankyně Peštová a poslanec Stržínek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji ještě jednou za slovo. Nyní tedy už jako poslankyně, byť s přednostním právem jako zpravodajka. Máme dnes opět na stole vlastně v rámci druhého čtení změnu stavebního zákona. Skutečně znovu bych chtěla apelovat na vás na všechny, abychom si odložení účinnosti stavebního zákona opravdu velmi důkladně rozmysleli.
Ráda bych znovu trošičku zabrousila do historie, abychom si pořád připomínali a uvědomovali, v jaké situaci se nacházíme. Současný - dosud účinný - stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněný více než 25 novelami a je poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie, a to jak v mnoha typech různých povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti, kterou judikují soudy, a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. ***
