(11.00 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Ale pojďme si říct jednu věc a pojďme si ji říct s určitou mírou pýchy - a teď se nebavím o politické straně ani o politické reprezentaci. Česká republika to zvládla, Česká republika zvládla přijmout více než 3 % své populace, dát jim ubytování, zázemí, bezpečí, jídlo. Zvládli jsme to. Můžeme být pyšní na naše lidi, nesmíme se nechat zviklat xenofobními výkřiky, musíme si uvědomit, že pomáháme válečným uprchlíkům, hlavně matkám s dětmi. Dětí je tam téměř 45 % a z dospělé populace, z té dospělé populace, ať někdo zas nezpochybňuje matematické výpočty, je 80 % žen. To je skladba těch, kteří sem přicházejí. Nejsou to žádní vyžírkové, a pokud se objeví nějaký přečin nebo někdo kdo nemá na tu dávku nárok, tak ji také v České republice nedostane. Řešíme i to, jakým způsobem zpřísnit druhou až šestou dávku, aby lidé neměli motivaci se vracet. Bude vázána na pevné ubytování a prokázání ubytování v České republice. A tu první dávku - hledáme s panem ministrem práce a sociálních věcí cestu, jak v případech, kdy stát poskytuje jídlo a ubytování na své náklady, by tato finanční dávka mohla být nahrazena pouze zaopatřením jídlem a základním materiálním zaopatřením, aby klesla motivace lidí přicházet do České republiky pro dávku.
Děkuji hasičům, děkuji policistům, děkuji všem úředníkům, děkuji všem občanům České republiky, neziskovému sektoru. Děkuji všem, kteří byli schopni pomoci a vytvořit systém, který v České republice obstál, vytvořit systém, který funguje a který to zvládne i v dalších týdnech a měsících, protože strategie, kterou pro zvládání této krize máme, je kvalitní, otevřená. Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já děkuji vám, pane ministře.
Než budeme postupovat v rámci přednostních práv, jejichž přihlášky eviduji, přečtu omluvy. Dnes od 13.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Špičák, dále dnes od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bureš, dnes od 12 do 16 z důvodů návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Lukáš Vlček, dnes mezi 11.30 a 14. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Ivana Mádlová. Dále se zpožděním načítám omluvenku pana ministra Víta Rakušana od 10 do 10.30 a od 12 do 17 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Milada Voborská.
Nyní v rámci přednostních práv vystoupí pan ministr Petr Gazdík. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mně, abych vás ve stručnosti provedl tím, co se dělo ve školství v posledních třech měsících, jakým způsobem školství zareagovalo na příchod ukrajinských uprchlíků. Na začátek bych předřadil, že nepomáháme ukrajinským běžencům a ukrajinským dětem na úkor českých dětí a jejich rodičů. Jsou strany a jsou jedinci, kteří se xenofobně snaží podsouvat toto tvrzení, ale není to pravda. Je to jasně vidět na tom, že jsme předřadili zápisy do českých škol a školek pro české občany, čeští občané mají zápisy do škol a školek dříve než ukrajinské děti. A vy, kteří sedíte v této Sněmovně, jste pro to ve své valné většině hlasovali. V mateřských školách bylo k poslednímu dubnu bezmála 13 000 volných míst, v základních školách přes 150 000 volných míst. Prozatím jsme to zvládli. Zvládli to především učitelé, ředitelé škol, ale i zřizovatelé, kterým bych chtěl poděkovat za jejich kreativitu, za jejich neuvěřitelnou invenci, jakým způsobem individuálně pečují o každé ukrajinské dítě a snaží se najít to, co pro konkrétní dítě je nejlepší.
Pokud část opozice najela na rétoriku: Upřednostňujete Ukrajince na úkor našich občanů, pak je třeba říct: Není to pravda. Pravdou je, že ve třídě bude třeba o něco málo více žáků, pravdou je, že se někde budou muset možná od září učit na směny, ale Ukrajina je ve válce, Ukrajinu napadla Ruská federace a my buď pomůžeme, nebo jasně řekneme: My pomáhat nebudeme. Asi tušíte, že jako ministr školství budu vždy upřednostňovat to první, abychom pak nebyli jako ve známém satirickém seriálu - poskytneme jim veškerou podporu kromě pomoci.
Reagovali jsme okamžitě a jsme za to uznáváni v Evropské unii. Už 21. března začal platit lex Ukrajina, opatření ve školství, za což bych i vám, kolegyně a kolegové napříč politickým spektrem, chtěl poděkovat. Umožnil vstřebat nápor dětí, rozvázal ředitelům ruce, umožnil výjimky. Okamžitě jsme začali zjišťovat volné kapacity škol v jednotlivých regionech. Máme podrobné informace, máme mapy, jsme vybaveni daty a připraveni na 1. září. To, co je velká neznámá, je to, co se bude dít dál, jestli konflikt na Ukrajině se postupně uklidní a skončí do 1. září a 1. září tu budeme mít třeba polovinu dětí, nebo bude konflikt dále gradovat a budeme tu mít 1. září zhruba dvojnásob dětí. Chystáme se na obojí.
Zahájili jsme jazykové kurzy pro děti a mladé lidi různými cestami. Pro výzvy na poskytnutí kurzů jsme alokovali 150 milionů korun. Umožnili jsme ukrajinským středoškolákům přihlásit se na české střední školy. Podle některých byly pro ně podmínky moc mírné, podle jiných naopak moc tvrdé. Za mě je to známka toho, že nastavení bylo vyvážené. Uvolnili jsme pro školy peníze, navyšujeme rezervy krajských úřadů pro činnosti škol. Pro období do srpna jsou to 2,3 miliardy korun, pro období na září a prosinec induktivní náklady činí až 5,9 miliardy korun. 11. dubna jsme vyhlásili výzvu na poskytnutí dotace na podporu volnočasových adaptačních skupin pro děti od 3 do 15 let ve výši 1,25 miliardy korun. Při financování vysokých škol bude zohledněn počet ukrajinských studentů přijatých ke studiu. Náklady jsou spočítány v tuto chvíli na 1,29 miliardy korun. Začátkem května jsme s ukrajinským ministerstvem dohodli, že školní docházka v České republice bude dětem uznána po návratu na Ukrajinu.
Co nás čeká a co musíme udělat: míst ve školách máme dost, jen se bohužel volné kapacity nekryjí s místy ubytování a s místy, kde maminky seženou snadno práci. To je úkol, který řešíme nyní. Musíme ulehčit Praze a prstenci kolem Prahy, tam je situace skutečně nejvážnější. Stále držíme strategii, že nechceme vytvářet enklávy ukrajinských tříd a škol. Chceme vzdělávat ukrajinské děti v českých třídách. Jak nás upozorňují veškeré expertní panely a expertizy, že z hlediska vyhnutí se budoucím problémům, vytváření různých ghett, je nejlepší integrace do českých tříd. Ne všude to půjde, někde to půjde lépe, někde hůře, někde ty možnosti jsou, někde jsou menší. Naším úkolem je v tuto chvíli připravit zákon lex Ukrajina 2, který to umožní a o kterém předpokládám, že v příštích dvou měsících budeme i v této Sněmovně diskutovat.
Je nutné věnovat pozornost mladistvým uprchlíkům ve věku 15 až 18 let, na které se již ze zákona nevztahuje povinná školní docházka, a místní samosprávy se mnohde bojí sociálních nepokojů, neboť se očekává, že i nízké procento z nich se stane součástí pracovního trhu vzhledem k neznalosti českého jazyka, obavy z neznámého prostředí.
Na závěr bych chtěl říct, že situaci zvládáme a zvládneme. Chtěl bych ještě jednou poděkovat ředitelům, učitelům, asistentům, ukrajinským pomocníkům i všemu personálu škol i školek, jimž patří velký dík. Zvládli jste to skvěle. Děkuji vám za to. Nestrašme prosím kolapsem, žádný nenastane. Děkuji za pozornost. ***
