(12.50 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Jenom si třeba vezměme to, že jsme i plánovali s tím spojenou digitalizaci. To jsou ty čtyři pilíře, které má Ministerstvo pro místní rozvoj ve své plné gesci, ať už je to digitalizace procesů čili stavebních postupů, nebo digitalizace dokumentů, případně na geoportál nebo digitální mapy, doufám, že si to všechno vybavuju správně. I to všechno bylo navázáno na jedno datum a to datum bylo 1. 7. 2023. Teď se to tedy všechno posouvá. Takže něco se posouvá o půl roku, něco se posouvá o rok, něco pojede podle našeho režimu, něco pojede podle nového režimu. Větší chaos jsme do toho už nemohli vnést. Proto jsem třeba i překvapen, že pravděpodobně neprojde, pokud nenastane nějaký zázrak, pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka, je to ta B pětka, která se alespoň snaží už v tomhletom zmatku zatáhnout za ruční brzdu a snaží se dát do jednoho režimu veškerou kritickou infrastrukturu, to znamená, abychom dálnice neposuzovali podle jednoho zákona a silnice první třídy podle zákona jiného. Neříkám, že to je nejgeniálnější řešení, ale v celém tom chaosu, který v tuto chvíli vzniká, je to alespoň trochu snaha dát ty věci do pořádku a dát tomu alespoň jednotný řád. Děkuji za možnost vystoupit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený, nicméně hlásí se paní zpravodajka, ta může samozřejmě vystoupit kdykoli v průběhu obecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já ani ne tak jako zpravodajka, ale jako poslankyně bych se ráda ještě znovu vyjádřila, a znovu to zkusím. Znovu to zkusím, už opravdu ale ne tak dlouze, ale znovu zkusím obrátit vaši pozornost k tomu, co se dneska snažíme odložit.

Nový stavební zákon měl především zrychlit a zjednodušit stavební řízení a odstranit přebujelou byrokracii. Nový stavební zákon potřebujeme všichni, abychom se mohli poprat s krizí dostupného bydlení, dostavět dálniční síť a další strategické stavby státu, ale i efektivně začít čerpat obrovský balík peněz, protože pro příští období se nám podařilo vyjednat historicky největší balík, a to zhruba 1 bilion korun. Samozřejmě pokud bychom zakonzervovali dosavadní postupy, tak to budeme horko těžko naplňovat. Musíme zároveň podpořit konkurenceschopnost země, aby nám investoři neutíkali do zahraničí. Všichni musí vědět, ať už je to investor - stát nebo investor - občan, zda mohou stavět, či nikoliv, a to včetně odvolání a soudního přezkumu, a to nejpozději do jednoho roku.

Principem nového stavebního zákona, který se dnes snažíme odložit o jeden rok, je zejména integrace dotčených orgánů, žádný ping-pong mezi úřady. Ochranáři životního prostředí i památkáři si udrží svůj vliv, protože jsme to nastavili tak, že tam, kde jsou zvlášť chráněná území nebo jde o zvlášť chráněné památky, samozřejmě nejsou integrovány, na druhou stranu běžné stavby jsou integrovány do stavebního úřadu a bude samozřejmě povolení životního prostředí pod stavebním úřadem. A i v novém stavebním zákoně to jde jedním povolením, to znamená, ty novinky, které se tady říkají, už jsou zakomponovány do nového stavebního zákona.

Všichni občané očekávají lepší služby od úředníků. V současné době stavební úřady jenom na obecní úrovni zaměstnávají zhruba 7 000 lidí. Vzhledem k tomu, že skutečně dochází k odstranění byrokratických postupů, navazujeme na apelační principy, odstraňujeme ping-pong, takže samozřejmě každý starosta, se kterým jsem mluvila, říkal, že jim je jasné, když si to přečetli, že ze čtyř lidí budou reálně potřeba dva, to znamená, nový stavební zákon počítá zhruba 4 000 až 5 000 lidí. Zároveň jednotná soustava měla kouzlo jednotného metodického vedení a samozřejmě odstranila přebujelost a nepřehlednost počtu stavebních úřadů, protože jak už jsem několikrát říkala, máme obecní stavební úřady, speciální stavební úřady pro různé druhy staveb, jako jsou vojenské, drážní, vodoprávní, takže těch stavebních úřadů v České republice je zhruba 1 300. To skutečně není možné takto dál udržet, a proto jsme šli cestou regulace jednotlivých stavebních úřadů.

Dnes stavebník - investor potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení, nezřídka i vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury, závazná stanoviska, vyjádření dotčených orgánů. Na všechno toto reaguje nový stavební zákon, aby skutečně investor komunikoval pouze s jedním úřadem, a to stavebním úřadem. To znamená, že investor bude potřebovat jedno povolení jediného úřadu a stavební úřad bude vyřizovat všechny dokumenty.

Samozřejmě je pro nás i velmi důležité, aby místo štosu dokumentů byla jedna elektronická žádost, to znamená, aby všechny úkony mezi stavebníkem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné nebo technické infrastruktury probíhaly elektronicky. Už jsme tady o tom hovořili, základem je Portál stavebníka a tak dále.

Vzhledem k tomu, že vy skutečně nereflektujete to, že návrh, kterým se dneska zabýváme, má velké právní nedostatky, odkládáme účinnost něčeho, co je účinné, zapomnělo se na změnový zákon. Zkusím znovu obrátit vaši pozornost k tomu, abyste zavnímali, co se všechno může stát. Tím, že se zapomnělo na změnový zákon, všechny složkové zákony - vezměte si například vodoprávní ochranu. Když se podíváte do tohoto složkového zákona, tam je napsáno, že 1. 7. 2023 si pro vodoprávní povolení, ať už je to stát, nebo občan, půjde na Nejvyšší stavební úřad. A protože jsme změnový zákon nezměnili, toto zůstává v platnosti, ale on nebude mít kam jít, protože žádný Nejvyšší stavební úřad neexistuje. Toto není posunuto o ten jeden rok. Váš pan ministr Šalomoun řekl, že to překleneme výkladově. To jsem zvědavá, co s tím budou dělat soudy, až se výkladově bude řešit, že - sorry, občane, tady Nejvyšší stavební úřad neexistuje, my vám ho vydat nemůžeme, běžte si tam, kde jste zvyklí, ale tam, kde jste zvyklí, to může být třeba i přenesená působnost, ale protože zákon to už určil někam jinam - jsem zvědavá, jaká bude i debata s Ministerstvem vnitra, kdo tu přenesenou působnost zaplatí. Takže to jsou jenom věci, na které jsem chtěla upozornit.

Druhý problém - a znovu prosím o zvážení toho všeho - je, že skutečně rozdělujeme ty stavby. Dálnice budeme jako vyhrazenou stavbu povolovat podle nového stavebního zákona, to znamená pod specializovaným stavebním úřadem, silnice první třídy budeme povolovat podle starého zákona. To znamená, budou nám tady na poli staveb fungovat dva zákony. Bude to skutečně působit obrovské množství problémů.

Vzhledem k tomu, že se dneska nemohl zúčastnit projednávání pan poslanec Kolovratník, který by určitě rád přiblížil pozměňovací návrhy, které předložil, tak já bych vás tím velmi ráda provedla - ne jako zpravodajka, ale jako poslankyně - za kolegu Kolovratníka, protože byly předloženy pozměňovací návrhy.

Za prvé z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, které si osvojil garanční výbor, které máte pod písmenem A1 a A2 - tyto pozměňovací návrhy odkládají digitalizaci o půl roku, to znamená, místo 1. července 2023 na 1. 1. 2024.

Pak jsou poslanecké návrhy pana kolegy Kolovratníka pod písmenem B1 až B5. Co se týká B1, tam v podstatě pan poslanec Kolovratník reagoval na výtky měst, to znamená, aby se zrušil požadavek na standardizaci a obsah územněplánovacích dokumentací. To chtějí zejména statutární a velká města. On v podstatě v tomto takto vyhověl, abychom ty věci narovnali. Bohužel k tomu dalo nesouhlas jak Ministerstvo pro místní rozvoj, tak i garanční výbor, takže městům se tady nevyhoví.

Další návrh pod písmenem B2, tam jde v podstatě o to, že se doplňuje mezi vyhrazené stavby i takzvaná kritická infrastruktura, a zároveň se říká, že se vylučuje dozor projektanta u vyhrazených staveb, protože samozřejmě u ostatních vyhrazených staveb, které už jsou v zákoně, dozor není.

Pozměňovací návrh B3 - jde o to, aby si stavební předpisy mohla dělat všechna statutární města, nejenom Praha, Brno a Ostrava.

V pozměňovacím návrhu B4 jde právě o vazbu na změnový zákon. Tady se pan poslanec skutečně pokusil alespoň do zákona včlenit odkaz na změnový zákon - když už to tedy budeme řešit výkladově, aby se aspoň bylo o co opřít. Ale tím, že tam nejsou vyjmenovány složkové zákony, samozřejmě zase by byla otázka, jaká by byla aplikovatelnost v praxi. Ale aspoň ten pokus, to, že se úplně zapomnělo na změnový zákon, jsme se tady snažili narovnat, nebo se pan poslanec Kolovratník snažil narovnat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP