(13.00 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Emisní povolenky. Pan premiér to nevyslovil. Emisní povolenka. Můžete se podívat na tu debatu na CNN Prima News, jak mě obvinil, že nic nedělám. Psal jsem tři dopisy, čtyřikrát jsem vystoupil, hledal jsem spojence, Španěl, Řek, další byli se mnou, i ten Polák. A ta směrnice je skandální. Ta směrnice umožňuje s kapitálem spekulovat. Místo toho, aby ta směrnice jasně řekla, že emisní povolenky musí nakupovat jenom firmy, které musí snižovat emise, tak si to může nakoupit kdokoli, a bylo jasné, že ta cena bude jenom narůstat. A ta predikce Evropské komise byla úplně mimo mísu, šla z 30 eur až na 100! A to má dopad 25 % na cenu elektřiny. A teď konečně na cestě v Polsku pan premiér vyslovil to slovo emisní povolenky. Ano, ale Mateusz Morawiecki... My jsme si v rámci V4 to vždycky rozdělovali, kdo byl lídrem čeho. Mateusz Morawiecki tlačil Modernizační fond. A mimochodem, my máme druhé největší peníze z Modernizačního fondu. A z toho Modernizačního fondu můžete konečně zaplatit lidem ty poplatky za obnovitelné zdroje, to je směšných 19 miliard a DPH je 1,8 měsíčně, z toho to můžete zaplatit, do konce roku tam budete mít 62 miliard, místo toho, že to používáte do rozpočtu.
Takže emisní povolenky konečně. Tak fajn, já určitě budu držet palce. A není to jednoduché. To není, že bych já kritizoval, že se toho dá lehce dosáhnout, protože některé státy jsou v pohodě, nemají emise, jejich průmysl, a tím, že to mají čisté, tak samozřejmě jsou velkými příjemci emisních povolenek. A mělo by to být transparentní, měla by vláda říct, kam to přesně všechno teče. Takže tahle vláda má obrovské štěstí v tom, že zkrátka nemusela de facto nic řešit. Covid jsme vyřešili. Když si přečtete druhou větu programového prohlášení vlády, tak říká o inflaci a energetické krizi. Tak tam nevím, co tedy udělali, o tom jsme už mluvili.
No a v minulém roce to bylo stále o tom - další lež, stokrát opakovaná lež - Green Deal, že jsem měl podepsat Green Deal. To je samozřejmě lež, to jsem nikdy nepodepsal. No a jak to vlastně bylo s tím Green Dealem? Je tedy Zelená dohoda šílenstvím? A já si myslím, že Timmermans je šílenec. To je normálně blázen. To je normálně fanatik. Fanatik. Je škoda, že se nestal radši zmocněncem pro zahraniční věci místo toho marného Borrella, ze kterého si každý dělá srandu. Ten by tam byl na dobrém místě. Ale to je fanatik. A je skutečně Zelená dohoda šílenstvím, nebo příležitostí pro lepší zítřky a záchranu planety? Kde se vzalo zelené opojení v Evropě a jak s ním může naložit Česká republika a jak to vlastně se Zelenou dohodou v průběhu minulých dvou let bylo?
Začnu neformálním summitem v Sibiu k budoucnosti Evropské unie za rumunského předsednictví v Radě v květnu 2019. Půl roku předtím, než se Ursula von der Leyen stala předsedkyní Komise... Můžu vás poprosit, aby tady byl klid?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vnímám a poprosím kolegy o ztišení a přenesení diskuse do předsálí. Prosím, můžete pokračovat.
Poslanec Andrej Babiš: Takže půl roku předtím, než se Ursula von der Leyen stala předsedkyní komise a stanovila si jako první ze svých šesti priorit pro následujících pět let to, že se Evropa má stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem - Angela Merkelová nás tehdy s lehkou ironií vyzývala, abychom se na celou věc dívali více realisticky, ptala se, kde vezmeme energii, kterou potřebujeme v průmyslových regionech, kde často není dost slunce ani větru, a už rozhodně ne po celý den a noc pro nepřetržité provozy. Žertovala, že uhlík je jedním ze tří prvků, z nichž se převážně skládá organický svět, a oxid uhličitý produkují i krávy, když prdí - a taky kvůli tomu nepřestaneme jíst guláš, že ano? říkala Angela. Bylo to ovšem naposledy, kdy jsem slyšel Angelu takto žertovat, a o dva roky později by se asi příliš nebavili ani někteří její spoluobčané, zejména pokud by snad byli odkázáni na obědy ve vegetariánské závodní jídelně známého německého koncernu. Ale časy se jednoduše mění. Mnoho občanů v Německu, v Rakousku, ve státech Beneluxu a Skandinávii, ale i Pobaltí prostě chce alespoň čistší planetu za každou cenu. Všichni si uvědomujeme svůj díl odpovědnosti za klimatickou změnu. Víme, že se globální teplota stále zvyšuje a není možné se tvářit, že se nic neděje. Víme, jak v České republice ubývá z krajiny voda, jak usychají naše lesy a jak ubývají stále další a další živočišné a rostlinné druhy. Ale musíme si taky uvědomit, abychom pod záminkou boje s klimatickou změnou nezničili náš způsob života a naši ekonomiku.
Bezuhlíková Evropa v roce 2050 a závazek snížit emise v roce 2030 o 55 % oproti roku 1990 se brzy potom stala mantrou Evropské komise podporované velkou většinou členských států. Někteří sice věděli, že dosažení tohoto cíle bude velmi složité, ale na druhou stranu jak jinak postupovat v boji s klimatickou změnou než společně? V říjnu 2019 jsme kvůli nedohodě o závazku dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 poprvé zůstali i na Evropské radě vzhůru přes noc a nakonec to bylo Polsko, které zůstalo zcela izolováno, ale po pár měsících souhlasilo. Proč? No protože se vědělo, že Komise tak jako tak předloží legislativu, která bude mít za cíl snížení emisí, a tato legislativa se v Radě hlasuje většinově, bohužel. Lokační menšinu ztratily státy, pro jejichž ekonomiky byly cíle Komise příliš ambiciózní, velmi záhy. Jakákoli blokační menšina je téměř nemožná bez Německa nebo Francie nebo alespoň Itálie či Španělska. A také se vědělo, že kdo se k tomuto závazku nepřipojí, nesáhne si na obrovskou částku evropského rozpočtu určenou právě na zelenou tranzici. Takže i Poláci pochopili, že jejich právo veta na Evropské radě je v tomto případě v podstatě bezvýznamným politickým gestem, a začali přemýšlet, jak toto naopak využít.
Podobné noci jsme v Bruselu zažili ještě dvě - v prosinci 2019 a v květnu 2021, těsně před dokončením legislativy, kterou se má v Evropské unii dohodnutých cílů dosáhnout, které se říká Fit for 55, tedy připraveni na snížení o 55 % emisí oproti roku 1990. Pokaždé jsem byl realistický a pokaždé jsem do závěrů Evropské rady prosadil potvrzení naší reality, a sice to, že pro některé státy bude úsilí, které vynaloží na dosažení společných cílů, nesrovnatelně vyšší a na to se musí brát ohled, a také nutnost zvýšení energie z jádra v energetickém mixu, použití plynu tehdy ještě po přechodné období po uzavření uhelných elektráren či zohlednění faktů, že značnou část českých lesů sežral kůrovec. - Za to děkujeme panu ministru Jurečkovi, který do toho nedal nic, my jsme dali 14 miliard, naše vláda.
Konečně jsem se také zaměřil na to, že transformace naší ekonomiky a dosud převážně fosilní energetiky bude neuvěřitelně drahá, a dbal jsem na to, aby byly k tomu účelu zřízeny podpůrné finanční nástroje, jako např. Fond spravedlivé tranzice, a posílen Modernizační fond, který pomáhá chudším státům s vysokou energetickou intenzitou. Pod těmito nepříliš lákavými názvy je ukryto téměř 43 miliard korun na podporu takzvaných uhelných regionů - Karlovarsko, Ústecko a Moravskoslezsko - a zhruba 150 miliard korun pro celou republiku. Ano, toto jsme vybojovali pro naše regiony. To všechno svědčí o tom, že jsme nepodlehli nerealistickým ambicím, které bychom bez přispění ostatních nebyli schopni splnit. ***
