(17.20 hodin)
(pokračuje Roman Kubíček)
Dne 4. října oznámil ministr energetiky Virgil Popescu kompenzaci za účty na elektřinu a plyn a očekává se, že se dotknou přibližně 6 milionů rodin a až 85 % rumunské populace. Kromě domácností budou odškodněny veřejné a soukromé nemocnice, školy, školky, nevládní organizace i veřejní poskytovatelé sociálních služeb. Dne 31. října dále rumunský parlament odhlasoval návrh zákona, kterým se provádí výše uvedená opatření a uvaluje se neočekávaná daň na výrobce z příjmů přesahujících 91 eur za megawatthodinu, to znamená, že si opět sáhli pro peníze soukromých subjektů.
Dne 11. ledna 2022 vyhlásila vláda nový režim ochrany pro spotřebitele, a to v domácnostech s měsíční spotřebou do 300 kilowatthodin je naplánováno snížení DPH na 5 %, a dále takzvaný kompenzace zelený certifikát jako kogenerační bonus a v globálu bude účtováno těm zákazníkům pouze 16 centů za kilowatt a průmyslovým zákazníkům za 20 centů za kilowatt. U zemního plynu je to dokonce tak, že spotřebitel zaplatí maximálně 6 centů za kilowatt a průmyslový odběratel 7 centů za kilowatt.
Ve Slovinsku koncem ledna 2022 vláda poskytla jednorázovou dotaci na energie občanům s nízkými příjmy, a to byl energetický poukaz ve výši 150 eur a obdrželo ho 621 000 lidí a velké rodiny, to je nad 5 lidí, obdržely tuto kompenzaci ve výši 200 eur. Stát na toto opatření vyčlenil 106 milionů eur a peníze na platbu bude čerpat z takzvaného klimatického fondu. Zase - opět emisní povolenky. Od 1. února 2022 do konce dubna byly domácnosti osvobozeny od placení účtů za elektřinu a byly sníženy spotřební daně na elektřinu a pohonné hmoty.
Premiér Janša vysvětlil, že část nákladů na zmírnění těchto opatření bude hrazena ze zisku firem, které vybírají síťový poplatek za elektřinu. Vláda dále navrhuje dočasnou výjimku z příspěvku na poskytování podpory na výrobu elektřiny vysokoúčinnou kombinovanou výrobou a z obnovitelných zdrojů pro energie pro zákazníky v domácnosti a pro zákazníky používající nízké napětí bez měření výkonu. Vláda tímto vyčlenila přibližně 70 milionů eur na pomoc pro nejvíce postižená hospodářská odvětví, zejména to bylo směřováno do sektoru zemědělství.
Španělsko. Španělsko bude velmi podobné Portugalsku, protože vzhledem k tomu, že jejich spojené trhy fungovaly, co se týká elektrické energie, tak fungovaly stejně, nicméně oni navrhli další opatření, kterým je snížení DPH z 21 % na 10 %, a to pro zákazníky s méně než 10 kilowatty smluveného výkonu, a dočasné pozastavení daně z výroby 7 % do 30. září. Dále 14. září 2021 Španělsko přijalo nový královský výnos, kterým zavádí dočasný odpočet tržních příjmů pro elektrárny neemitující CO2 s cílem snížit účty zákazníků. Dále je to obdobné, jako to bylo v Rumunsku, protože opět Španělsko uplatňovalo systém ostrovního systému, takže co Portugalsko, to samé Španělsko.
Pak tu máme Švédsko. Dne 13. ledna 2022 oznámil švédský ministr financí Mikael Damberg přidělení 590 milionů eur na pomoc domácnostem, které jsou nejvíce postiženy prudce rostoucími cenami elektřiny. Ty spotřebují více než 2 000 kilowatthodin měsíčně a týká se to 1,8 milionu domácností a tyto dostanou za jednotlivé měsíce kompenzaci ve výši 195 eur měsíčně.
Dále vláda 21. března představila nový balíček opatření k řešení rostoucí ceny paliv a elektřiny v důsledku invaze na Ukrajinu a daň z nafty a z benzinu se dočasně sníží od června do října na nejnižší úroveň povolenou předpisy Evropské unie a celkově to bude Švédsko stát 360 milionů eur. Dále byla schválena kompenzační platba ve výši 96 až 144 eur pro soukromé osoby, které vlastní automobil. Takže oni to zase řeší jinou formou než snížením ceny benzinu a nafty, ale řeší to nějakou dotací na automobil.
Od července do prosince 2022 se také zvyšuje příspěvek na bydlení pro rodiny s dětmi a dodatečný příspěvek na dítě bude činit 25 % předběžného příspěvku na bydlení a bude činit maximálně 128 eur měsíčně. Celkové náklady se odhadují na 48 milionů eur.
A teď skočíme mimo Evropskou unii do Spojeného království. Aby bylo zajištěno správné fungování systému, dodavatel poslední instance, kterým národní regulátor přiděluje zákazníky zkrachovalých firem novým poskytovatelům, zvažuje vláda nabídnout státní půjčky energetickým společnostem, které přebírají zákazníky od firem, které zkrachují kvůli vysokým velkoobchodním cenám zemního plynu. Nebudou však žádné odměny za selhání nebo špatné hospodaření a menším firmám nebude poskytnuta finanční pomoc. Energetický regulátor zvýšil od října strop nejpoužívanějších tarifů po předchozím zvýšení v dubnu na 12 a 13 % kvůli vysokým velkoobchodním nákladům.
Vláda také zachraňuje klíčové producenty CO2, tak aby se vyhnula narušení dodavatelského řetězce potravin. To asi souvisí, ta výroba potravin, poměrně, vezmeme si pekárny a podobně, bude asi emisně náročná, to znamená, že oni dostávají z fondu peníze ve výši 500 milionů liber. Není tady tedy stanoveno na to, komu se to přímo poskytuje, ale příspěvek se poskytuje ve výši 100 až 300 liber.
Tím jsme vyčerpali tyto záležitosti a já se jenom na konci ještě dostanu k jedné maličkosti, už budu krátký, už bude konec. Ještě jednou, nepostřehl jsem... (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, nepostřehl (jsem) ty detaily. Ano, děkuji. A teď jenom jedna maličkost a to je věc, nad kterou se musíme zamyslet. Máme nějaké zdroje energie a chceme se dostat k nějaké energetické bezpečnosti, energetické samostatnosti. Asi jsme si už tady všichni řekli, že cesta jádrem je cesta správná, a podporujeme rozšíření výstavby Dukovan a Temelína a já bych vůbec neváhal to rozšíření Temelína nastartovat okamžitě, protože při těch procesech, které poběží, si myslím, že to půjde ruku v ruce a možná by to mohlo přispět i k významnější ceně té technologie, která funguje.
Dále bych nezapomněl oprášit papíry, které v České republice až do roku 2008 počítaly se čtyřmi jadernými elektrárnami. A kdo to nezná, připomenu místo. Jedno místo je mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, prostřednictvím pana předsedajícího, skoro pro tady pana předsedu, a druhé místo je na severní Moravě a v globálu tato místa byla kdysi dávno projektována v rámci vyhledávání takzvaného pevného podloží, protože když se budete bavit s Danou Drábovou, ona vám vysvětlí, že přestože je to stabilní a masivní celek, tak se tam měří seismické polohy a našly se čtyři zóny v České republice, kde i při zemětřesení, které jste zaregistrovali na území České republiky, tam nikdy nebylo nic více než 0,4 Richterovy stupnice, což není prakticky vůbec nic.
No a co můžeme dělat dále? Jak se tedy dostat k té obnovitelné energii? No, koukal jsem se na vzor Rakouska. Abychom mohli pokračovat při získávání elektrické energie z vody, tak bychom ovšem museli budovat nádrže. Ten projekt existuje, myslím, že i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství se na něm podílelo, ale většinou to potom trošku narazí na odpor občanů. A vždycky asi bude velmi důležité, co získáme, o co přijdeme, do toho sestavit, nicméně ta voda je asi velmi důležitý takzvaný vyrovnávací zdroj.
Co tu máme dále? Dále můžeme používat některé větrníky v globálu na omezeném území, protože Česká republika není úplně postavena tak jako Rakousko. Asi by se něco dalo postavit, ten výkon nepočítám. Když se budete bavit s některými organizacemi podporujícími zelenou energii, tak vám asi spočítají některé ty výkony, ale já pořád říkám, že výkon z větrníků a i výkon z fotovoltaiky má význam ve chvíli, kdy povolíme stavět bateriové úložiště a přejdeme na systém takzvaných ostrovních systémů. ***
