Nezapomněli jsme, i když to nepřipomínáme každý den jako vy, nezapomněli jsme na snahu pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka za každou cenu umožnit účast Rusů a Číňanů v tendru. Kolikrát jsme slyšeli, že to je z kompetitivních důvodů. Dobře si pamatuju ty vaše věty, které jste říkal, kdy na naši otázku, jestli skutečně věříte, že tyto režimy nám dají férovou tržní cenu, anebo jsou schopny udělat dumpingovou cenu tak, aby měly pořádnou politickou páku na to, aby Česká republika vyhovovala některým jejich přáním, tak jste se tvářil, že to jsou tržní firmy, standardní firmy, které bezesporu jediné, co je zajímá, je tržní prostředí a férové obchodní vztahy. My jsme tak naivní nebyli. Řekněme si otevřeně, to, že došlo k vyloučení Rusů a Číňanů za minulé vlády, nebylo výsledkem strategické úvahy tehdejších vládních stran, ale toho, že po zveřejnění kauzy Vrbětice jim nic jiného nezbývalo. My jsme to chtěli dávno předtím. A nebyli jsme to my, kteří tady hájili zájmy ruských a čínských státních firem. V žádném případě. Nebyli jsme to my, kteří zvýšili dramatickým způsobem o desítky procent závislost České republiky na ruském plynu. Tak prosím, když pan ministr průmyslu a obchodu plní své povinnosti a je na setkání s velvyslanci, kde mimo jiné de facto monotematickým předmětem jednání v posledních dnech a týdnech, a bude to v příštích dnech a v příštích týdnech, v příštích měsících, je otázka energetické soběstačnosti, solidarity Evropy v oblasti energií, tak ho prosím nekritizujte, že tady není momentálně přítomen. Ten důvod, který je uváděn v té žádosti, je úplně jasný, není zpochybnitelný, pokud nechcete, a tomu nevěřím, aby se neplnily zásobníky, abychom si nevytvářeli zásoby na další měsíce. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a nyní s přednostním právem opět paní předsedkyně. Prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já budu stručná, protože určitě bude reagovat mnohem obsáhleji můj kolega místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.

Pane ministře financí, my jsme nesvolávali tu mimořádnou schůzi. To znamená, vy si máte v rámci vládní koalice sladit termíny. A když si svoláte mimořádnou schůzi, kde chcete prodloužit nouzový stav o dalších 30 dnů, když už jste 89 dnů měli, tak si máte prostě doladit programy a máte trvat na tom, nebo my bychom rádi, kdybyste to příště udělali, aby tady seděli klíčoví ministři. A jestliže ministr průmyslu a obchodu tady prostě žádá, jeden z bodů v té žádosti je nákup plynu, a my rozumíme tomu, ale říkám, je tady jedna věta. Na nouzový stav jsou též navázána opatření Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti energetiky vydaná podle § 12 odst. 1 písm. b) krizového zákona, která navazují na usnesení vlády o zabezpečení uskladnění plynu a tak dále. My jsme vás k tomu vyzývali dlouhodobě, ať prostě zásobníky plníte. (Smích a projevy nesouhlasu ministra Stanjury.) Vidím, že asi je tady něco k smíchu, mně určitě ne, takže jsme rádi, že na to reagujete, ale očekávala bych, že tady pan ministr bude. To, že má jiný program, ano, chápu, také jsem byla ministryně a nebylo to jednoduché, ale vy si to máte zorganizovat. Vaše vládní koalice, respektive vaši zástupci, vaše předsedkyně Poslanecké sněmovny tuto schůzi svolala.

Takže to je celé. My jsme chtěli, aby tady stručně vystoupil, aby v rámci toho, co nám říci může, něco řekl. Nic víc, nic míň. My jsme nějak neútočili. To je parlamentní kontrola, víte, pane ministře? To je parlamentní kontrola! Nic jiného, nic méně. A zbytek určitě doplní můj kolega Karel Havlíček.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než dojde pan místopředseda, tak já ještě načtu omluvu, která tu dlouho čeká. Pan poslanec Marek Novák se omlouvá mezi 18.30 až půlnocí z rodinných důvodů. A nyní prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Ještě jednou hezký večer už všem. Já si troufám tvrdit, že to, že nouzový stav bude prodloužen mimo jiné proto, že se musí dokupovat nebo zajišťovat plyn do zásobníků, je celkem relevantní argument. Já už jsem to tady říkal ve svém původním vystoupení, že v dané chvíli rozumím tomu, má-li se to dělat rychle, tak se to má dělat přes aukce, přes NET4GAS. Má-li se jim to přikázat, tak k tomu potřebujeme nějaký vehikl, nějaký nástroj, a s největší pravděpodobností skutečně přes ten nouzový stav to půjde rychleji.

Takže když to vezmu na misky vah a podívám se, co je menší zlo, jako že jsem přesvědčen, že nouzový stav v tuto chvíli už je zbytečný, ale než abychom dneska ohrozili rychlost doplňování do zásobníků, tak je lepší ho ještě prodloužit a pokusit se v těch následujících týdnech ty aukce dotáhnout a doplnit to do zásobníků. Současně jsem říkal i to, že se to chytá už na poslední chvíli, protože se s tím mohlo začít o něco dříve. My jsme na to poukazovali od začátku března, že ty zásobníky se vyprazdňují a že je třeba k tomu přistoupit aktivně. Variant bylo víc, ať už přes Správu hmotných rezerv, což není úplně nejideálnější nástroj, ale souhlasím, že lepší něco než nic, nebo přes motivaci obchodníků. Odpověď tehdy byla jednoznačná: šetříme. A druhá: budeme čekat na Evropskou unii, budeme využívat společných zásob. Teprve po velkém tlaku veřejnosti, médií, opozice se začalo, a s tím souhlasím, od začátku dubna plus minus cosi dělat. A výsledek je ten, že se skutečně dneska doplňují, respektive zajišťuje se doplňování přes jednotlivé obchodníky na docela slušné úrovni.

My jsme předávali zásobníky, které samozřejmě nebyly naše, ale bylo tam plynu na úrovni 86 %. Nebylo to v době předání, abych byl přesný, bylo to na začátku sezóny, což odpovídá tomu, co bylo všude v Evropě, kolem 80 %. Doporučovala i Evropská unie. Nikdo nevyčítá nikomu to, že se zásobníky přes zimu vyprazdňují, stejně tak je nesmysl, aby se doplňovaly v zimě, protože to nejde. To technologicky je vyloučené. Čili čeká se, až když je tam málo těch zásob, a pak se buď doplňuje, anebo čeká na další sezónu. Logicky se každý rok čekalo vždycky na každou sezónu, což dávalo smysl, protože nebyla válečná doba. V tomto případě se podle mého názoru mělo začít dříve.

Co se týká bezpečnosti, to bychom na to mohli mít samostatnou schůzi a mohli bychom to dlouho rozebírat, co kde kdo říká, a mohli bychom se dívat, jak probíhalo výběrové řízení na Temelín mezi lety 2010 až 2013, kdy se do finále toho temelínského výběrového řízení tenkrát pustil Westinghouse a Rosatom. A my jsme to nevyčítali tenkrát nikomu, protože bylo to celkem věcně odůvodněné s tím, že se tlačilo tenkrát na cenu. A ano, nakonec byl tím vítězem uznán Westinghouse, pravděpodobně správně tenkrát, i když tam ještě byla Francie, tam se to tenkrát trošku pokazilo, ale to je věc druhá, ale ten Rosatom tam jednoznačně byl ve finále. My jsme Rosatom nepustili nakonec ani do tendru. Ale ano, my uznáváme to, že jsme chtěli kompetitivní prostředí a chtěli jsme, aby se cena stlačovala dolů. Konečně na všech výborech pro jádro, či jak se to tenkrát jmenovalo, se o tom diskutovalo a teprve na poslední chvíli se ten názor změnil. Po Vrběticích jsme, ano, s ohledem na skutečnosti, které byly, nakonec nepustili Rosatom ani do toho takzvaného bezpečnostního posouzení. Toto všechno bylo prodiskutováváno s bezpečnostními složkami státu. Toto všechno bylo odsouhlaseno Bezpečnostní radou státu.

A co se týká plynu, tak tam bychom mohli jít ještě do delší minulosti a mohli bychom se podívat na to, kdo stál za tím, když se tady tenkrát privatizovalo. Nejdříve to byly rafinérie, poté to byly plynovody, ale výsledek je ten výsledek, že v plynu nám nepatří ani šroubek. Nejdříve se zprivatizovaly plynovody, respektive přeprava plynu, ta je v rukou nadnárodní společnosti, to bylo v roce, jestli se nepletu, 2002. Co se týká distribuce, tak ta je v rukou tří subjektů, všechno nadnárodní subjekty. Co se týká dodavatelů, tak to je rovněž vše v rukou komerčních subjektů. Těch je větší množství. V České republice se už 20 let nerozhoduje o tom, za kolik budeme plyn nakupovat, za kolik se bude prodávat, v České republice se nerozhoduje o tom ve smyslu státu, jestli se bude brát plyn takový, či onaký. Zjednodušeně řečeno, plyn se bere přes trubky v Německu a tam ústí trubky zejména ruské. ***