(9.50 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
A totéž, protože to nemá být přednáška, ale předpokládám, že tady ještě pro ten širší nebo delší výklad budu mít jednou prostor právě ve vztahu ke střetu zájmů, tak jenom bych chtěla upozornit na nález Ústavního soudu, je to č. I ÚS 198/95, ve kterém se Ústavní soud mimo jiné zabýval právě zase veřejným zájmem a dovozuje, že pojem veřejný zájem je třeba chápat vždycky jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem. Pokud se podíváme například na publikaci, jejímž autorem je Hayek a vydala ji Academia v roce 1991, Právo, zákonodárství a svoboda, tak citujme: "Často se mylně naznačuje, že všechny kolektivní zájmy jsou obecnými zájmy společnosti, avšak v mnoha případech může být uspokojování kolektivních zájmů jistých skupin s obecnými zájmy společnosti v naprostém rozporu." A jak vidíme, vlastně celé dějiny demokracie a demokratických institucí jsou určitým konfliktem, bojem za to, aby se zabránilo zneužití vlády ve prospěch kolektivních zájmů těchto skupin. Takže kdybych to shrnula, paradoxně na začátku cesty definování veřejného zájmu stojí určitý zájem soukromý. A to je fenomén, který můžeme najít v jakémkoli systému státního uspořádání.
A úplně na závěr bych byla ráda, kdybychom věnovali také pozornost i při dalších případných úpravách, ke kterým nechci říci snad nedojde, ale možná také dojde - a pokud dojde, tak snad ve prospěch této problematiky, to znamená při respektování principu proporcionality - tak abychom respektovali komparativní pohled úpravu střetu zájmů v členských zemích, státech EU. A já tady mám úpravu, která by právě vydala asi tady na půlhodinový výklad, ale nechci tím zdržovat, protože velmi dobře a ráda vnímám konsenzus, který dneska v závorce výjimečně panuje v Poslanecké sněmovně, a nechci ho kazit nějakými dlouhými přednáškami. Ale když si vezmete třeba Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a konečně Švédsko, tak ze všech úprav - a mám tady vždycky vybranou jenom tu charakteristiku, nikoliv... nedělal to Parlamentní institut, takže je to opravdu řekněme trochu voluntaristicky to podstatné, ale shrnuto několika větami - vidíte velkou rozmanitost. Lze konstatovat, že každá země k tomu přistupuje jinak, samozřejmě při respektu nařízení Evropské unie, které zpřísnilo tu problematiku 2018 z roku 1046 (1946?), ale například takové Dánsko nemá vůbec žádný předpis upravující střety zájmů předsedy vlády, ministrů nebo členů parlamentu. Čili bychom měli odpoutat pozornost od hlubšího pitvání naší české problematiky trošku k tomu evropštějšímu pohledu, a jak říkám, při respektování principu proporcionality a nevidět za tím vždycky jenom zájem jednotlivce, ale opravdu se snažit dobrat toho, co je veřejným zájmem pro všechny občany České republiky, a trochu odhlédnout od politiky a inspirovat se třeba tím, co mají v zahraničí upravené a co nemají upravené, a přesto to tam funguje.
Omlouvám se, že jsem byla takhle stručná, i když ta problematika by si vyžádala daleko většího časového prostoru, ale ráda příště budu detailnější a preciznější a můžu se touto problematikou, pokud bude zájem, více zabývat. Dneska, jak znovu konstatuji, si myslím, že pro to prostor není, protože se vzácně shodujeme na tom, že tuto normu bychom měli poslat do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jakub Michálek. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Položil bych dva dotazy panu předkladateli, abychom si vyjasnili - a teď už se budeme bavit konkrétně skutečně o obsahu té novely, protože problematika politicky exponovaných osob spadá do zákona proti praní špinavých peněz, nikoli do zákona o střetu zájmů - chtěl jsem se zeptat k § 13 odst. 4: ve vašem návrhu je uvedeno, že žádost lze podat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele nebo je-li žádost opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky žadatele. Ale v návrhu není vůbec to, co jsme měli v našem koaličním návrhu, že to můžou dělat i prostřednictvím bankovní identity, prostřednictvím národní elektronické identity nebo prostřednictvím elektronické občanky. Takže my tady zřizujeme systémy za mnoho, mnoho milionů korun, a pak když dizajnujeme takovýto informační systém, tak bankovní identitu, elektronickou občanku nebo národní identitu nebudeme moci použít? Tak to je první dotaz, proč tam vypadlo písmeno d), které předpokládalo, že je možné získat přístup do registru i elektronicky s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, což je v souladu s nařízením eIDAS Evropské unie.
A druhý dotaz se bude týkat § 13, kde se navrhuje zpřísnění, aby veškeré údaje vedené v registru oznámení byly použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře. Jestli toto tedy znamená - protože to je ustanovení, které je následně sankcionováno, pokud je porušeno jako přestupek, a hrozí za něj pokuta až 50 000 korun - jestli tedy pokud novináři zveřejní takovouto informaci, že někdo, já nevím, si vzal hypotéku nebo si koupil někde barák, což se dělá každý rok, jestli tedy jim teď nově za to bude hrozit pokuta 50 000 korun.
Děkuji předem za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Táži se, zda je zájem o reakci? (Teď ne.) V závěrečném slově. A ještě jestli je zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím.
Optám se nyní, zda je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele? Ano, prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, budu velmi stručný. Všem děkuji za pozitivní a konstruktivní přístup.
K dotazu pana předsedy Michálka - já bych musel vystopovat tu debatu, kterou jste vedli v ústavně-právním výboru v předchozím volebním období. Já jsem vycházel z informací, které mám k dispozici, že tak, jak je to napsáno, že tam není ta bankovní identita, že na tom jste se nedohodli, že to bylo ještě předmětem neuzavřené diskuse, a tohleto je opravdu minimum všeho. Tento návrh je minimální, aby bylo co nejméně kontroverzí a aby mohl být přijat právě v § 90.
Jsem připraven po tom, dále pátrat a tu diskusi s vámi vést, prostřednictvím paní předsedající, a já pro vás tu odpověď najdu, ale v tuto chvíli nejsem schopen reagovat, protože jsem opravdu vycházel z toho, že... a vy jste tenkrát byl členem ústavně-právního výboru, já ne, takže nejsem s to vám reagovat okamžitě.
A není už otevřena rozprava, tady na mě signalizují kolegové, tak jedině že by vystoupil nějaký pan ministr, případně že by se Sněmovna usnesla na znovuotevření obecné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S přednostním právem může pan kolega zareagovat, přednostní právo může. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Ono je to dané tím, že to byl jeden z více pozměňovacích návrhů, které ústavně-právní výbor doporučil, takže jste to patrně jenom nepřevzali do svého původního návrhu. Já to beru tak, že prostě vzhledem k tomu, že to je poslanecký návrh, tak jako v každém poslaneckém návrhu se občas vyskytnou nějaké chyby, tak to je věc, kterou budeme muset bohužel tedy opravit, doplnit, aby to bylo v souladu. A předpokládám, že až budeme znovu projednávat střet zájmů, tyto změny tam provedeme, protože v novelizačních bodech jsou, a ty chyby opravíme. Aspoň je to další důvod, proč byste mohli skutečně podpořit, aby se projednala změna zákona o střetu zájmů, která vyřeší i problematiku mediálního vlastnictví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pro pořádek se optám ještě paní zpravodajky, zda má zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. ***
