Druhá věc, která je s tím spjata, je vlastnictví zásobníků. Rozumím tomu, že to není součástí toho zákona, ale protože se to týká financí a týká se to dalšího strategického postupu vlády, tak bych poprosil o to, jestli by nám mohlo být sděleno, jestli stát uvažuje o tom, že by zásobníky pořídil, či nikoliv, to znamená, že by je nechal v rukou nezávislých subjektů. Já se tady u toho krátce zastavím. Zase respektujme to, že jsme v jiné době. My jsme tu příležitost neměli, zásobníky odkoupit, protože RWE je nenabízelo v té době, kdy jsme byli u vlády, a současně jsme ani nebudovali nové zásobníky, protože by to nedávalo smysl. Jestliže tady jsou zásobníky vybudované komerčním subjektem v celkové kapacitě 2,9 miliardy kubíků, tak stavět další zásobníky by nedávalo vůbec žádný smysl, protože by si tam logicky nikdo ten plyn dále už nedával. Nicméně doba se změnila, RWE odchází z trhu, RWE nabízí zásobníky a já jsem bytostně přesvědčen, že by stát si neměl nechat tuto příležitost uniknout. My bychom neměli jako opozice říkat, jakou formou to udělat, to je na rozhodnutí státu, jestli se k tomu využije nějaká státní instituce, nebo nově založená firma, to jsou detaily, ale jsem toho názoru, že by stát měl mít kontrolu nad těmi zásobníky, a to z několika důvodů. Za prvé se tím bude eliminovat riziko spekulace, to znamená, že to koupí někdo jiný, kdo může v určité době z nějakých důvodů, ať už bezpečnostních, nebo obchodních, toho využít ve svůj vlastní prospěch čili v neprospěch státu. Druhá věc je ta, že zásobníky zde RWE určitě nebudovalo proto, aby podporovalo tuzemskou energetiku, ale proto, aby na nich vydělávalo. To znamená, měla by tam být určitá návratnost. Nejsem teď v detailu takovém, abych dokázal říct, jaká tam návratnost je, ale předpokládám, že minimálně ČEZ si už tu analýzu dělal, protože nepletu-li se, odmítl do toho jít. Možná si ji dělá vláda, ale pokud můžeme slyšet, jaká je návratnost, pochopitelně vždycky je to návratnost s ohledem na to, jaká je cena, tak bych rád na to slyšel odpověď. Ale to, co nás zajímá ještě víc, protože stát by neměl spekulovat a neměl by podle mého názoru říkat, jestli návratnost je lepší za šest nebo za osm nebo za devět let - samozřejmě čím rychlejší, tím lepší, ale je to jakási bezpečnostní pojistka. Jsme v mimořádné době, to znamená, nepochybuji, že se ta návratnost zrealizuje v nějaké době pronájmem - tak odpověď na to, jestli stát se k tomu chystá, či ne.

A ta poslední oblast, kterou jsem chtěl zmínit, a držím se stále tedy plynu - i když je pravda, že už zasahuje i do elektřiny - je obecně situace, kterou zde správně i pojmenoval pan předseda hospodářského výboru, a to, že nás čeká horké léto. Ono to nebude jenom horké léto, ona to bude i horká zima a obávám se, že horký bude i celý rok 2023. Ta čísla vidíme. Vidíme, co se děje na světových trzích s cenami energií. Vidíme, že už dnes se fixují ceny na rok 2023, a vidíme ty částky, takže bylo by iluzorní se domnívat, že dojde k nějaké změně a že ceny energií začnou klesat. ČEZ bude zdražovat od 1. 7. čtyřnásobně plyn, elektřinu o něco méně. Jenom podotýkám, že to je čtyřnásobně vůči minulému roku a dvojnásobně vůči jaru tohoto roku, a lze předpokládat s poměrně velkou dávkou pravděpodobnosti, že na konci tohoto roku dojde k dalšímu zvýšení. To bude znamenat pro nízkopříjmové, ale možná i pro některé středněpříjmové rodiny apokalypsu. Bude to znamenat obrovský tlak na podnikový sektor, který dnes je nejenom v situaci, že má obrovské zvýšené náklady na energie, na pohonné hmoty, ale nezapomínejme, že má ještě několikanásobně vyšší úrokové sazby s ohledem na to, že reposazba dneska je už téměř 6 %. A teď to říkám s ohledem na jeho konkurenceschopnost, protože zahraniční subjekty to nemají.

Tohleto všechno, když se dá dohromady, tak nás čeká nesmírně svízelné období a nebude jiné cesty, než že se bude muset podporovat výrazně více, než jak je tomu dnes. Podpora dnes selhává a podle mého názoru už měla být nastartována, ale to se můžeme politicky přít. Věc druhá je ta, že podzim bude krutý a že nepochybně celá řada z nástrojů, které i my jsme navrhovali, bude muset být zaktivována. Bavme se potom o tom, které to budou, jestli to bude odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což by podle mého názoru daleko elegantněji řešilo to, co dnes realizuje ministr průmyslu a obchodu, a to je ten speciální tarif, který ve své podstatě matematicky nebude nic jiného, protože to chce zastropovat nějakou spotřebu domácností a jenom tvrdíme, že přes obnovitelné zdroje je to rychlejší, je to elegantnější a je to v podstatě německý model. A navíc si stát může - nebo vláda - nadávkovat podporu libovolně, jak bude chtít, ale to už je detail.

To podstatné je to, že se na to budou muset obstarat zdroje, a tomu rozumím, že ministr financí chce vidět ty zdroje, a proto vyzýváme k tomu, aby se na to využily zdroje ze společnosti ČEZ. Ale zase, říkáme to věcně: pojďme se podívat na ta čísla. ČEZ - doufám, že to budu říkat z hlavy správně - za rok 2021 měl zisk po očištění, ať jsme objektivní manažersky, 23 miliard, letos za první čtvrtletí už to je 26 miliard. Ale co je zajímavější, je to, že odhad toho zisku ze společnosti ČEZ už se pohybuje teď kolem 50 miliard, a ještě před dvěma měsíci to bylo okolo 40 miliard, takže lze předpokládat, že zisk bude ještě větší než těch 50 miliard. Ale i kdybych se držel jenom těch 50 miliard, pochopitelně musíme od toho odečíst to, jaká bude dividenda, to chápu. Tady doporučujeme příliš neustupovat ČEZu v tom, aby se tlačila někde na 70, 80 %, ale v této mimořádné době bych se nebál zatlačit na 90, 95 % procent z celkového objemu zisku a potom samozřejmě z toho je to těch 70 %. Když půjdeme touhletou matematikou, zjistíme, že mezi 30 až 35 miliardami korun by se dala zvládnout dividenda ze společnosti ČEZ.

Ano, rozumím, za rok 2022, to znamená, bylo by to v roce 2023, a samozřejmě my potřebujeme podpořit teď, tento rok. My nechceme radit vládě, jakým způsobem by to měla udělat, těch variant je určitě více, ale rozhodně bych nečekal až na rok 2023. Nabízí se varianta využít nerozdělovaného zisku společnosti ČEZ, tam je poměrně dost zdrojů, ale pochopitelně to se dá překlenout jakýmkoliv jiným způsobem. Důležité je to, říci, kolik by se z toho dalo vyčerpat. Ale jestliže bychom se bavili jenom o dividendě ČEZu, a chci být na té hraně nepříliš optimistické, to znamená, někde na tom středu, tak by to opravdu mohlo být 30 až 35 miliard - 32 miliard mi vyšlo při tom 50miliardovém zisku. Potom by v podstatě byla ta podpora pokryta přesně tak, jak bychom si představovali, nebo to je to, co my navrhujeme. A bavme se o tom, v jakém mixu by to bylo, třeba přes obnovitelné zdroje, speciální tarif anebo třeba přes daň z přidané hodnoty, to už je potom na rozhodnutí vlády.

Takže to je vše za mě a budu rád, když pan ministr financí bude na tyto výzvy reagovat, a případně jsem připraven na diskusi. Děkuji mockrát.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní s přednostním právem vystoupí paní místopředsedkyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři, dnes projednáváme velmi narychlo novelu energetického zákona, a když něco projednáváme takto narychlo, znamená to, že buď nastala výjimečně napjatá situace, která vyžaduje neodkladné řešení i v legislativní rovině, nebo že vláda cosi zanedbala a je třeba to následně ve Sněmovně zachraňovat. Tady jsme svědky speciální kombinace. Vláda opravdu - a fatálně - nedocenila řadu rizik, ale ne tato vláda. (Smích v levé části jednacího sálu.) Stalo se to již před lety a měsíci, hloubku těch selhání ale ukázal až poslední podzim a zima, a nyní proto musíme spěchat.

Když se podíváme na vývoj událostí, loňský začátek energetické krize nás zastihl nepřipravené. Následovalo dramatické období krachů a odchodů energetických firem z trhu, to se stalo v posledním čtvrtletí loňského roku. Energetickou krizi pak prohloubil vojenský útok Ruské federace proti Ukrajině a následná válka. Celý sled událostí ukázal, že minimálně poslední dvě české vlády neudělaly v oblasti energetické bezpečnosti dobrou práci a nepřipravily naši zemi na možné problémy. Je potřeba si říkat pravdu. Pravda zní, že nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela a celá vláda napravují chyby. Kéž by to ale bylo tak jednoduché, že jedním hlasováním bychom mohli energetický problém odškrtnout. ***