(18.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)

A jak jsem říkal, ty určité povinnosti, které jsou ředitelům nařizovány - bylo mi řečeno, že samozřejmě Česká školní inspekce byla informována nebo nějakým způsobem s ní bylo konzultováno, že samozřejmě budou, jak se říká, vstřícní, ohleduplní, ale já si úplně nejsem jistý. To znamená, nemůžeme mluvit úplně za každého jednotlivého inspektora. Můžu mluvit z osobní zkušenosti, kdy Česká školní inspekce přišla zkontrolovat integraci žáků na základních školách, přišla na výuku anglického jazyka. Seděly tam ukrajinské děti, které česky neuměly vůbec, anglicky velice, velice bídně. Paní učitelka se jim, protože je profesionálka, samozřejmě i tak se jim věnovala. Bohužel, protože nemá k dispozici asistentku, tak to je potom na úkor celkové kvality výuky. Samozřejmě, nakopírovala jim pracovní listy, dala jim k dispozici jednu učebnici. A vlastně to jediné, co paní inspektorku zajímalo, jak to, že ukrajinské děti nemají dostatek výukových materiálů, a to na základě toho, že ty dvě ukrajinské děti mají k dispozici jenom jednu učebnici. Kdyby se rozhlédla pořádně, tak by zjistila, že i české děti mají jednu učebnici do dvojice. Důvod je naprosto jednoduchý. Podfinancování školství je takové, že ta škola prostě nemá na to, aby si nakoupila dostatek učebnic. To znamená, že ano, kdyby to skutečně bylo tak, že školní inspekce principiálně bude vstřícná a rozumná, ano, ale nemám ten pocit. Za mě tedy tím pádem ředitelé budou plnit doslovně ty příkazy, které jsou dané, tak, aby se vyhnuli případným problémům.

To znamená, to je takové mé shrnutí a zdůvodnění našeho pozměňovacího návrhu, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já vám přeji hezký podvečer. Bude následovat pan poslanec Berki v obecné rozpravě.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, chtěl bych shrnout pár věcí. Mně v té diskusi nejvíc přijde nešťastné, že vždycky vytrháváme jednotlivá ustanovení a nečteme to celé v kontextu. Celá ta novela spočívá v tom, že mimo jiné prodlužuje některé instituty, a to je například výjimka z celkové kapacity, a zároveň prodlužuje také výjimku z požadavků na jednotlivé třídy, kde se učí. To je jedna z věcí.

Druhá z věcí; když se tam podíváme na slovo "přednostně", celá ta věta ale zní: "Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny zařazuje cizince přednostně do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců." Tedy ten váš jiný výklad mi přijde dost zvláštní, a ještě navíc je vždycky potřeba číst celý paragraf, to znamená nejenom odst. 1, ale odst. 2, který pak upravuje, kdy může zřídit tu homogenní skupinu. Jinými slovy, z kontextu jasně plyne, že to je preferovaná varianta, je-li to možné.

Další věcí je k té diskusi o on-line výuce. V zásadě zase, když se podíváme na celý kontext, tak on už v tuto chvíli, a to se opět prodlužuje, dává řediteli možnost dát výjimku z plnění rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Jinými slovy, ten mix už bez tohohle paragrafu ředitel může udělat, protože bude na jeho uvážení po konzultaci s rodičem logicky a zároveň s jeho možnostmi té školy, do jaké míry vlastně vzdělávací program tomu žákovi ušijí na míru. A v tom si myslím, že je právě míra volnosti toho ředitele, o které tu mluvili kolegové. Jednotlivé paragrafy dohromady mu tu možnost dávají, po dohodě s rodičem správný mix nebo správný vzdělávací proces dítěti na míru ušít.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vaše vystoupení. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Klíma. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo. Já jsem byl přihlášen už v reakci na pana kolegu Kettnera, tak jelikož jsem přišel po kolegovi Berkim, už vlastně půlka té faktické poznámky je zodpovězena, přesto si to neodpustím.

Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, jestliže je někde napsáno, že zařadí účastníky cizince přednostně do tříd, nikde tam nečteme, že by to bylo přednostně před českými žáky. Tohle je vaše dezinterpretace a já se vůči tomu musím ohradit. A potom, jestliže - už jste to říkal dopoledne - jestliže argumentujete a generalizujete podfinancování a dokazujete podfinancování českého školství, že v některé vaší škole nebo někde u vás mají děti jednu učebnici na angličtinu, a děláte tady obraz českých škol, přesně vůči tomu se musím ohradit. Protože stojím za tím, tvrdím to vší vážností, české školy vůbec nejsou špatně vybaveny, projeďte se po Evropě. Materiály na výuku cizích jazyků patří mezi ty nejlepší v rámci základní školy. Za tím si stojím a tenhle obrázek tady budu šířit dál.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Zajíčková. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já budu mít jenom opravdu krátkou faktickou poznámku spíš pro kolegy, aby měli větší představu o tom, co se myslí pod distanční výukou, která probíhá na Ukrajině. Ono to neprobíhá tak, jako my jsme byli zvyklí tady v České republice, kdy učitel měl kontakt, interakci, spojení s tou svojí konkrétní danou třídou. Tady distanční výuka na Ukrajině probíhá celoplošně, to znamená něco na způsob naší UčíTelky, kde je ukrajinská celonárodní škola, platforma, kde probíhají různé videokurzy, jsou tam různé testy, jsou tam předměty rozfázovány do nějakých kapitol, ale není tam interakce mezi učitelem a dítětem ve většině případů. Takže jenom to pro kolegy, aby věděli, že distanční výuka na Ukrajině je vlastně v úplně jiném režimu, než byla u nás, kde ta interakce probíhala daleko intenzivněji a bylo to na osobní bázi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Stále jsme v obecné rozpravě, do které ale už není nikdo přihlášen. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem se do obecné rozpravy přihlásit? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím a prosím o případná závěrečná slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Já se pokusím co nejstručněji. Začnu návrhem pana kolegy Vondráka. Pokusím se říct tři důvody, které legislativa Ministerstva školství uvádí v neprospěch přijetí tohoto návrhu. Za prvé jsou to mezinárodní závazky České republiky a kontrola státu. Stát má mezinárodně platné závazky zajistit povinné základní vzdělávání, které stanovuje mimo jiné Úmluva o právech dítěte, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Všeobecná deklarace lidských práv. A bohužel, navrhovaný způsob plnění by podle názoru legislativy ministerstva nenaplnil povinnosti státu. České správní předpisy již dnes umožňují plnit povinnou školní docházku na území České republiky jinými způsoby, a to jak českým občanům, tak cizincům. V zásadě jsou tři v české základní škole nebo víceletém gymnáziu, v zahraniční škole na území České republiky s povolením ministerstva, kde však Česká republika může kontrolovat personální nebo materiální zajištění, rozpor obsahu výuky s českým právním řádem, tedy kontrolovat základní parametry výuky, což, jak naznačila i moje předřečnice paní poslankyně Zajíčková, v té formě výuky, kterou dnes Ukrajina provozuje, rozhodně zajištěno bohužel není, a třetí forma je individuální vzdělávání. Těchto všech tří forem včetně individuálního vzdělávání ukrajinští žáci budou moci využít.

Druhý důvod, proč nemůžeme jako ministerstvo souhlasit s tímto návrhem, je nenaplnění procesu integrace. Chci vás upozornit, že kapacity až na lokální problémy jsou dostatečné. V základních školách je 153 000 volných míst. Ano, ten problém je skutečně v Praze, prstenci kolem Prahy a někde lokálně. Celkově se z těch 135 000, kde jsou ale i žáci středních škol, celkově je problém u zhruba 5 000 míst ve školách, lokálně zejména v Praze, prstenci kolem Prahy místy, v Českých Budějovicích, Plzni, Brně. Není důvod v tuto chvíli uvažovat o alternativních směrech vzdělávání. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP