(12.20 hodin)

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, já se chci pouze velmi stručně vyjádřit k tomu, co už pregnantně formuloval můj předřečník, pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Výborný. Chtěl jsem úmyslně hovořit až po panu ministrovi Lipavském, který by to toho vnesl zahraničněpolitický rozměr. Já jsem se spíše chtěl několika větami zaměřit na to, jaké důsledky má ukrajinská krize pro nás, na náš život v České republice.

Samozřejmě je to pro náš národ, pro naše občany, obrovitánská výzva. Samozřejmě procházíme my tady v této době jakousi zatěžkávací zkouškou, ale především procházíme i testem toho, zda Česká republika jako stát, jako je občané umíme být solidární. Zda umíme poskytnout pomoc, když to jiný národ, který bojuje za nás, za naše hodnoty, zbraněmi, zda umíme v té chvíli poskytnout manželkám a dětem těch, kteří bojují za evropské hodnoty, dostatečné zázemí. Zda dokážeme jako stát projevit to, co je pro každý stát důležité, to znamená svoji duši a nějakou dobrou podstatu. A my jsme uspěli a já chci na tomto místě občanům České republiky výrazně poděkovat. Více než 70 % lidí v České republice, občanů České republiky, nějakým způsobem příchozím z Ukrajiny pomohlo, ať už to bylo poskytnutím ubytování, nebo nějakou humanitární pomocí. Ale drtivá většina lidí v naší zemi pomáhala a stále pomáhá.

Já si samozřejmě uvědomuji, že ta první nálada, první radostný étos, pomoc, která vycházela prostě a jednoduše z té hrůzy, když jsme viděli bomby padat na civilní obyvatelstvo na Ukrajině, tak ta první vlna solidarity už trošku vyprchala. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jak je Česká republika, a to, jakým způsobem na krizi reagovala, ceněna i na evropské a světové úrovni. Skutečně a zcela objektivně se pověst České republiky vylepšila díky občanům České republiky, ale i díky zásadovému postoji celého českého parlamentu, celé české vlády.

Protože v určitých chvílích je potřeba nepřistoupit na populismus. V určitých chvílích je potřeba projevit zásadovost. A ve chvíli, když jedna země napadne druhou, ve chvíli, kdy jsou ohroženy ty nejzákladnější hodnoty, ve chvíli, kdy umírají civilisté, ve chvíli, když se bráníme agresorovi, který přichází s tím, aby si vzal pro sebe území svobodného státu, nesmíme přistoupit na diskusi, která jí svádí jinam, a to ze základních principů. A ten princip je skutečně za prvé ochrana hodnot, které jsou Evropě vlastní, a za druhé je to ochrana hodnot, jako je solidarita a pomoc.

Já bych nás všechny chtěl vyzvat k tomu, abychom nevytvářeli ve společnosti umělá dilemata - umělá dilemata spočívající v tom, buď pomáháte Ukrajincům, nebo českým lidem. Takové dilema neexistuje. Samozřejmě, že česká vláda dělá maximum i pro české občany, proto je také českou vládou. Ale to přece nevylučuje její maximální nasazení ve chvíli, kdy je svobodný stát napaden agresorem bezprecedentním způsobem, který jsme v Evropě od druhé světové války nezažili. Je naší povinností pomáhat a já jsem hrdý na Českou republiku, že tuto roli zvládá.

Proto konstatuji, že za poslanecký klub Starostů a nezávislých má samozřejmě toto usnesení plnou podporu. Děkuji za pozornost. (Potlesk pětikoalice.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Taktéž děkuji. Nyní je tedy přihlášena paní předsedkyně klubu hnutí ANO Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, Excelence. Dámy a pánové, je těžké cokoliv říkat po projevu pana prezidenta Zelenského, ta slova byla silná. A já si navíc moc dobře uvědomuji, že to nejsou jen slova, ale i realita, se kterou musí celá Ukrajina v posledních měsících žít.

Dovolte ale, abych se vrátila na chvilku na úplný začátek války, na to, co dnes bývá opomíjeno. Ráda bych totiž panu prezidentovi poděkovala za jeho odvahu, protože se ukázal jako skutečný lídr své země. A právě on má velký podíl na tom, že Ukrajina odolala první vlně šílené ruské agrese. Pokud si vzpomenete, na začátku války některá média psala, že válka bude rychlá a ruský agresor rychle dosáhne svého cíle, ať už měl být jakýkoliv. Ale pak se objevil prezident Zelenskyj. Vystupoval rozhodně, dodával svým lidem odvahu a politikům se stal vzorem. Byl to on, který celému světu ukázal, že Ukrajinci jsou odhodláni bojovat za svou zemi. Ale musím dodat, že stejně jako on si naše uznání zaslouží všichni Ukrajinci, kteří musí každý den dokazovat svojí odvahu a hrdinství.

Jsem hrdá na lidi, na naše spoluobčany, kteří spontánně, okamžitě pomohli Ukrajincům, kteří prchali před válkou. Bylo to obrovské vzepětí. Nepřekvapilo mě to. Podobnou vlnu sounáležitosti jsme viděli před dvěma roky, i když to byla zcela jiná situace. Tentokrát to bylo hnané touhou po moci a do značné míry i naší historickou zkušeností. Řada lidí si dodnes v sobě nese nespravedlnost a křivdu let 1938 a 1968. Navíc s tím rokem 1968 má současná situace jedno společné jméno - agresora. Chtěla bych říct, že jsem ráda, že to byli právě naši lidé, kteří ukázali s Ukrajinou obrovskou solidaritu, ať už pomocí uprchlíkům, pomocí ukrajinské armádě, ale samozřejmě humanitární pomocí.

Všichni chceme věřit, že konflikt co nejdříve skončí. Všichni si přejeme, aby Ukrajina opět žila v míru a mohla začít obnova ruskou agresí poničené země. Pomáhat Ukrajině budeme i dál, vždyť jsme vládu v této její snaze jako největší opoziční klub opakovaně podpořili. Ale je třeba souběžně s tím i hledat diplomatická řešení - jednat, jednat, jednat. Celá Evropa musí jednat, pokud nechceme, aby válka trvala roky. Měli bychom si přestat myslet, že jen vojenská síla konflikt ukončí. Panu prezidentovi, ale celé Ukrajině přeji opravdu hodně sil, a aby je odhodlání a odvaha neopouštěly. Děkuji vám. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. A nyní tedy již přihlášený pan poslanec Ženíšek, připraví se pan poslanec Bašta a ještě by měl následovat pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, abych vyjádřil za klub TOP 09 podporu návrhu usnesení a abych velmi stručně uvedl hlavní důvody. Za prvé, Česká republika - a bylo to tady řečeno - pomáhá Ukrajině dlouhodobě. Dokonce patří k zemím, které začaly pomáhat tolika potřebným materiálem, jako jsou zbraně. Takto nás vnímá nejenom Ukrajina, jak o tom hovořil pan prezident, ale vnímají nás takto i ostatní státy, naši spojenci - Spojené státy americké, Velká Británie, pobaltské státy, Polsko a mnozí další. Jsem na to hrdý, že nás takto vnímají, a chceme, aby tomu tak bylo i nadále, i v dalších, následujících dnech.

Za druhé, není to Ukrajina, kdo začal tuto válku, je to někdo jiný. Ukrajina se od samého počátku brání, čelí velké přesile a je zřejmé, že bez naší a další pomoci nemá šanci uspět. Nevím, jestli všichni si dostatečně uvědomujeme geografickou rozlehlost Ukrajiny. V současné době frontová linie činí téměř 2 500 kilometrů, z toho na tisícovce kilometrů se skutečně bojuje a probíhají boje, což je asi vzdálenost jako odsud ze Sněmovny, z Prahy, do Paříže. Takže z toho je zřejmé, že se jedná o velmi rozlehlou oblast, a skutečně bez pomoci to Ukrajina sama nezvládne. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP