(16.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Jako nejrozumnější tehdy - zjišťovaly se prostě různé varianty, konzultovalo se to a inspirace pro nás tehdy byla, nebo pro Andreje Babiše, v zahraničí, protože on věděl, že kolo již bylo objeveno, tak proč se v zahraničí neinspirovat? Diskutovalo se Německo, které mělo a má unikátní trojkombinaci, nezvyšuje daně, má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a současně má velice účinný systém daňové správy, který je opravdu nastaven velmi efektivně. Česká republika taktéž potřebovala národohospodářský příklad, jak daně vybírat lépe. Těch témat a příkladů bylo více a nakonec bylo vybráno Chorvatsko, země, která měla relativně dlouhotrvající problém se šedou ekonomikou. Samozřejmě měla podobnou postkomunistickou minulost a zavedla tento funkční systém.
To ve výsledku způsobilo, že podnikatelské subjekty v průběhu dvou let, a ten raketový nárůst, já to mám na těch grafech, které mi tamhle leží na stole, ten raketový nárůst v oblasti u segmentů, kde se zavedlo EET, byl naprosto evidentní. V těch segmentech, které byly zahájeny jako první, což byla vlastně oblast pohostinství a oblast ubytování, došlo k nárůstu zejména v tom prvním segmentu například průměrné mzdy, která byla naprosto diametrálně odlišná od průměrné mzdy ve zbytku ekonomiky. Tehdy před zavedením EET průměrná mediánová mzda se pohybovala někde kolem 22 000, a tam byla 12 000. To nebylo normální. A najednou začala čtvrtletí od čtvrtletí po zavedení EET růst. To znamená, že ten dopad byl prostě napříč. Mělo to vliv nejen na výběr příjmové stránky pro Finanční správu, ale mělo to vliv samozřejmě i na toto narovnávání, že se nedávaly takzvané mzdy na ruku, to znamená bez zaplacení sociálního a zdravotního pojištění.
Následně začalo Ministerstvo financí aktivně připravovat zásadní reformu, o které tu dnes diskutujeme. V rámci přijímání elektronické evidence tržeb byla s tehdejším chorvatským ministrem a ministerstvem navázána úzká spolupráce spojená s výměnou informací. Diskutovalo se u nás tady v České republice, diskutovalo se v zahraničí. V červenci 2014 například byl zorganizován brífink, kterého se účastnil tehdejší chorvatský ministr financí Boris Lalovac, o zkušenostech chorvatského Ministerstva financí, o zavedení a fungování systému elektronické evidence tržeb. Konzultace s ministrem Lalovcem a vlastně i jeho týmem, to znamená kolegy z chorvatského Ministerstva financí, se konaly opakovaně.
Souběžně s aktivní přípravou systému elektronické evidence tržeb začalo Ministerstvo financí komunikovat toto téma i směrem k občanům a subjektům v České republice. Tým Ministerstva financí začal aktivně vystupovat, komunikovat a vysvětlovat narovnání podmínek pro podnikání, zaměření kontrol na nepoctivou část této sféry, že to skutečně neznamená represi, naopak, že ti poctiví - a to se nakonec děje a událo ve velice krátkém čase a jasně to demonstrovala čísla - se nemusí vůbec kontroly obávat, téměř vůbec, pokud absolutně nevypadnou z žádných těchto problémů, protože vlastně Finanční správa má dostatečné evidence, aby si vytipovávala právě ty nepravé, nebo pravé pro kontrolu spíš, nepoctivé.
Záměr Ministerstva financí České republiky byl takový, aby náklady na straně podnikatelské sféry byly minimalizované. Původně jsme počítali taktéž s povinností zákazníka převzít účtenku, na to si možná vzpomínáte, to byly ty začátky. Po rozsáhlých diskusích s odbornou i laickou veřejností bylo od tohoto bodu ustoupeno. To názorně deklaruje, že jsme se snažili aktivně komunikovat a přizpůsobovat elektronickou evidenci reálným požadavkům trhu a občanů. Od úvodu nám bylo jasné, že podpora veřejnosti pro tento projekt je stěžejní.
Na začátku roku 2016 se v Poslanecké sněmovně podařilo schválit elektronickou evidenci tržeb a v důsledku vyššího predikovaného inkasa daní jsme mohli současně s tím snížit DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %. To bylo to první snížení. Víte dobře, že následovalo potom s odstupem asi dvou let další.
V polovině roku Ministerstvo financí začalo aktivně a masivně komunikovat EET s veřejností a vysvětlovat veřejnosti jednoznačné výhody EET. Tady si jen dovolím poukázat na rozdílnou komunikaci tehdejšího Ministerstva financí a komunikaci současné pětikoalice. V rámci aktivní komunikace MF ČR jsme podávali pomocnou ruku, a to jednak prostřednictvím odborných seminářů, odborných konferencí, veletrhů, setkání s Hospodářskou komorou, třeba s Unií kosmetiček, jak si vzpomínám, ale byla tam samozřejmě celá řada jiných profesních svazů. Známá taktéž byla návštěva Sapy, která se odehrávala pro vietnamskou komunitu opakovaně. Vytvořili jsme edukativní videa, webové stránky, tiskli jsme informační letáky a brožury a vytvořili jsme fungující telefonní linku pro pomoc subjektům, které měly nějaký specifický typ problému.
Následně od listopadu 2016 fungovala elektronická evidence tržeb na principu dobrovolnosti, to bylo to takzvaně záběhové období, tak aby si všichni účastníci mohli vyzkoušet, jak tento systém funguje, a ověřit si tím jeho a svou připravenost. Od prosince 2016 potom EET začalo fungovat v ostrém provozu v první fázi, to znamenalo povinnost evidovat tržby za ubytovací a stravovací služby. Postupný náběh EET pokračoval maloobchody a velkoobchody, které naběhly jako druhá vlna v březnu 2017.
Třetí a čtvrtá vlna náběhu EET byla Ústavním soudem odložena do května 2020. Na závěr roku 2017 nám i Ústavní soud dal za pravdu, že elektronická evidence tržeb sleduje legitimní cíl a tím je účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.
Bohužel v důsledku pandemie koronaviru SARS-CoV-2, a já toho nelituju, jsme museli třetí a čtvrtou vlnu odložit, ony měly mít pozdější náběh a třetí a čtvrtá vlna se měla týkat některých řemeslníků, kadeřnictví, kosmetické salony, nehtová studia, maséři, fotografové, opraváři, hodinoví manželé, stánkaři na trzích, autoservisy a jiné podnikající fyzické a právnické osoby. Tady jsme ji projednávali velmi dlouho a víte, že jsme tam přistoupili i na - bylo to myslím 600 000 tržeb, kdy nebylo nutné evidovat elektronicky.
Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání. Jednak došlo k narovnání podnikatelského prostředí, kdy znemožnila nepoctivým podnikatelům - a znovu opakuji, tady se shodujeme, že jich je menšina - podstřelovat cenu, kterou vyžadovala většinová poctivá část podnikatelského sektoru. Skutečný efekt EET byl, že snížila poctivým podnikatelům administrativní zátěž, odstranila nekalé konkurenční výhody těm, kteří podnikali nepoctivě, a narovnala podnikatelské prostředí. K žádnému ohrožení individuálních svobod nedošlo, jak strašili zástupci pětikoalice, protože všechny informace má finanční úřad a podnikatelé je i před příchodem EET sdělovali, nebylo to nic nad rámec. Finanční úřad se k těmto informacím dnes díky EET pouze dostává včas. Mohl je cíleně využívat a analyticky zpracovávat. Díky EET, já už jsem to říkala, jenom to opakuji, nyní úřad nemusí zahajovat namátkové kontroly a prověřování, které poctivou část podnikatelské sféry - a znovu opakuji, že to je většina - časově a administrativně zbytečně zatěžovaly. ***
