(18.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)

Paní předsedkyně Schillerová se hluboce mýlí, když si myslí, že Ministerstvo financí připravilo ty parametry na mé politické zadání. Přesně naopak to bylo. Jediné politické zadání bylo z programového prohlášení vlády, které tady bylo citováno, že chceme zvýšit limit na 2 miliony. Odborný aparát Ministerstva financí přišel s tímto návrhem a musel si ho taky obhájit před koaličními poslanci. Takže to nebyl nápad a politické zadání z vlády ministra financí nebo ODS, ale přesně naopak. Ale když jsem viděl, jak paní bývalá ministryně nezákonně odpustila DPH, tak tam to bylo přesně politické zadání, kdy rozhodla proti odbornému doporučení Ministerstva financí. Tady to nebylo. Ale jsem připraven debatovat racionálně o těch pásmech, o tom, kolik se má platit, jenom vezměme si k tomu ta čísla, kolik poplatníků máme podle příjmů, kolik potenciálně neplatí daně, říkám, je to 300 000, 60 % těch nejmenších živnostníků neplatí daně a nechceme jim ty daně zvyšovat, není žádný důvod. A uvidíme.

Dopad do veřejných rozpočtů je zanedbatelný. Nevím, jestli jsem o něm mluvil, 600 milionů korun, z toho 500 milionů na vrub státního rozpočtu a 100 milionů na ostatní veřejné rozpočty. Ale do té debaty, pokud přijde jiný návrh, jiné hodnoty, a říkám, není to žádný problém o tom racionálně vést debatu, můžeme pak započítat i jiné dopady na veřejné rozpočty. Největší dopad - a je to úplně maximální hranice - těch 10 miliard zvýšení limitu z 1 na 2 miliony, a týká se to toho, že všichni, kteří platí, z toho systému vystoupí. Já myslím, že je dobré být konzervativní, mít ten nejhorší odhad, myslím, že skutečnost bude poněkud jiná a že někteří zůstanou dobrovolní plátci, jako dneska máme dobrovolné plátce mezi těmi, kteří mají příjmy nižší než 1 milion. Ale proč to nevysvětluju? No protože jsem nenašel žádnou politickou stranu zastoupenou ve Sněmovně, která by protestovala dlouhodobě proti zvýšení limitu na 2 miliony korun, kromě hnutí ANO v minulém volebním období. Dneska je hnutí ANO pro, my jsme to hlasovali pro, tak nevidím důvod, ale můžeme se neustále ubezpečovat všichni navzájem, že v tomhle není žádný spor - a není v tom žádný spor a je to dobře. Takže se soustředíme z celého tohoto zákona na debatu o parametrech paušální daně. Proč ne? Já to považuju za správné nebo za možné, jsem na tu debatu připravený a těším se, fakt se těším - a teď to nemyslím ironicky - na tu debatu a na ty propočty, když se to takzvaně zvýší. Není to složité. Není to složité, není k tomu třeba žádný daňový poradce, a to, co, říká paní předsedkyně Schillerová, je zbytečné strašení a podceňování těch lidí. Oni přece vědí, jaké mají příjmy, vědí, jaký mají paušál.

Ano, když se stane, že někdo bude mít míň, tak co se stane se sociálním pojištěním, které člověk zaplatil? No bude mu to započteno na důchod! A to je špatně? Já tomu vůbec nerozumím, proč by to mělo být špatně. Já myslím, že to je jenom dobře. Dlouhodobě se potýkáme s problémem - mně to nevadí, já říkám, že to je volba každého z nich, že člověk má volbu, kolik si bude platit na důchod, a v okamžiku, kdy to neodhadne, to se stát může, tak jestli bude 12 měsíců platit o něco víc, tak to nijak nezhorší anebo dramaticky nezmění jeho finanční situaci. Ta jednoduchost v tom prostě zůstala. Říkám, bavíme se potenciálně o 50 000 daňových poplatníků, kteří by do toho systému mohli vstoupit maximálně - kdyby to byla polovina, tak bych to považoval za úspěch, možná to bude méně. Já to nemám rozklíčované a můžu to příště před druhým čtením zkusit rozklíčovat, pokud jsou paušalisté, do těch tří paušálů, abychom ještě z těch 50 000, kolik je v osmdesátiprocentním, kolik v šedesátiprocentním, kolik v čtyřicetiprocentním, zadám ta čísla, snad budou k dispozici, abychom věděli. Samozřejmě, v každém systému najdete hraniční případ, kdy je to moc výhodné nebo moc nevýhodné. Ale to máte to samé, když máte 2 000 000 a 2 000 001 koruna. To je to samé, když někdo říká, že má 1 000 000 a těsně přesáhne. Já si tedy nemyslím, že by bylo spravedlivé mít jednu daň pro 0 až 2 000 000 příjmu a 40 nebo 80 % paušálu. To nejsou náklady, to jsou výdajové paušály, to je úplně něco jiného, náklady jsou skutečné, to, co ten živnostník potřebuje, a je to na něm, aby zjistil, pokud má vyšší náklady, tak do paušálu prostě nejde, protože proč by danil víc, než by musel.

Pochopil jsem z těch dosavadních vyjádření, že na ostatních parametrech a ostatních změnách je shoda, což je velmi dobré. Na tohle jsem připraven, ten návrh se může změnit. Říkám, vychází z odborného stanoviska Ministerstva financí, ne naopak, nebylo žádné zadání, udělejte tři pásma. Bylo to přesně naopak. Naopak, mě a mé kolegy musel odborný aparát Ministerstva financí přesvědčovat, že to je správně a že to má logiku, co se týká těch, kteří dlouhodobě připravují daňové zákony. Pokud mně nevěříte, můžete se zeptat příslušného náměstka, jak ten tok informací šel, jestli shora dolů, nebo zdola nahoru.

A já to přiznávám, že i ty limity, i v tom 0 až 1 000 000, i v tom stávajícím systému, někdo na tom vydělá víc a někdo méně. Tak to prostě je. A zase když se to srovná s tím, kdo nemá paušál, někdo to zase srovná se zaměstnanci - podle mě se ty případy nedají srovnávat. V té jednoduchosti, která tady zůstává, je nabídka méně byrokracie. Jestli budeme chtít být spravedliví, nebude žádná paušální daň a každý bude platit podle skutečných příjmů. U těch nejmenších to podle mě nemá smysl, proto společně podporujeme ten princip paušální daně. Ale pak tam ta spravedlnost není, to si řekněme. I ten, kdo má 400 000 a 800 000, letos nebo příští rok podle stávajícího, nebo nového, má rozdílnou daňovou povinnost. A neslyšel jsem výtky, které zněly dneska, že to je nespravedlivé pro někoho, který má příjem 990 000, a někoho, kdo má příjem 400 000. V okamžiku, kdy máte osmdesátiprocentní výdajový paušál, v tom případě máte základ daně 80 000, a v tom čtyřicetiprocentním je základ daně mnohem vyšší. Ale to tak je, jinak to nejde udělat. Jistá nespravedlnost tam prostě být musí a je zakódovaná v tom principu paušální daně. My jsme se snažili najít ten interval blíže horní hranici, ne blíže dolní hranici, ale samozřejmě, může se to blíže dolní hranici klidně posunout, když se Sněmovna o tom rozhodne, ale znamená to, že ti s vyššími příjmy budou mít větší daňovou úlevu. A my nechceme snižovat daně, my chceme snižovat byrokracii. Ale je to k debatě, není v tom žádný problém.

Říkám, těším se na ty pozměňovací návrhy, budeme to společně počítat a pak se můžeme věnovat tomu, co je nebo není spravedlivé. Pokud chceme absolutní spravedlnost v daních, což je samozřejmě nesmysl, ale přiměřenou spravedlnost, musíme zrušit paušální daň. Já si to nemyslím, já si myslím, že jistá nespravedlnost v tomhletom objemu se státu vyplatí, protože to jsou lidé, kteří tady podnikají, kteří nebudou hledat daňové úlevy za hranicemi, kteří nebudou zkoumat, zda nemají nějakou finanční pobídku v jiném státě, kteří nebudou přemýšlet o tom, jestli přestěhují své podnikání z území České republiky někam jinam. Podle mě jsou páteří české ekonomiky a tato drobná pomoc, drobná pomoc byrokracii (živnostníkům?) bezesporu pomůže, i za tu cenu, že někdo prostě zaplatí menší daně než někdo jiný. Jinak se to prostě vymyslet a matematicky namodelovat nedá.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci svou faktickou poznámkou zareagovat na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím.

Já jsem byl překvapený na začátku, když se paní poslankyně tak aktivně hlásila k posunutí limitu DPH na 2 miliony korun. Sama moc dobře ví, že jsem v minulém volebním období minimálně šestkrát navrhoval posunutí limitu, šestkrát jsme tady slyšeli nesouhlasné stanovisko, a dokonce jsme slyšeli v roce 2019 nesouhlasné stanovisko s doprovodným usnesením, které vyzývalo tehdejší vládu, aby požádala o výjimku ze směrnice. Ale jsem rád, že nakonec jste uznali naše argumenty, přihlásili jste se k tomu a poslali jste na konci volebního období dopis na Evropskou komisi, takže za to jsem rád, za tu změnu postoje.

Ale co je důležitější, vy jste tady řekla, že jsme nedávali návrh na posunutí paušální daně na 2 miliony s třemi pásmy. Já bych chtěl upozornit, že nemáte pravdu, paní poslankyně, vaším prostřednictvím. Když se podíváte na pozměňovací návrh pod číslem 6401 k tisku 922 v minulém období, což byl můj návrh, tak to přesně obsahuje, má to sice jiné parametry, ale stejný princip - tři daňová pásma. A já vám vysvětlím proč. Protože já jsem také uvažoval nejdříve, když jsem ten pozměňovací návrh připravoval, že by se pouze posunula hranice, ale pak jste před velkým dilematem - buď musíte tu hranici, nebo tu částku, kterou by ten daňový poplatník platil, zachovat stávající. To znamená, měla byste z toho za prvé degresivní daň a za druhé všichni by platili minimální sociální a zdravotní pojištění, to znamená jak třeba ten, co vydělává 500 000 korun za rok, nebo ten, co vydělává 1 800 000 korun, takže to by nebyla úplně cesta.

Druhá věc je zvolit někde jinde tu hranici mezi tou 0 a 2 miliony, a to znamená, že byste všem stávajícím paušalistům zvedla daně a zvedla sociální a zdravotní pojištění. (Předsedající: Čas!) Takže to také není cesta. Já to pak když tak doplním. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP