(18.50 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)

Návrh zákona je předkládán na základě kladného usnesení vlády ze dne 30. března 2022, který je evidován pod číslem 240. Překládaný návrh zákona zpracovaný Ministerstvem pro místní rozvoj na základě potřeby transponovat relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018 - je to směrnice o energetické účinnosti, dále jen směrnice - a doporučení Komise EU 2019/1660 do českého právního řádu. Tato ustanovení posilují práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a zejména včasné, informace o jejich spotřebě tak, aby měli dostatečně častou zpětnou vazbu o tom, jak ta jejich spotřeba v reálu vypadá.

V průběhu přípravy návrhu tohoto zákona probíhaly konzultace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které koordinuje transpozici těchto a jiných ustanovení směrnice. Za účelem informovanosti se transponuje povinnost poskytovatele služeb informovat příjemce služeb o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody v pravidelných, směrnicí předpokládaných alespoň měsíčních intervalech, a to za předpokladu, že tuto spotřebu lze zjišťovat pomocí dálkově prováděných odečtů. Tam už je vlastně ta probíhající povinnost v případě, že se mění jednotlivá odečítací zařízení. Takže už se teď montují ty, které jsou dálkově odečitatelné, to je ten pětiletý cyklus. Nicméně tato směrnice již toto neupravuje, tato transpozice upravuje pouze ty odečty.

Dalším transpozičním ustanovením se navrhuje stanovit povinnost poskytovatele služeb, aby na žádost příjemce služeb informoval poskytovatele energetických služeb podle zákona o hospodaření s energií o vyúčtování a zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody a příjemce služeb za poslední tři roky.

Navrhované úpravy nejdou nad rámec požadavků té směrnice. Domnívám se každopádně, že vzhledem k současné situaci, kdy se na spotřebu tepla bude nepochybně v nadcházejícím období klást velký důraz, a mnoho našich občanů se bude zamýšlet nad tím, jak tuto spotřebu snížit, je skutečně žádoucí informovanost o spotřebách v těch pravidelných intervalech zvýšit.

Vedle změn zákona, které souvisí s transpozicí směrnice, se navrhuje ještě upřesnění ustanovení o určení výše spotřební složky příjemce služeb, který některým z přesně vymezených způsobů zmaří zjištění svojí spotřeby tepla nebo teplé vody poskytovateli služeb. Toto výslovné upřesnění vychází z výkladové praxe, a tedy nepředstavuje žádnou výraznou změnu obsahu toho právního předpisu.

V souvislosti s již přijatou transpoziční novelou toho prováděcího právního předpisu vyhlášky č. 269/2015 Sb., opět ve znění pozdějších předpisů, která rozšiřuje výčet informací, které musí poskytovatelé služeb ve vyúčtování za zúčtovací období uvést, se dále navrhuje výslovně stanovit, že na splatnost nedoplatku na zálohách za služby nemají vliv takové vady vyúčtování, které nevedou k chybnému určení výše nedoplatku.

Návrh zákona byl 10. prosince 2020 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení. Celkem bylo uplatněno 75 připomínek, z nichž 52 bylo označeno jako zásadních, a všechny připomínky byly vypořádány.

Vzhledem k tomu, že návrh novely zákona se dotýká v současné době velmi citlivé oblasti, jak už jsem zmínil, a zároveň přináší nové povinnosti poskytovatelům služeb - to je to pravidelné měsíční informování, já se nebráním diskusi o souvislosti tohoto návrhu, ale s ohledem na implementační potřebu jsme se rozhodli tento návrh předložit ke schválení již v prvním čtení, protože s tím zákonem je velmi úzce spjata vyhláška č. 376/2021 Sb., kterou se mění vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. V souvislosti s předpokladem výraznějších snah o snížení spotřeby tepla u jednotlivých příjemců služeb zvažujeme její opětovnou novelu. Já si myslím, že to je ten moment, kdy bychom k tomu měli otevřít diskusi, jakmile se bude novelizovat tato vyhláška. Je třeba vést tuto odbornou diskusi jak s poskytovateli služeb, s kterými jsme trvale v kontaktu, tak s odborníky z oblasti stavebnictví.

Já tedy za nejrozumnější považuji, abychom tento implementační návrh skutečně schválili již v prvním čtení, následně vzali úpravu té vyhlášky a tuto rozdiskutovali jak s těmi partnery, které jsem zmínil, tak i na půdě patřičných parlamentních výborů. Členové Poslanecké sněmovny tak nepřijdou o možnost do problematiky vstoupit i v případě, že ten implementační návrh my schválíme už dnes.

Zároveň musím upozornit, že gestorem transpozice příslušné směrnice je Ministerstvo průmyslu a obchodu. V době přípravy návrhu novely zákona implementace této části textu z doporučení EU 2019/1660 byla vyžadována.

Děkuji za pozornost. Dovolím si požádat o schválení tohoto návrhu zákona již v prvém čtení s tím odkazem, že potom ty implementační věci budou dále dořešeny v novelizaci patřičné vyhlášky, kterou bych rád probral se svými kolegyněmi a kolegy zde ve Sněmovně, například na příslušných výborech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Kolegyně, kolegové, krásný dobrý večer. Jelikož se blížíme už ke konci dnešního jednacího dne, pokusím se být maximálně stručný. Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona 12. 4. tohoto roku. Návrh byl rozeslán poslancům jako tisk 199 dne 15. 4. 2012. Vláda, jak zde zaznělo od pana ministra, navrhla, aby projednávání návrhu zákona proběhlo tak, že s ním bude vysloven souhlas již v prvém čtení, to zejména z důvodu, že lhůta pro implementaci předpisů Evropské unie byla do 25. 10. 2020.

Účelem navrhované právní úpravy je transpozice relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/2027/EU, o energetické účinnosti, do českého právního řádu. Tato ustanovení posilují práva příjemců centrálně přepravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě.

Další informace už zde zazněly od pana ministra. Dovolím si pouze konstatovat, že tento tisk byl jedním z hlavních témat kulatého stolu, který pořádal mnou vedený podvýbor pro bytovou politiku a výstavbu, kde jsme seděli se zástupci sektoru nájemního bydlení. Přiznám se, že od mnohých zástupců bytových družstev zaznívala nikoliv kritika, ale spíše konstatování toho, že mnohá bytová družstva nejsou připravena na to, co všechno z informačních povinností a s dálkovým odpočtem přichází.

To je má krátká zpráva, a jak jsem již říkal, budu moc rád, pokud s ní vyslovíme souhlas v prvém čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila s přednostní právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla využít ty dvě minuty, co zbývají do konce jednacího dne, a chtěla bych jménem dvou klubů, to znamená klubu hnutí ANO a poslaneckého klubu SPD, dát veto podle § 90 na projednávání ve zrychleném čtení, protože máme celou řadu výhrad, a myslíme si, že ten zákon si vyžaduje prodiskutování ve výborech, a pravděpodobně i opravu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Zaznamenávám tedy, že jste vznesla námitku, tedy veto, proti § 90 odst. 2.

Nyní ještě dávám příležitost paní Kláře Dostálové na poslední minutu, která je přihlášena řádně do rozpravy. Prosím, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP