(9.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Takže si to shrňme. Pan Rakušan jmenuje na post šéfa rozvědky člověka, který je deset let mimo obor. Člověka, který se dobře dlouhá léta zná s Redlem. Člověka, který zřejmě přes manželku měl podíl ve firmě dodávající rušičky odposlechů, shodou okolností technologie, kterou využívala Redlova a Hlubučkova zločinecká skupina v Praze. Shodou okolností jednatelem firmy je expolicista odsouzený za vynášení informací. Pan Rakušan jmenuje na post šéfa rozvědky člověka, který nemá potřebnou kvalifikaci v podobě prověrky na nejvyšší stupeň přísně tajné. Člověka, který na výsledek prověrky bude muset čekat skoro další rok. Člověka, jehož obličej znají snad všichni a o kterém se dnes ví, kde bydlí. Člověka, který už dnes svou pouhou přítomností táhne celou českou rozvědku ke dnu.
Z jakého důvodu ministr vnitra tak vehementně lpí na panu Mlejnkovi, když dokonce i provládní, provládní novináři, antibabišovci, píší, že jeho pozice ve vedení ÚZSI je naprosto neudržitelná a že musí skončit? Je to proto, že čeká, že mu pan Mlejnek bude vděčný a bude plnit jeho zadání? Je to proto, že Rakušan chce zneužívat rozvědku v politickém boji, jako to pravděpodobně, a já něco vím o Šuman webu, (dělal?) pan Chovanec? Nebo naopak pan Mlejnek ví něco na Rakušana a ten se bojí jeho? Nebo pan Rakušan je ve skutečnosti jen loutka, která plní příkazy někoho jiného? A jeho kariéra stojí a padá s panem Mlejnkem? Těch možností je celá řada. A žádná z nich není dobrá.
Ale hlavní otázka zní, proč to všechno schvaluje pan premiér Fiala, který se každou chvíli zaklíná politickou kulturou, morálkou a hodnotami? Proč pan premiér ohrožuje bezpečnost a reputaci vlastní země? To je opravdu jediným zájmem pana premiéra Fialy vláda Petra Fialy? Každému soudnému člověku je jasné, že pan Mlejnek i pan Rakušan musí skončit. Pokud toho ani jeden z nich nebude schopen, měl by zasáhnout pan premiér Fiala. Konečně by tím mohl veřejnosti dokázat, že si umí dupnout, že není tak slabý premiér a že jeho slova o politické kultuře a hodnotách nejsou jenom floskule, ale něco, co myslí skutečně vážně. Takže to je první bod.
Dále navrhuji zařadit nový bod pořadu této schůze s názvem Stav v českém zdravotnictví jako druhý bod dnešního jednání. Současná vládní koalice hodila české zdravotnictví, pacienty, lékaře a sestry přes palubu. Přináší změnu zdravotnictví a zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro ni není prioritou. Současná vládní koalice poškozuje a destabilizuje zdravotnictví v takové míře a tak nezodpovědným a krátkozrakým způsobem jako dosud žádná předchozí vláda v porevoluční historii naší země. To, že současná vláda a ministr zdravotnictví nemají žádnou strategii řízení zdravotnictví, nepředložili žádnou koncepci rozvoje zdravotní péče, neřeší aktuální problémy, neudělali vůbec nic a zřejmě vůbec ani netuší, co by měli dělat, je smutnou realitou. Od prosince, ano, 17. prosince, kdy převzali vládu, tak bohužel začali realizovat i kroky, které způsobují rozvrat financování českého zdravotnictví, začali české zdravotnictví aktivně poškozovat a destabilizovat. To ohrožuje nejen současnou úroveň dostupnosti zdravotní péče a ekonomickou stabilitu poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, ale narušuje budoucnost a rozvoj českého zdravotnictví a přístupu pacientů k léčbě.
Není podstatné, zda tyto kroky vládní koalice činí proto, že vláda je nekompetentní, nezodpovědná, asociální či hloupá. Důsledky, dopady jejich nezodpovědného chování jsou tak závažné a ohrožující stabilitu, kvalitu a dostupnost péče pro pacienty v České republice, že je nezbytné tomu zabránit. Destabilizace a rozkolísání fungujícího zdravotního systému má závažné celospolečenské dopady, které mohou poškodit přístup pacientů k zdravotním službám i budoucí prosperitu naší země. Zdraví je klíčovou hodnotou a prioritou každé vlády by mělo být zajistit přístup občanů k dostupné a kvalitní zdravotní péči. Zdravotní stav obyvatel má prostřednictvím zaměstnanosti, nižší nemocnosti a produktivity i přímou vazbu na hospodářskou výkonnost země, přispívá k životní spokojenosti obyvatel a hospodářskému růstu.
Stabilní financování zdravotní péče s dostatečným rozsahem hrazených zdravotních služeb zajišťuje rovný přístup k zdravotní péči bez ohledu socioekonomického zázemí. V českém zdravotnictví se používají při poskytování zdravotní péče identické léčebné postupy, přístroje, materiály a léčivé přípravky jako v ostatních vyspělých zemích, i náklady na ně jsou stejné. Tyto země však vynakládají na zdravotnictví nominálně i podílem k HDP daleko více finančních prostředků. Pokud chceme i nadále udržet a zlepšovat stávající úroveň dostupnosti a kvality zdravotní péče, musíme udržet stabilní úroveň financování. Nemůžeme na ní šetřit a nemůžeme ji chybnými účelovými politickými zásahy poškozovat a oslabovat.
Tvrzení, že zdravotnictví může fungovat bez dostatečného a stabilního financování, je nesmysl. Kvalitní a dostupná zdravotní péče není zadarmo. Tvrzení, že vyvedených 14 miliard zdravotnictví nebude chybět, je nesmysl a nepravda. Čtrnáct miliard představuje ve zdravotnictví pro ilustraci například roční výdaje na stomatologickou péči pro všechny občany České republiky nebo polovinu ročních výdajů na léky pro všechny pacienty léčící se ve specializovaných centrech, kde se léčí závažná onemocnění, jako onkologická, roztroušená skleróza, cystická fibróza a podobně. Nebo roční výdaje na léčbu všech pacientů v 16 okresních nemocnicích. Nebo roční výdaje na největší nemocnici v zemi, Fakultní nemocnici Motol. Nebo výdaje na čtyři roky pro zdravotnickou záchrannou službu. Nebo výdaje na pět let pro všechny léčené pacienty v domácí péči či rehabilitační péči.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Opět se omlouvám, ale zase se zvýšil hluk. Prosím tedy o ztišení přítomné poslankyně, poslance, či o to, aby se přesunuli do předsálí. Děkuji. Prosím.
Poslanec Andrej Babiš: Děkuji. Která zdravotní péče se má kvůli vyvedení peněz ze zdravotnictví navrženému současnou vládou omezit nebo přestat platit? To by měl pan ministr financí zdůvodnit, nebo zdravotnictví. Ať tato vláda otevřeně přizná pacientům a zdravotníkům, že zdravotnictví, zdraví obyvatel, občanů a fungující zdravotní systém není pro ni důležitý. Že není priorita, že chce sebrat peníze ze zdravotnictví a použít je jinde a že zdravotní péče a přístup pacientů k léčbě bude kvůli tomuto kroku zásadně horší. Snížené příjmy zdravotního pojištění ochuzené o vládou vyvedených 14 miliard by nestačily pokrýt ani výdaje na úhradu péče v roce 2022. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven pro rok 2022 jsou již nyní nastaveny jako deficitní. Plánované příjmy jsou 433 miliard, jsou nižší než plánované výdaje ve výši 442 miliard.
Vláda však nechápe, že v aktuálním roce ze zdravotního rozpočtu zdravotní pojišťovny nehradí pouze náklady na zdravotní péči aktuálního roku 2022, ale doplácí poskytovatelům zdravotních služeb také finanční doplatky a vyúčtování tedy již poskytnutých zdravotních služeb za předchozí rok 2021. Doplatky poskytovatelům zdravotních služeb za již poskytnutou a vykázanou zdravotní péči covidového roku 2021 představují náklad dalších několika desítek miliard. Tvrzení, že současné rezervy pojišťoven jsou dostatečné na pokrytí všech potřebných výdajů zdravotnictví a že vyvedení 14 miliard systém neoslabí a nepoškodí, je nesmysl a vědomá nepravda. Samozřejmě že vyvedení 14 miliard ze zdravotnictví a nedostatek prostředků bude mít negativní dopady a samozřejmě na to zase doplatí pacienti i zdravotníci. ***
