(17.50 hodin)
(pokračuje Milan Brázdil)
Dobře, to se stalo, to se stalo, to může být všechno, ale teď jsme na úplně jiné úrovni a teď to šéfuje za ODS pan Žáček. Pavel Žáček. A já jsem ho na to upozornil a potom to pokračovalo v té podrobné rozpravě. Představte si, já jsem si dovolil jako poslanec načíst, nebo říct, že chci mít svůj návrh usnesení. To jsem si troufl hodně. Představte si, bylo mi to znemožněno! Ještě jednou, dámy a pánové, mně na výboru pro bezpečnost - a čekal bych, že pan Žáček bude mít po pěti letech už nějakou alespoň elementární zkušenost, že prostě poslanec, který je šéfem nebo který je členem toho výboru, může dát v podrobné rozpravě návrh na usnesení. On vám mi řekl: Vy to nemůžete dát, to si musí osvojit pan kolega Mašek. Tak jsem si říkal tak, má toho dost, asi to nezvládá, dobře. Tak jsem upozornil: Nemáte pravdu, vy mi krátíte výkon mandátu.
A to je moje téma. Omezení, znemožnění - to je lepší slovo - znemožnění výkonu mandátu nebo práva poslance. Na výboru pro bezpečnost, kde se řeší tajné služby naší republiky, kde se řeší jedna podlost vedle druhé a spousta problémů, a já jsem to načetl, že chci, abychom jako výbor požádali pana Mlejnka, aby sám odstoupil. To bylo to, že žádáme o odstoupení, o rezignaci. Tak to bylo, rezignaci na svou funkci ředitele. Tak to byl můj návrh. Já jsem to nesměl podat. Já jsem to přečetl. Ale o mém návrhu, kolegyně, kolegové, kdo tam byl, tak mi to potvrdíte. Ono je to na záznamu. Tam bylo docela dost kamer. Pan Žáček se pravděpodobně - já nevím, co se s ním stalo. Já jsem ho na to upozornil a on mi omezil tento výkon mandátu. Tak takhle my si tady žijeme, milé dámy, vážení pánové, vy toto sledujete. Tady koaliční poslanci omezují, znemožňují výkon mandátu, aby někdo načetl svůj návrh usnesení. Velmi jednoduché. Zněl - pane Mlejnku, prostě zvažte to, my vás žádáme, abyste odstoupil. Tím se vyřeší všechno.
Já jsem vám vlastně pomáhal, vám koaličním. Tím pádem nemusí nic řešit premiér Fiala, tím pádem nemusí pan Rakušan nic řešit. Prostě pan Mlejnek to vyřeší tím na shledanou, zítra končím, a je vyřešeno. Tak jsem to tak navrhl. To tam nebylo takové usnesení. Ale nemohl jsem to navrhnout, nebylo o mém návrhu hlasováno. Bylo mi znemožněno - prý podle jednacího řádu. Proto jsem přišel s tímto tématem, a já jsem tedy chtěl zařadit tento bod, jakože pomozte mi. Víte, já jsem to totiž dal na mandátový a imunitní výbor. Ale tam se nejedná o mandát pana Žáčka. Tam se ho nemůžeme zbavit tím, že on se neumí slušně chovat, nebo lépe řešeno nezná jednací řád. No nezná, no. Tak já nevím. Kdyby se to stalo minule, tak paní Černochová by už dávno běhala po Sněmovně a odvoláme Kotena, odvoláme všechny, protože nemůžou vykonávat mandát a podobné věci.
Já vás chci poprosit, pomozte mi, nechte tento bod zařadit a řekněte mi, co mám dělat. Mám dát trestní oznámení? Však to je hloupost, on má imunitu. Tož co mám dělat? Paní Helena Válková, předsedkyně toho mandátového a imunitního výboru, tak já jsem jí to řekl, předal jsem záznam, tak se tím budou zabývat. Tak toto je absurdita této demokratické Sněmovny, údajně pod vedením lidí, kteří se ohánějí svou demokracií a nenechají ani opozičního poslance vznést návrh a nechat o něm hlasovat. To jsme to dopracovali, lidi této země. To je mi vláda. To je vedení Sněmovny. To jsou předsedové jednotlivých výborů.
Ještě jednou vás žádám o zařazení toho bodu ne proto, že bych já z toho byl potrefený. Já to zvládnu. Ale to se může stát každému z vás, že vám takhle zamezí výkon práv, výkon mandátu poslance. Nevím, kolik on měl preferenčních hlasů. Já jsem tu byl vždycky na preference. On bojuje za komanče. Vlastně proti komančům, promiňte. A já jsem nohama na zemi, já jsem záchranář. Pomozte mi tohle vyřešit. Děkuji vám. (Potlesk s levé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, děkuji. Jenom váš bod zní? Protože máte jiný v návrhu tady. Znemožnění výkonu mandátu poslance?
Poslanec Milan Brázdil: Ano, omlouvám se, že jsem neřekl kam. Já jsem ten svůj první návrh zařadil, že chci jako poslední, tak abych toto netrhal, tak bych chtěl, aby byl jako předposlední. Takže předposlední a poslední bod bude nějakého Milana Brázdila. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Počkejte. Tak který bod...?
Poslanec Milan Brázdil: Paní předsedající, ten předchozí o těch záchranářích jsem chtěl zařadit jako poslední a toto bych poprosil jako předposlední bod. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jako předposlední. Děkuji, pane poslanče.
A nyní - pan poslanec Jáč ruší svůj návrh na změnu schváleného programu, respektive přihlášku, a nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, žádám tímto zařazení bodu ČEZ plně do rukou státu. Proč o to žádám? Máme řadu důležitých témat, která v současnosti rezonují. Máme pana Rakušana, máme pana Mlejnka, kterého zmínil můj kolega Brázdil. Máme před sebou jednání o financování zdravotnictví. Nicméně to, co naše občany a naše firmy nejvíce pálí, jsou dramatické ceny energií. Cena na energetických burzách nadále atakuje astronomickou úroveň. Zatímco evropský plyn už pokořil u úterý 300 eur za megawatthodinu, elektřina se pohybovala na 600, tak ve středu už to bylo přes 700. Čili to je zhruba 17,5 tisíce korun za jednu megawatthodinu elektrické energie. Jen pro porovnání a dokreslení a určité srovnání s minulostí, za uplynulou dekádu průměrná cena plynu byla pod 20 eur za megawatthodinu a v případě elektřiny kolem 40 eur za megawatthodinu.
Proč nepodáváte návrhy řešení na centrální úrovni v rámci Evropské unie, když jí předsedáme jako vláda? Je to na vás. Máte ohromnou příležitost pro to něco udělat. Do existenčních problémů tím nicneděláním se dostaly nejen domácnosti, ale zejména zhruba polovina našeho energeticky náročného průmyslu. Za celou tuto ekonomickou katastrofu jste odpovědní vy, vaše vláda. Ne všechny události byly takové, že by se na ně dalo včas reagovat, ale reakci bychom očekávali podstatně rychlejší. Bohužel jste se na to ale jako vláda téměř vykašlali a upřednostnili jste v rámci Evropy zájmy Německa a Evropské unie a také mimo jiné zájmy minoritních akcionářů ČEZ nad zájmy českého národa.
Dosavadní opatření české vlády mají za cíl kompenzovat vyšší náklady na energie domácnostem a v menší míře také firmám. Otázka je, zda to pomůže. V tuto chvíli jsem přesvědčen, že už příliš ne. Při současných cenách energií je zjevné, že adekvátní pomoc by musela být o řády vyšší, a na to tahle republika nemá. Jinými slovy energetická krize v čase nabírá na obrátkách, a pokud nevěříme v její rychlý konec, je potřeba se začít zabývat komplexnějšími návrhy, jak přenastavit celou energetickou koncepci.
Těch variant je samozřejmě několik. Ta, ke které se nyní začíná vláda přibližovat a začíná o ní vůbec mluvit, je zastropování energií. Tady bych chtěl připomenout, že návrh na zastropování ceny energií jsme navrhovali již brzy na jaře, kdy jsme se dostávali do té krize. Připomínám také možnost snížení DPH, což naše vláda v minulém období na konci roku učinila u ceny paliv a plynu. Je zajímavé, že některé státy to zastropování udělaly už nyní. Jsou to například naši sousedé na Slovensku, kteří se tam s dominantními vlastníky energetických závodů dokázali domluvit a pod určitou hrozbou sektorové daně tam dospěli k zastropování na úrovni asi 61 eur za megawatthodinu. Obdobným způsobem postupuje Francie, Španělsko, Portugalsko a další státy.
Omezení trhu s elektřinou, kde by významnou roli mohl sehrát institut státního obchodníka, i to by bylo řešení. Konečně poslední často skloňovanou možností je reforma trhu s emisními povolenkami. Ta ale už v současné době tuto situaci řeší z relativně malé části. Takže prosím, začněte něco opravdu dělat.
V českých podmínkách bychom mohli využít toho, že jsme čistým vývozcem elektřiny, čili že jsme plně soběstační a že něco nad tu soběstačnost prodáváme do zahraničí. Kupodivu z velké části právě i na Slovensko.***
