(14.30 hodin)
Poslanec Tomio Okamura: Takže oznámil to minulý týden u příležitosti připomínky 83. výročí vypuknutí druhé světové války klíčový polský politik Jaroslaw Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Náhrada za škody, které má Německo Polsku zaplatit, činí 6,2 bilionu zlotých, což je zhruba 32 bilionů korun. Tento polský požadavek zároveň ukazuje na zbabělost a lhaní mnoha českých vládních politiků, kteří opakovaně tvrdili, že žádat Německo o úhradu válečných reparací není již právně ani politicky možné.
Hnutí SPD jako jediná politická síla se dlouhodobě veřejně hlásí k myšlence, že i Česká republika musí po Německu požadovat urychlené vyplacení reparací, které nám Německo jako následnický stát nacistické Třetí říše dluží. Dodnes nám je dluží za brutální okupaci českých zemí v letech 1939 až 1945, smrt více než 360 000 našich občanů a za způsobení ohromných hospodářských a majetkových škod. Máme na to evidentní právní nárok a jsme tím povinni našim předkům a všem obětem nacistické okupace. Právo na vyplacení těchto válečných reparací nám přiznala postupimská konference i reparační konference v Paříži. Z celkové částky přiznané nám Pařížskou reparační smlouvou, což bylo 306 miliard korun v tehdejší měně, nám Německo dosud zaplatilo pouze 0,07 %, tedy necelou tisícinu. Podle hodnověrných odhadů a propočtů na základě vývoje hodnoty měny a cen nám tedy Německo dluží ještě minimálně 4 biliony korun, přičemž některé odhady hovoří až o 15 bilionech. Čili ta situace je kvůli dosavadním vládám taková, že Němci si za naše peníze zvýšili životní úroveň, my tady máme zbytečně nízké platy a naši občané se potýkají s problémy, přestože peníze tady mohly být.
Již v minulém období SPD, konkrétně já jsem písemně požádal vládu tehdejšího premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, aby reparace vymáhala. Napsal jsem dopis i ministrovi Petříčkovi, ministrovi zahraničí v minulém období za ČSSD, ale Babišova vláda to odmítla s poukazem na možné narušení česko-německých vztahů. Tak to je tedy výborné. Takže místo abychom dostali až 15 bilionů korun a místo abychom se chovali sebevědomě a pronárodně, pročesky, jako to dělají například Poláci, ale i Řekové už otevřeli tuto otázku, i řecká vláda, tak servilita vůči Bruselu a Berlínu trvá. V úklonu, v úklonu jsou české vlády před nimi! Hnutí SPD podporuje tento požadavek Polska vůči Německu jako oprávněný a jsme přesvědčeni, že stejným způsobem musí postupovat i Česká republika. V tomto smyslu už jsem také přichystal dopis premiérovi Petrovi Fialovi, který mu budu tento týden posílat. A počkáme si na odpověď. Já tu odpověď znám, zase se bude bát. On je bázlivý. No, bát... On je přesvědčen o tom, že je potřeba být servilní vůči Bruselu, Berlínu a Washingtonu, a ještě bůhví komu.
SPD říká jasnou věc: My nejsme ani proruští, ani proberlínští, ani probruselští, ani pročínští, ani prokyjevští, ani proameričtí. Pro nás je Česká republika na prvním místě a český občan je na prvním místě a tuto politiku bude SPD dál prosazovat. Děkuju za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní ještě s přednostními právy se přihlásil pan předseda klubu KDU-ČSL - ale nevidím jej tady v tuto chvíli - pan předseda Výborný. A už běží, tak to ještě stihl, a poprosím tedy o vystoupení pana předsedu. Následně pan místopředseda Havlíček se hlásil s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, já si dovolím načíst tady dva body, na kterých nebyla úplně stoprocentní shoda v tom okamžiku ještě na jednání politického grémia, a sice prosím, aby byl zařazen na program 35. schůze Poslanecké sněmovny bod 34, sněmovní tisk 287, to je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a předpisy související, sněmovní tisk 287, a aby byl zařazen na program dnešní schůze jako třetí bod po už z grémia zařazených bodech 26 a 32.
A dále prosím, aby na program zítřejšího jednání, to znamená ve středu 7. září, byl před z grémia již načtený bod 17, sněmovní tisk 203, zařazen jako první bod zítřejšího jednání bod 165, sněmovní tisk 281, návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a tak dále, sněmovní tisk 281. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček k pořadu schůze a už se připraví pan poslanec Vondráček. Prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý den. Já vystoupím s návrhem se zařazením dalšího energetického bodu. Než řeknu jeho název, tak zdůvodním, proč s tím přicházím. Je to de facto pravidelná energetická dávka pro Poslaneckou sněmovnu. Já to říkám proto, protože jsem zde vystupoval opravdu mnohokrát, prakticky na každé schůzi navrhuji nějaké body, jakým způsobem řešit energetickou krizi. Netvrdím, že mám od všeho klíče, že vše, co jsme navrhli, bylo vždy geniální. Chápu, že je to i celkem náročné rozhodování. Ale faktem je to, že poté, co se nám vláda, zejména pan ministr Síkela vždy vysmál, řka, ať mu neradíme, tak se většina těch bodů bohužel s obrovským zpožděním nakonec zavádí.
V tuto chvíli jsme zmateni. Jsme zmateni z toho, jaká vůbec podpora bude v následujících týdnech, měsících a možná i v delším časovém horizontu, protože je to ještě čtrnáct dní, pan ministr Síkela všem tvrdil, že firemní podpora nebude v tomto roce už žádná. Poté, co dostal nůž na krk od krajů, od profesních svazů a podobně, změnil názor a rozhodl se, že se skutečně rozjede takzvaný evropský rámec podpory, nicméně není vysvětleno, kdy bude, není vysvětleno, v jaké výši bude, nevíme o tom vůbec nic. Jediné, co se v tuto chvíli diskutuje, jestli to bude pro firmy, které jsou ve ztrátě, či ne, což je pro nás neakceptovatelné. Domníváme se, že by se to mělo projednávat na půdě Poslanecké sněmovny, a definitivně tedy říct, jestli něco bude, nebo ne.
Úplně stejné je to s energeticky úsporným tarifem, v němž už se dneska nevyzná ale opravdu lautr nikdo. Zatímco před čtrnácti dny to byly 2 000 pro domácnost v tomto roce, před týdnem to byly 4 000. Mezitím udělalo hnutí STAN tiskovou konferenci, kde sdělilo, že by byli rádi, aby to bylo 10 000 korun. Termín se blíží, od 1. října má fungovat energeticky úsporný tarif a my nevíme, jestli to budou 4 000, jestli to bude 10 000 korun, jestli to vláda nakonec validuje, tento návrh, či nevaliduje. Tak to je druhá věc, kterou je třeba probrat, aby rodiny věděly, když už dostávají málo, kolik to tedy alespoň bude.
A to, co je nejdůležitější, to, co se diskutuje v těch posledních dnech, je zastropování. Zatímco ještě před čtrnácti dny to bylo tabu - zastropovávat se nebude z důvodu toho, abychom více šetřili, ano, toto byl hlavní důvod, tak poté, co se udělala malá revoluce včetně revoluce v pětikoalici, minimálně některých činovníků, možná dokonce i frakcí, tak v tuto chvíli je zastropování opět na stole, což je dobrá zpráva. Připravuje se údajně několik scénářů. Máme před jednáním Evropské rady a my nevíme vůbec nic. Je to horší o to, že se v posledních dnech, ano, dobře slyšíte, až 1. září, zadaly analýzy třem komerčním společnostem, které v tuto chvíli zpracovávají varianty toho, jakým způsobem se bude v energetické podpoře pokračovat. Ptám se logicky a myslím si, že se ptají i všichni ostatní poslanci, proč to nedělají úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu, vždyť jich je tam více jak sto jenom v oblasti energetiky, proč se to řeší na poslední chvíli, proč to dostávají komerční firmy.
Aby toho nebylo málo, vláda poté, co půjčila desítky a desítky miliard korun třem výrobním společnostem v oblasti energií, tyto společnosti se rozhodly, že tedy vládě poradí, takže v dané chvíli nepracují pravděpodobně, a nevíme jak, úředníci Ministerstva průmyslu, ale pracují konzultační firmy, a pozor, ti, kterých se bude týkat to, že budou určitá opatření, čili výrobci elektrické energie, případně výrobci jiní.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se za přerušení, pane místopředsedo, ale poprosím kolegyně a kolegy v sále o ztišení. Hladina hluku je příliš vysoká. Děkuji. Prosím, pokračujte. ***
