(14.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
První věc, která dominovým efektem nefunguje, je Maďarsko. Maďarsko nepřijímá readmise, to znamená, do Rakouska chodí ne desítky denně, ne stovky denně, ale tisíce denně. Stav myslím někdy minulý týden bylo asi 5 až 6 tisíc lidí, kteří přišli do Rakouska. Rakousko se snaží uplatnit readmisní dohodu vůči Maďarsku, Maďarsko nepřijímá. Slovensko se snaží uplatnit readmisní dohodu vůči Maďarsku, Maďarsko nepřijímá. Máme tady dominový efekt. Česká republika se snaží uplatňovat readmisní dohody ke Slovensku.
Tady bych se zastavil. Měli jsme jednání na úrovni policejního prezidenta České a Slovenské republiky, kde byl dohodnut základní koncept readmisí tak, aby Slovensko stejně jako Česká republika vůči Německu muselo přijímat. Ve středu v Brně mám bilaterální jednání se slovenským ministrem vnitra na vrcholné úrovni, kde Česká republika má ve spolupráci našeho ministerstva, policie a i při zásahu Ministerstva spravedlnosti připravený koncept nutnosti dodržování readmisní dohody, která mezi Slovenskem a Českou republikou platí. Není pravda, že bychom na to vůbec nereagovali. S panem policejním prezidentem už někdy před čtrnácti dny jsme měli velkou tiskovou konferenci k migrační situaci. Na základě této tiskové konference bylo spuštěno cvičení, kdy se v uvozovkách zavřely slovensko-české hranice, respektive se tam obnovila na dobu 48 hodin kontrola. Ty kontroly tam probíhaly.
Další, co jsme udělali, je navýšení kapacity správ uprchlických zařízení z nějakých 800 na 1 040. Správa uprchlických zařízení využívá veškeré své volné kapacity, které v této chvíli má, jak jsem řekl, personálně i kapacitně bylo toto zařízení navýšeno.
Dalším krokem - příští pondělí mám jednání s bavorským ministrem vnitra o tom, jakým způsobem se k readmisím staví německá strana. Pan policejním prezident myslím, pokud se nepletu, včera nebo předevčírem, jednal se saským policejním šéfem, protože se v médiích objevily informace o policejních odborech německých, které by požadovaly uzavření hranice. Není to oficiální názor vedení německé policie, ani saské, ani bavorské, ani politické reprezentace na centrální ani zemské úrovni. To znamená, že Německo nemá v této době zájem uzavírat hranice s Českou republikou, což chci garantovat, a to je důvod, proč jedu na ono jednání s bavorským ministrem vnitra.
Další věc, kterou jsme v téhle chvíli udělali - je to zařazeno samozřejmě jako jeden z bodů na ministerské setkání ministrů Evropské unie, kterému Česká republika v této chvíli předsedá - je to problém, který se netýká České republiky, ba naopak, my stále těžíme z toho, že se jedná o tranzitní migraci. V případě Rakouska jsou dennodenně ve stovkách žádosti o azyl, v případě České republiky nikoliv. Ti lidé dostávají výjezdní příkaz k opuštění České republiky a samozřejmě že v některém případě odcházejí do Německa, kde Německo v některém případě dané lidi vrací do České republiky stejně, jako my vracíme a budeme vracet na Slovensko. To je dominový efekt, který je spuštěn především tím, že Maďarsko jako takové v podstatě nebere žádné readmisní dohody se svými okolními státy. Je potřeba si uvědomit, že je to problém celoevropský, a ano, máte pravdu, to řešení musí být na evropské úrovni, proto české předsednictví explicitně k tomu bude mít i návrh nějakého řešení úpravy azylového práva na evropské úrovni.
Za další posílení vnější ochrany hranic, což je velmi důležitá záležitost. Bavíme se o reformě Frontexu, Frontex navyšuje počet svých příslušníků. Mimochodem, za českého předsednictví se bude vybírat i nový šéf Frontexu, budeme i u toho výběru jako takového. Tedy Česká republika zareagovala okamžitě, v současné době se ve Zlínském a Jihomoravském kraji koná zvýšený dohled Policie České republiky nad touto oblastí. Dochází i k namátkovým kontrolám přímo na hranicích a v téhle chvíli ten záchyt je samozřejmě v číslech, která odpovídají tomu, co se ve střední Evropě děje.
Jsme svědky toho, že Erdogan pravděpodobně před svými prezidentskými volbami se prostě dopouští něčeho, co je možné nazvat instrumentalizací migrace, a tomu problému se samozřejmě jako Česká republika nemůžeme úplně vyhnout. Znovu ale říkám: Jedná se o tranzitní migraci, bezpečnostní situace občanů České republiky je zachována. A já jsem připraven prostřednictvím paní předsedkyně, pane kolego, informovat Poslaneckou sněmovnu, ale rád bych požádal o strpení, protože řešení nepřinesu rozhodně dříve, než budu mít bilaterální jednání jak se slovenskou stranou, což je ve středu, tak příští pondělí s bavorským ministrem vnitra. Potom je určitě namístě od té dohodě, na které to celé visí, to znamená dohoda o funkčních readmisích mezi Českou republikou a Slovenskem, potom určitě budu informovat.
Samozřejmě, a to už jsme v nějakém režimu, se daným problémem zabývají i služby, které dávají zákonným adresátům své výstupy ohledně této situace. Nedělám ale nic nezákonného, když prozradím, že příčina leží v Turecku. Příčina leží v tom, že tady máme otevřené stavidlo do Evropy právě ze strany Turecka. Proto je tady takový nárůst, proto máme taková čísla. A je velkým úspěchem Policie České republiky, že bezpečnostní situace v České republice se nezhoršila podle veškerých dostupných čísel ani v Jihomoravském, ani ve Zlínském kraji za ty poslední měsíc a půl, kdy je to ožehavým tématem, nestoupla kriminalita, nestoupla trestná činnost, nedošlo k žádným závažným opatřením.
A poslední věc, kterou chci říci: s panem ministrem Blažkem jsme ustanovili pracovní skupinu, to se určitě dostane na váš výbor prostřednictvím paní předsedající, která má zpřísnit tresty pro převaděče. A samozřejmě se chceme bavit se státním zastupitelstvím, se soudci o tom, proč ti převaděči i při prokázaném spáchání této činnosti nekončí ve vazbě, což je samozřejmě také odstrašující záležitost, která by tady měla být. Pracovní skupina svůj výsledek zpřísnění postihů za převaděčství předloží v nejbližší době Parlamentu České republiky. S panem ministrem komplexně budeme informovat Poslaneckou sněmovnu, ale ve chvíli, až proběhnou všechna ta jednání, která teď v průběhu týdne, deseti dnů povedeme. Děkuju za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Připomenu, že se nacházíme v diskusi ohledně pořadu schůze a do té je dále přihlášen pan poslanec Brázdil. Následuje paní poslankyně Dostálová. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den. Tak vidíte padesát lidí na slovácko-slovenském pomezí a kvůli tomu pan ministr je ochoten sem přijít, ale padesát lidí - záchranářů českých lidí, kteří tady se rozdávají celý svůj život, pro to není ochoten tady diskutovat nikdo. A tak promiňte, dobrý den, já jsem ještě jednou vás chtěl vás přivítat na dnešní schůzi a zároveň vám říct, že jsem strašně hrdý na to, že jsem záchranář. Dokonce jsem i teď hrdý na to, že jsem poslanec, protože můžu zastupovat záchranáře tady ve Sněmovně. Takovou sortu lidí, kteří jsou takoví srdcaři a rozdají se, a tady na ně každý kašle. No proč? No tak oni jsou krajští. Oni to nejsou státní hasiči ani státní policie, které by měl hájit pan ministr, ony to jsou krajské organizace. Nicméně vy všichni, kdo jste tu byli minulé volební období, vy jste si to uvědomili, a já bych hrozně rád, abyste si to uvědomili i dneska.
Je to přesně deset let, kdy tady vznikla metanolová aféra. Zatímco při povodních, když jsem tu minule vystupoval, to bylo dvacet let od povodní, kde záchranáři pracovali a rozdali se, tak teď je to deset let od metanolové aféry. Tehdy zemřelo řeknete jenom 17 lidí, tady zemřelo téměř 50 lidí a 90 z nich má těžké problémy. Kyselina mravenčí... nemůžou, jsou slepí, poškozená játra. O ně všechny se někdo musel v té tíživé situaci starat a to byli právě záchranáři. Byli tam policajti, hasiči a záchranáři. A já tedy znovu za vámi jdu, kolegyně, kolegové, ztraťte trochu času ze svého, abyste mi umožnili dnes zařadit bod, který se bude záchranáři zabývat. ***
