(18.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Zadávání veřejných zakázek - nyní připravujeme změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, není v tomto balíku, bude existovat nezávisle a samozřejmě, ta horizontála je pak zcela žádoucí. Já jsem slyšel obavy i třeba z byznysového segmentu, že to jakýmsi způsobem zmenší prostor pro firmy dodávající státu. Já si to nemyslím. Když se kouknu na projekty v Národním plánu obnovy - celkové objemy peněz, které mají jít do digitalizace v následujících letech - a pak se podívám na faktické kapacity delivery softwarových firem, které třeba v tuto chvíli dodávají státu nějaká řešení nebo jsou v nějakých tendrech, tak si myslím, že to rozhodně nebude tak, že by díky horizontále v řešení nějakých služeb, nebo i třeba potom, že by se tím tratila nějaká kapacita spolupráce. Ale rád se o tomhletom pobavím, neboť - a to jsme deklarovali - i ta digitalidní (digitální?) transformace musí být spolupráce státu, firem, odborné veřejnosti, akademického sektoru, NGOs. Nicméně to neznamená, že bychom rezignovali na veřejné zakázky a na procurement.
Rozpočtové dopady - jedna z věcí, která je zásadní, jsou metriky výkonu státní správy, a pokud si pamatuju, Vlado Dzurilla dostal takový úkol, který se pak nerealizoval, a to bylo vlastně změřit, kolik nás stojí jednotlivé úkony, abychom věděli, kolik stojí jedno razítko, zpracování jednoho podání. Měl vzniknout jakýsi dashboard někde na Ministerstvu financí - možná byl interní, nevím, nenašel jsem teď nic takového - kde se má ukázat, že pokud nějaký úkon stát stojí tolik a tolik v počtu občanů obsloužených a pokud se zdigitalizuje či zautomatizuje, tak se ty investice nebo ty peníze již stát nebude muset vydávat. Myslím si, že to je zásadní princip právě digitální transformace. Jsou ty efekty snížení nákladů na procesy běžné oproti tomu, což pak ušetří ten počet lidí, pokud se nám transformace povede.
Dál už to nebudu asi protahovat. Záruky, že nedojde k zásahu do zpracování osobních údajů - tam se ve své podstatě nic nemění. Právní úprava je stejná, dokonce i zaměstnanci jsou stejní, změní se nálepka na dveřích. Konzultujeme tu věc s NÚKIBem, konzultujeme to se zainteresovanými složkami. A i když jsme konzultovali - a to se můžeme potom pobavit, protože předpokládám, že na výborech se tato část bude řešit - tak tam není přístup, v oblasti týkající se tajných služeb není přístup do těch systémů samotných. I já jako pirát vždycky zkoumám, co ona formulace v praktické rovině znamená, pokud je tam nějaká speciální část, která se týká státních nebo tajných služeb. Toto pojďme klidně probrat.
A samozřejmě otázka agend úřadů, že by se tím nějakým způsobem snižovaly agendy - není to tak. Rezortní systémy nebo agendové systémy, které podporují jednotlivé zákony, samozřejmě tam zůstávají. Ale pak je třeba plánovaný projekt Portál stavebníka nebo Portál podnikatele a tam už to není, že to je MMR, protože má stavební zákon. To už jsou skutečně potom systémy, které vyžadují vysoce nadrezortní přístup používání stávajících registrů dat z mnoha dalších oblastí.
A tady zaznělo ještě nějakých 500 milionů na zřízení DIA - to je podle mě nějaké nedorozumění. Tam takovéhle náklady nejsou. Jediné náklady, které jsme měli k dispozici na celou práci, která byla zahájena na začátku roku, bylo přislíbených 38,2 milionu korun celkem. Myslím, že jsme ani nečerpali - zdaleka ne v této míře, a byly to náklady projektu transformace.
Já jsem na začátku zmiňoval, kdo byli ti stakeholdři, těch 80 lidí - byli v tuhle chvíli zaměstnanci třeba spolupracujících ministerstev. Centrální tým na Úřadu vlády, který podléhá, nebo je tedy přímo pode mnou - není tam zřízená v tuhle chvíli sekce. A já jsem vlastně za to rád, že jsme i ty přípravné věci udělali řekněme společnými silami bez extra nákladů. A pak ty požadavky na první rok fungování - tam už se bavíme zhruba o 160 milionech ze státního rozpočtu, 160 nebo 150 milionech z Národního plánu obnovy. Opět ta částka ještě podle mě bude spíše v danou chvíli nižší, neboť pokud máme náběh k 1. 4., tak už vlastně se bavíme o pouze třech čtvrtinách roku. Ale samozřejmě ty nábory a vlastně plnění míst bude probíhat už od vzniku samotné agentury a v nějakém rámci řekněme odborné profesní komunikace. Já mám možnost se v tuto chvíli bavit s lidmi, kteří už teď deklarují zájem, že by měli na nějaké třeba pozici v takovéto agentuře z lásky k České republice a k digitalizaci pracovat. Tak já doufám, že tohleto nadšení bude trvalé a až se tady zřídí, tak tito lidé budou nastupovat do pozic v klasických výběrových řízeních.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. S faktickou se přihlásil pan zpravodaj.
Poslanec Robert Králíček: Jenom drobný komentář, co jsem si stihl zapsat. Já si myslím, že ani NÚKIB není ten ideální příklad. Jestli mi vyčítáte NSA, tak si myslím, že NÚKIB je taky něco trochu jiného, než předkládáte vy. A sám říkáte, že nevidíte problém v těch lidech. Já naopak tam vidím poměrně velký problém v tom, že pokud přicházíte s agenturou, která - teď mě neberte za slovo - má mít 320 lidí, z toho 180 se tam přesune... Já totiž nevím, kolik lidí jakoby... jednak nevím, kolik lidí může třeba z nějakého důvodu, že se nebude chtít přesunout, odejít, a myslím si, že 140 lidí dostat do státní správy v oblasti digitalizace je poměrně velký koláč nebo pro vás velký úkol. A tam ta moje otázka směřovala, pokud bychom například naplňovali, nechali třeba tu agendu nebo centralizovali tu agendu někde ve stávající struktuře a naplňovali tu ty věci postupně, tak by se mohla ta agentura zrodit nějakým způsobem v nějakém čase, neříkám zase deset let - neberte mě teď za slovo, ale v rámci třeba jednoho roku nebo dvou let, kdy bychom ty lidi tam dotlačili, zcentralizovali některé služby, agendy a systémy, tak bychom potom tu agenturu nebo tu Digitální agenturu mohli nějakým způsobem třeba tímto zákonem zřídit. Nezřizovat ji prostě takhle najednou v takhle velkém, protože se obávám, že budeme mít problém i potom s tou funkčností. Jednak tam taky byla ta obava, a vím, že to byl problém - a to není výtka přímo vám, pane ministře, ale problém obecně - zase, tak jak jsem zmínil, jak jsem to četl, tak nevím, jestli ta změna toho kompetenčního zákona donutí doopravdy rezorty spolupracovat s tou agenturou. Tam vidím velký problém, v tom rezortismu. Byl to problém v minulosti. Myslím si, že ani DIA to úplně nevyřeší.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás musím přerušit, už jsme přetáhli čas.
Poslanec Robert Králíček: Tak já se přihlásím potom, to se omlouvám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobře, děkuju. Můžeme jít k dalšímu řádně přihlášenému do obecné rozpravy a to je paní poslankyně Dostálová. Máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane ministře. No, úplně na úvod - samozřejmě nic proti digitalizaci, to si myslím, že tady nemá nikdo, ale musím se opravdu pousmát nad tím, že se tady, v této době, v době bezprecedentní krize, bavíme o vzniku nové agentury, která bude stát stovky milionů, bude muset přijímat nové úředníky a tak dále. V kontextu toho, co jsem tady zažila minulé volební období, tak centrální stavební úřad, který by měl přínos v rámci celé rekodifikace stavebního práva zhruba 7 miliard ročně, to byl obrovský problém, a vznik nové agentury pro digitalizaci s minimálně 350 úředníky je O. K. To najednou tedy nevadí, že máme již státní organizace, které to řeší, některé pod Ministerstvem vnitra, některé pod Ministerstvem financí?
A já si opravdu nejsem jistá, jestli si je pan ministr vědom toho, že agentura bude mít stejné problémy jako Státní pokladna Centrum sdílených služeb nebo Národní agentura pro komunikační a informační technologie, takzvaný NAKIT, v oblasti zakázek. Agentura nebude moci působit v rámci výjimky ze zákona o veřejných zakázkách v takzvaném in-housu, to znamená přímém zadání. ***
