Myslím, že příklad PHM je docela výmluvný. Neříkám, že to je šťastný příběh, ale pamatuju si, že jsme opět společně, říkám opět, celá Sněmovna, snížili spotřební daň na benzin a naftu o korunu padesát plus DPH. Ke stejnému okamžiku snížilo spotřební daň z nafty a benzinu i sousední Německo a viděli jsme novinové titulky: U nás, jak bych to řekl slušně, nevýznamných korunu padesát a v Německu významných 8,50 nebo 9 korun. Já jsem tehdy vysvětloval, že je to tím, že jsme na stejné úrovni po zásahu německého i českého parlamentu, že máme stejnou minimální evropskou úroveň, jenom oni do té doby měli vyšší. My jsme to v této chvíli... platí, že je to na čtyři měsíce, v Německu to platilo tři měsíce. Co se stalo 1. září letošního roku v Německu s cenou pohonných hmot? Zvedla se o 9 korun, logicky, protože připočtete ke stávající cenové úrovni zvýšenou daň. O tom už nečtu. Pokud se zvednou ceny o tu korunu padesát, tak už vidím komentáře, jak to bylo zbytečné. Mimochodem, byly to 4 miliardy daňových úlev pro ty, kteří pohonné hmoty nakupují. A čekám a těším na ty komentáře, že u nás to bylo jenom o korunu padesát a v Německu o 9 korun.

A vždycky je potřeba i ten balík pomocí jiných vlád posoudit nejenom vcelku, ale v konkrétních. Tady jsme všichni hlasovali pro 5 000 na každé dítě a teď nechci vést polemiku, jestli bylo dobře, nebo špatně, jaké byly protinávrhy. V rámci balíčku pomoci v Německu je pomoc 170 eur na jedno dítě v rodině - jsou tam taky nějaké limity - 170 eur, tak to spočtete, to je míň než 5 000, v Německu. Ale přesto čteme, jak ostatní státy pomáhají více. Není pravda a já jsem říkal, že se osvědčil valorizační vzorec u penzí, že všechny evropské státy mají automatickou valorizaci penzí a reagují i v průběhu roku na vysokou inflací. Inflace neroste jenom v České republice, nemáme žádnou radost z úrovně výše inflace v České republice. Ale podívejme se, jak to roste i v ostatních zemích, ptejme se a zjišťujme si to, a možná bychom to mohli zadat Parlamentnímu institutu, protože nám zpracovávají kvalitní analýzy, tak jestli by to třeba vedení Poslanecké sněmovny zadalo, aby nám zadalo, zda v členských zemích je zaveden tento institut. Já popravdě řečeno nemám informace, v kolika zemích, ale z debaty s mými rezortními kolegy vím, že v mnoha zemích to není. Takže myslím, že by to byla užitečná informace do té debaty, kolik který stát pomáhá, co se od toho počítá nebo ne.

A obecně k tomu, co říkala paní předsedkyně, Schillerová: nebudu polemizovat s každou větou, ale u těch investic bych se ohradil. Zatím se plní investice nejlépe v historii rozpočtu, to znamená, výdaje státu na investice. Ale jak jsem říkal i v minulých letech, počkejme na závěrečný účet investic na konci roku. Myslím si, že nemá cenu vést polemiku v dubnu, květnu, červnu, ale ani v září. Je to nějaký indikativní ukazatel, ale ten konečný ukazatel bude na konci roku. A pak to můžeme společně zhodnotit a říci, zda měli pravdu ti, kteří říkali, že investice jsou nedostatečné, nebo my, kteří říkáme, že budou nejvyšší v historii rozpočtu České republiky. Už to není tak dlouho, tak já myslím, že vydržíme. Neškrtli jsme žádnou investici ani v našem rozpočtu, ani v naší novele. Ano, do Státního fondu nezvyšujeme výdaje, ale dorovnáme, jak jsme slíbili, když jsme rušili významnou část silniční daně, protože to je příjem SFDI, a když jsme snížili daň z minerálních olejů a je tam 9,1 % příjmů SFDI, tak tyto peníze tam vracíme právě proto, aby objem investic neklesl.

Ale obecně, a teď to nemyslím ironicky - já se těším na pozměňující návrhy našich opozičních hnutí ve smyslu: jsme kritizováni, že schodek je příliš velký, a já jsem říkal, že z něho nemám radost. Ale kdyby byla pravda, že stát inkasuje zvýšené příjmy a ty peníze si nechává - co se stane se schodkem státního rozpočtu v takovém případě? Sníží se, to je přece jednoduché. Kdybychom nezvýšili ani výdaj a měli jsme zvýšené příjmy, které poctivě přiznáváme, tak by se snížil schodek státního rozpočtu. A přes ty zvýšené příjmy se bohužel schodek státního rozpočtu v našem návrhu zvyšuje o 50 miliard, takže nemůže být pravda a nemusí mít v detailu položku po položce, co se děje s příjmy. Vracejí se do rozpočtu, vracejí se občanům, vracejí se institucím, které se starají o občany, a ve větší míře, než jsou zvýšené příjmy, a proto se zvyšuje schodek státního rozpočtu. Kdyby to bylo naopak, tak by bylo pravdivé tvrzení, že zvýšené příjmy se používají na snížení schodku. Opak je pravdou. Takže ta kritika mi vlastně nedává smysl v okamžiku, kdy slyším, že výdaje, které dáváme, jsou málo. Dneska jsem to slyšel opět. Jak říkám, proto počkám na ty pozměňovací návrhy, které na jedné straně budou zřejmě snižovat některé z výdajů, když je taková kritika, jak nesnižujeme výdaje, zbytné, nadbytečné - neříkám, že všechny. A na druhé straně zřejmě budou, já to odhaduju, uvidíme, zvyšovat výdaje. Tak uvidíme, jestli ty pozměňovací návrhy povedou k vyššímu navrženému schodku, protože jsme v novele, dneska neschvalujeme základní parametry, takže schodek rozpočtu po novele bude určen tím, jaké se přijmou pozměňovací návrhy. Je to o něco jednodušší. Už to nebudou jenom přesuny, a uvidíme.

Já jsem říkal v pátek, ale zopakuji to. Těch 5 000 na dítě s limity, které jsou - říkám, nechci vést polemiku - odhadovaný výdaj je asi 8 miliard. Opozice navrhovala, aby to nebylo jedenkrát, ale pětkrát. Zase to nebudu hodnotit politicky a jenom říkám, tak místo výdaje 8 miliard by to bylo 48 miliard... pardon, 32 plus 8, 40, omlouvám se, celkem pětkrát, takže plus 4 krát 8 a půl. To vede ke zvýšení schodku v letošním roce, nebo ke snížení? Jak by vypadal ten schodek, kdybychom tento návrh schválili? Byl by nižší, nebo vyšší? A nehodnotím teď obsah, jenom se dívám z hlediska rozpočtu. No byl by vyšší, a to o desítky miliard.

Debata by byla mnohem pohodlnější, snazší pro nás všechny, kdybychom měli přebytkové státní rozpočty. Každé zvýšení rozpočtu - a to si musíme neustále opakovat, i když to není populární informace - je na dluh. A doby, kdy byly nulové úrokové míry, jsou nenávratně pryč a myslím, že se nevrátí.

Všichni, kteří se zaobírají finančními trhy, bankovnictvím, říkají, že tohle byla spíš anomálie, že tak dlouho vydržely tak nízké úroky. Měly své opodstatnění v době, kdy vznikaly, ale mnozí varovali už před krizí, která přišla před zvýšenou inflaci a vysokými cenami energie, že situace se jednou prostě zhorší a budeme si muset zvykat. Z každých 10 miliard zvýšeného deficitu zaplatíme zhruba 500, 550 milionů ročně už navždy, pokud se nějakým zázrakem nepodaří snížit absolutní výši dluhu. Teď nemluvím o relativní výši dluhu, která se porovnává v evropskému kontextu. Takže bohužel tato novela, pokud zvyšuje deficit o 50 miliard, generuje pro všechny příští roky dodatečné výdaje na platby za úroky za státní dluh o 2,5 miliardy ročně, jenom bychom si to uvědomili. A říkám a uvidíme, kudy budou směřovat pozměňovací návrhy. Byli bychom rádi, kdybychom mohli pomáhat více než doposud, ale jsou nějaké limity, abychom nerozvrátili veřejné finance.

A není pravda - nejdřív jsem tady slyšel těžkou kritiku dua Topolánek-Kalousek, aby poté bylo citováno, jak Mirek Kalousek to dneska říká dobře. Tak buď je kritika, nebo pochvala. Obojí v jednom je docela zvláštní a já se k tomu nebudu přidávat, k tomu hodnocení. Není pravda, že to je restriktivní rozpočet, že zvyšujeme deficit. To je úplně zmatení pojmů, mě to úplně rozčiluje. Teď nechci hodnotit jednotlivé položky, o tom veďme debatu, kolik budou sociální služby, nebudou, ale když zvyšuji deficit, tak to není restriktivní. Když snižuji deficit, tak je to restriktivní a budeme se bavit o míře. Takže když někdo říká, že to je restriktivní návrh novely proti stávajícím rozpočtu, tak prostě neříká pravdu. To není politický postoj, to jsou jenom fakta. Politický postoj je, že říkáme, kde mají být priority, kolik tam máme poslat, jestli tady, nebo tady. Nebo je politický postoj, jestli to bude více expanzivní o 50 miliard, nebo o 100, nebo o 150, ale je to expanzivní. Nikdy to není depresivní, a kdyby tam byla nula, tak je to neutrální, kdybychom snižovali schodek, tak je to restriktivní.

Tak to prostě je, a když ty pojmy takhle zamícháme, tak se v té debatě ztratíme. Jo a říkám, pak je legitimně politická debata o prioritách, výdajích, ale i příjmech. ***