Ještě v srpnu se opatrný spolkový kancléř Olaf Scholz nechal slyšet, že pravděpodobně dává smysl připustit i jejich další a delší provoz. Mluvil o německých jaderných elektrárnách, to byl srpen, aby nyní ministr hospodářství Robert Habeck konstatoval, že dvě ze tří jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 ponechá Německo v rezervě a třetí podle plánu ke konci roku odstaví. Na tiskové konferenci ministr Habeck zdůraznil, že Německo má k dispozici dostatek energie a má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat. Elektrický proud dodáváme i našim sousedům, řekl. Německo obnovuje provoz uhelných elektráren.

Jsem přesvědčená, že Německo svým přístupem kromě jiného zvyšuje ceny energií obchodovaných na lipské burze, ale to ostatní odstartovala Zelená dohoda pro Evropu, tolik nejrůzněji skloňovaný Green Deal, a navíc dokonala naprosto nesmyslná válka. A k čemu vlastně směřuji? Na čem jste se s panem spolkovým kancléřem při jeho návštěvě v Praze vlastně ohledně energií domlouval, když názory samotných Němců se mění téměř ze dne na den? Tedy pokud není před jednáním ministrů 9. 9. 2022 toto jednání nebo výsledky z tohoto jednání tajné. Jediné, co jsem zaznamenala jednoznačně, je to, že německý kancléř uvažuje o zrušení práva veta jednotlivým státům v EU.

V tomto týdnu jsme mohli zaznamenat vládní úvahy o zastropování cen energií, když toto řešení, co i opozice navrhovala, jste zesměšňovali. Co se najednou tak rychle změnilo? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou paní poslankyni Balaštíkovou. Máte slovo.

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Takže, pane premiére, již osm měsíců tady všichni posloucháme, jak vaše vláda neustále něco připravuje, pracuje, vymýšlí, avšak já se obávám, že jsme se zatím žádného výsledku nedobrali.

V jiných zemích Evropské unie už mají řadu věcí dávno hotových. Není potřeba okamžitě jednat a neustále vyčkávat. Vy jenom neustále vyčkáváte na řešení, která přijdou z jiného kouta světa. Firmám, zaměstnancům, zemědělcům a dalším hrozí vážné problémy. Čekala bych, že i sobotní demonstrace pro vás budou jistým budíčkem začít něco dělat. Navíc jak chcete čekat na řešení, která z Evropské unie nepřicházejí, budou samozřejmě trvat dlouho, když už se každá evropská země, která se nachází i v naprosto odlišných situacích než Česká republika, nějakým způsobem zajistila? Ve svých prohlášeních tvrdíte, že nikoho nenecháte padnout, avšak vaše kroky vedou k tomu, že všichni začnou padat, a obávám se, že velmi brzy. A tento pád určitě nebude pro nikoho hezký.

Například Francie používá pro řešení krize cenovou regulaci. Avšak my, kteří na to mají také zákon, toho nevyužíváme. Pokud závisí přežití firem na energiích, proč není jejich cena regulovaná? Proč nepoužíváme selský rozum? A já se chci zeptat, z jakých peněz pak hodláte platit sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, když firmy, které zkrachují, přestanou platit DPH, daně z příjmu právnických a fyzických osob, nebude chodit zdravotní a sociální, z čeho to bude pan ministr financí potom sanovat?

Všichni volají po tom, aby vláda konečně začala myslet racionálně a abychom viděli viditelnější kroky a nepřešlapovali na místě. Já bych se chtěla zeptat, kdy budou nějaké konkrétnější a účinnější postupy, než jste předvedli doposud. (Předsedající: Čas.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a posledním přihlášeným je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Tak již dnes potřetí. Pane premiére, také mě překvapilo vaše vyjádření po demonstraci na Václavském náměstí k lidem, kteří dostali už nové zálohy energií, zjistili, že jim to v žádném případě nebude vycházet k platům, které tady mají, protože máme jedny dá se říct z nejnižších platů v Evropské unii, a v podstatě nevědí, jakým způsobem budou schopni vůbec ty energie hradit. Vy jste je tady nazval nějakou protiputinovskou bandou a já bych to mohl citovat, ale každý si myslím, že už to viděl, to vaše vyjádření, že to jsou jacísi proruští trollové. Já si to úplně nemyslím, protože složenky tady nevydává Putin. Ty složenky tady vydávají české energetické firmy, které nakupují na burze, na burze v Lipsku, která zdražuje pro naše občany u nás vyrobenou energii. Tu si tady vyrábíme skutečně za hubičku, za nějakých 20, 25 halířů, takže ti lidé potom nechápou, proč si ty energie mají kupovat za 10 a více korun za kilowatthodinu.

Co se týká nemocnic, chemičky, průmyslové podniky, slévárny, sklárny, tam nějaké šetření nepřipadá v úvahu, protože tím, že ten provoz zastavíte, tak vlastně to můžete všechno vyhodit, ať se jedná o pece, ať se jedná o chemičky, prostě takhle to nefunguje. Pokud vy to nevíte, že nemůžete regulovat v nemocnicích například na operačním sále energie, tak to je potom s vámi špatné.

Když jsem viděl ta arogantní vyjádření vašich čelných představitelů, politiků nebo i z TOP 09, tak zjišťuji, že to je opravdu za hranou. A ten, kdo je tady extrémistou, to nejsou ti lidé, kteří byli na náměstích, to je vaše extremistická vláda. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme. A upozorňuji tady Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Než k tomu ještě přistoupíme, několik omluv. Pan Ondřej Benešík od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů, paní Martina Ochodnická od 16 do 18 rovněž z pracovních důvodů, pan Petr Sadovský od 14.30 z pracovních důvodů, paní Alena Schillerová od 12.30 z pracovních důvodů a pan Vít Rakušan od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy můžeme přejít na další interpelace. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, Evropská komise navrhuje omezit ceny plynu z Ruska na 50 eur za megawatthodinu, asi je to 512 dolarů za 1 000 metrů krychlových při současném kurzu. To je téměř pětkrát levnější než cena plynu na burze v Evropě, v úterý činila 240 eur za megawatthodinu. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jakákoliv nová opatření budou dočasná. Mohla by být zavedena na šest měsíců a případně prodloužena o dalších šest. Španělská ministryně řekla, že pro změnu Evropská unie by bylo poněkud obtížné se dohodnout. Otázkou je, do jaké míry to považujeme za něco, co si můžeme dovolit.

Pokud by došlo k takové dohodě na úrovni Evropské unie, na jak dlouho je to udržitelné pro Českou republiku? Pokud na úrovni Evropské unie nebude přijato řešení energetické krize, jaké řešení máte připravené na národní úrovni? A uvažujete o zdanění nadměrných zisků ČEZu z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr průmyslu a obchodu se omluvil, tak můžeme přejít na další interpelaci a to je paní poslankyně Pastuchová, která bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já mám štěstí, že mám tady pana ministra. Není to dotaz nějaký... já bych se jenom chtěla zeptat - je to v předstihu, ale radši se na to ptám - jestli už došlo k nějakému jednání na evropské úrovni ohledně víz strpění, protože víme, že budou končit v únoru, nebo někomu v březnu. A jak to bude pokračovat? A další s tím související je, že teď jsou třeba ti ukrajinští uprchlíci ubytováni, krajská koordinační centra to vědí, protože přes ně se vyplácejí nebo i přes stát finance za ubytování, a jestli tam jsou termíny vlastně, do kdy ti ubytovatelé jsou ochotni poskytovat ubytování? A jestli krajská koordinační centra jsou připravena na to, protože to vidí každý měsíc, kdo končí? Jestli se o ty ukrajinské uprchlíky v těch ubytovacích zařízeních potom dál bude mít kdo postarat, nebo kam je vlastně přemístit?

A poslední otázka. Bylo vydáno mnoho víz strpění, ale teď třeba z dat, to by bylo spíš na pana ministra školství, ale je to i na vás ohledně statistiky, protože máme jich hodně vydáno, ale i vzhledem k tomu, že mnoho ukrajinských dětí, se kterými se počítalo, do škol nenastoupilo, tak jestli máme už nějakou analýzu toho, kolik těch uprchlíků zde je, anebo jestli už víme, kolik se jich vrátilo na tu Ukrajinu? Takže jsou to vlastně tři dotazy, ale myslím si, že v jednom. ***